S břidličným plynem bude Evropa mnohem silnější

Harald Schwager, člen představenstva německého chemického koncernu BASF

Záměry největší chemické firmy světa. Přední manažer německé společnosti BASF o surovinách, Evropě i energetické politice své země

Rozhovor

Evropa, která je silně závislá na dovozu energie, by měla začít vážně uvažovat o průzkumu a těžbě ložisek břidličného plynu. To by podle Haralda Schwagera, člena představenstva německého chemického koncernu BASF odpovědného za ropný a plynárenský byznys a stavební chemikálie, pomohlo zlevnit cenu energie, včetně elektřiny, a tím zlepšit konkurenční schopnost evropských firem. "V Evropě jsme nyní na začátku, asi tam, kde byly USA před takovými dvaceti lety. Zprvu musíme zahájit výzkumné práce a ujasnit si potenciál jednotlivých nalezišť, kde by se mohlo začít perspektivně těžit," uvádí v exkluzivním rozhovoru pro Hospodářské noviny Harald Schwager.

Jeho společnost BASF je největším světovým výrobcem rozličných chemických produktů, které se používají v mnoha hospodářských odvětvích, včetně důlního a automobilového průmyslu. V roce 1979 se stala vůbec první západoněmeckou chemickou společností, která si v Praze zřídila vlastní obchodní agenturu.

Schwager v rozhovoru připouští, že záměry soukromých společností těžit břidličný plyn hydraulickým štěpením narážejí v některých zemích na silný odpor veřejnosti. Ta se obává hlavně kontaminace podzemních vod, neboť těžba se neobejde bez použití chemikálií. A také potřebuje velké množství vody. "Je to problém, o jehož řešení se musí trpělivě diskutovat," podotýká Schwager, sám "kovaný" chemik.

Zástupci těžařů naopak poukazují na to, že ložiska břidličného plynu jsou v hloubkách kolem 1,5 kilometru, zatímco ložiska pitné vody jsou maximálně 500 metrů pod povrchem. Každý vrt by podle nich byl vícenásobně izolován formou cementu i ocelového pažení.

OTÁZKA: HN: Jaké vyhlídky přisuzujete břidličnému plynu? Pokud vím, BASF chce v Německu investovat do jeho těžby.

Ano, je tomu tak. Ale nejdříve se musíme trochu podívat do historie. Nejprve do USA, které se v uplynulých zhruba 30 letech věnovaly výzkumu spojenému s břidličným plynem. Šlo o rozsáhlé výzkumné práce, které vedly k tomu, že přibližně v letech 2005-2006 bylo možné v USA zahájit těžbu břidličného plynu, která v posledních třech až pěti letech skutečně nabrala vysoké tempo. Nyní má poměrně vysoký podíl na celkové produkci plynu v USA. Ale byl to dlouhý proces, kdy od první myšlenky do faktického zahájení rozsáhlé těžby uplynuly desítky let.

V Evropě jsme nyní na začátku, asi tam, kde byly USA před takovými dvaceti lety. Zprvu musíme zahájit výzkumné práce, ujasnit si potenciál jednotlivých nalezišť, kde by se mohlo začít perspektivně těžit. Pochopitelně to naráží na odpor obyvatelstva. S tím musíme počítat a vést o tom diskusi. Energetická bezpečnost Evropy a naše konkurenceschopnost závisí mimo jiné na tom, kolik jsme schopni pokrýt z vlastních zdrojů. Aby si Evropa vybudovala přiměřený energetický mix, potřebuje těžit vlastní břidličný plyn.

OTÁZKA: HN: Hodlá společnost BASF investovat do výzkumu a všeho, co souvisí s těžbou břidličného plynu?

Ano. Dvěma koncesemi se prostřednictvím naší dceřiné společnosti Wintershall podílíme na průzkumu dvou nalezišť v Severním Porýní-Vestfálsku. Výzkumu se ovšem musejí účastnit četné firmy. My sami investujeme do výzkumu a zlepšení produktů, které pomohou ropnému a plynárenskému průmyslu nekonvenční zdroje využívat.

OTÁZKA: HN: Odpůrci však poukazují na to, že těžba břidličného plynu je spojena se značnou zátěží pro životní prostředí. Také spotřeba vody je vysoká.

Ano, vím. Existuje zde spousta témat, o nichž musíme diskutovat. Musíme si být především jisti, že těžba žádným způsobem neohrozí podzemní vody. Tu druhou otázku představuje spotřeba vody, která je pro těžbu nezbytná. Samozřejmě není možné připustit, aby v suchých oblastech vody dále ubývalo. Ale ve vodnaté Evropě si musíme do budoucna ujasnit také otázku, co to vlastně znamená vysoká spotřeba vody. Uvedu příklad. Jedno frakování spotřebuje na vytěžení plynu zhruba tolik vody jako golfové hřiště na zavlažování během dvou až tří týdnů. To neříkám proto, abych stavěl jedno proti druhému, ale proto, abychom si ujasnili, co je "hodně" nebo "málo". Je to relativní.

OTÁZKA: HN: Vaše dceřiná společnost Wintershall se podílí na výstavbě plynovodu South Stream, významném projektu ruského Gazpromu. Co vás k tomu vedlo?

Vycházíme z toho, že Evropa pro diverzifikaci zásobování energií potřebuje nejenom více zdrojů, ale také rozličné zásobovací cesty. Tím se zvýší zabezpečení dodávek v celém regionu. Proto vítáme každou soukromou investici vytvářející novou přepravní trasu, a zároveň se do tohoto projektu sami zapojujeme.

MEZITITULEK: Příliš drahá elektřina

OTÁZKA: HN: Pojďme nyní k německým tématům. Co soudíte o prováděné přeměně energetiky, která je velice nákladná?

V Německu je to velké téma. O přeměně energetiky bylo rozhodnuto po událostech ve Fukušimě. Byla to chtěná změna, požadovaly ji jak vláda, tak společnost. Je to politický signál. Její uskutečnění je ale velmi komplexní a časově a finančně nákladné, už vzhledem k technickým předpokladům, které musí být dodrženy. Od objednávky až po výstavbu elektrárny nebo vysokonapěťového vedení uplyne mnoho let. Kromě toho je výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v relativně raném stadiu, a proto zatím nedokáže splnit všechna očekávání. Koneckonců si spotřebitelé přejí elektřinu ze zdrojů šetrných k životnímu prostředí, zároveň však také spolehlivou a cenově výhodnou. Pro průmysl jsou náklady na energii podstatným faktorem konkurenceschopnosti. Z toho důvodu s sebou přeměna energetiky nese též velká rizika, dělají-li se chyby.

OTÁZKA: HN: Myslíte si, že politické rozhodnutí o přeměně energetiky bylo správné?

Musíme akceptovat, že většina německého obyvatelstva takovou přeměnu chtěla, základy tohoto rozhodnutí jsou tedy legitimní. Nemá smysl toto rozhodnutí neustále zpochybňovat, právě naopak bychom se měli zaměřit na hledání řešení, která nám pomohou dosáhnout našeho cíle.

OTÁZKA: HN: V nedávném rozhovoru pro německou verzi listu The Wall Street Journal jste kritizoval příliš drahou elektřinu v Německu...

Cena elektřiny v Německu je nyní druhá nejvyšší v celé Evropě. To pro průmysl v mezinárodní konkurenci jednoznačně představuje nevýhodu vůči ostatním zemím a regionům. Drahá elektřina odčerpává kapitál spotřebitelů, který by se mohl použít jiným způsobem, na spotřebu a tak podobně. Tím pádem jednostranně vysoké ceny energií vedou všeobecně k zásadním deformacím konkurenčního prostředí. Nikoliv jednotlivé evropské státy, ale celá Evropa je tak ve srovnání s ostatními regiony v nevýhodě. V Evropě je rozšířen názor, že energie je drahá pouze tehdy, pokud se jí šetří a efektivněji se využívá. V zemích a regionech mimo Evropu panuje přesvědčení, že příznivá cena energie žene hospodářství kupředu a pozitivně ho stimuluje. To jsou dva naprosto rozdílné pohledy na věc.

MEZITITULEK: Recese se chemického průmyslu netýká

OTÁZKA: HN: Jak hodnotíte situaci ve světovém chemickém průmyslu, v němž má BASF silnou pozici?

Zákazníci v roce 2011 objednávali opatrněji, což se projevilo také u nás. Ale to, že první pololetí 2012 bude slabší než velmi silný loňský rok, jsme očekávali, původně jsme ve druhém pololetí počítali s výrazným oživením poptávky. Nyní jsme o něco obezřetnější, neboť poptávka ve světě roste pomaleji, než jsme na počátku letošního roku předpokládali. Projevují se na ní i úsporná opatření, přijímaná v mnoha evropských regionech kvůli krizi eurozóny. Kromě toho zpomaluje růst také v Asii, zejména pak v Číně. Stále ještě se však drží na dosti vysoké úrovni. Situace v Asii má pochopitelně okamžitý dopad na vývoz zboží z Evropy. V USA sice pozorujeme jistý útlum v oživování ekonomiky, přesto je tam poptávka na přiměřené úrovni.

OTÁZKA: HN: Nakolik vážná tedy je situace?

Chtěl bych zdůraznit, že nynější situace je hodně vzdálená tomu, co jsme pozorovali v letech 2008 a 2009. Chemický průmysl byl tehdy v Evropě a ve světě v hlubokém propadu, někde i dvacetiprocentním. Naproti tomu dnes hovoříme o pozvolnějším růstu a to je obrovský rozdíl. O nějaké globální recesi v chemickém průmyslu nemůže být ani řeči.

OTÁZKA: HN: Které regiony jdou z vašeho pohledu nahoru nejrychleji?

Stejně jako v minulých letech lze největší růst očekávat na rozvíjejících se trzích zemí BRIC, tj. v Brazílii, Rusku, Indii a Číně. Z asijských států sem ale patří také Malajsie nebo Indonésie. V Japonsku se zase příznivě projevuje "postfukušimský efekt", spojený s obnovou infrastruktury a výstavbou v postižených oblastech. To se pozitivně projevuje na celkovém hospodářském růstu.

OTÁZKA: HN: Jak to vypadá v Evropě, na jejíž trh nadále sázíte?

V jižní Evropě je situace vážná v důsledku přijímaných úsporných opatření, která jsou ovšem dle mého soudu naprosto správná. V podstatě lze říci, že jde-li o náš byznys, pak platí, že čím dále na sever nebo na východ, tím je situace lepší. Nicméně v jednotlivých zemích musíme rozlišovat mezi výrobou a prodejem. To jsou dvě zcela odlišná témata. Například ve Španělsku poptávka po našich produktech sice klesla, ale to neznamená, že tam klesla naše produkce. Například náš závod ve španělské Tarragoně nevyrábí pouze pro španělský trh, nýbrž pro celý svět. Nyní vidíme rovněž důsledky rozhodnutí evropských vlád, které se dostaly v roce 2009 pod tlak krize a mnohé z nich přijaly opatření na podporu prodeje aut. V Německu i jinde to bylo šrotovné. To vedlo k tomu, že si tehdy mnoho lidí koupilo malé auto. A nyní, o tři roky později, se nesmíme divit tomu, že titíž lidé si nová auta nekupují. Největší problémy mají v současnosti právě výrobci těchto vozů.

OTÁZKA: HN: Jak se daří vaší společnosti v Česku?

V posledních letech velice dobře. Na českém trhu dosahujeme vysoké míry růstu. Také v okolních zemích bylo tempo růstu v posledních letech uspokojující, někdy byly jeho hodnoty až dvouciferné. Vycházíme z předpokladu, že se svojí produktovou nabídkou budeme moci v tomto regionu i v následujících pěti letech zaznamenávat velice solidní růst. Samozřejmě existují sektory, které nejsou tolik dynamické. Například ve stavebnictví nelze ani v Evropě, ani v Česku hovořit o výrazném růstu. Na druhé straně v automobilovém průmyslu, který je pro českou ekonomiku tak důležitý a kde patříme mezi jeho významné dodavatele, dosahujeme silného růstu.

BASF

Historie

BASF byla založena v roce 1865. Je světovým lídrem na chemickém trhu. Zaměstnává okolo 111 tisíc zaměstnanců a působí ve více než 80 státech světa. Vyrábí chemikálie, plasty či plyny.

Finanční výsledky v roce 2011

V roce 2011 společnost BASF vykázala tržby v hodnotě 73 miliard eur a zisk před započtením speciálních položek činil 8,4 miliardy eur. Ze zisků vyplatila 2,5 eura na akcii, což je oproti předchozímu roku nárůst o 13,6 procenta.

Zajímavosti

V roce 2011 byla magazínem Fortune zvolena "nejobdivuhodnější chemickou společností na světě". Za minulý rok zaregistrovala přes jeden tisíc nejrůznějších patentů.

Harald Schwager (51)

Narodil se v Německu a vystudoval univerzitu v Karlsruhe a také v Berkeley. V BASF působí 24 let a během svého působení měl na starosti anorganickou divizi či oblast PVC.

Od roku 2007 je členem představenstva společnosti. V současné době má na starosti evropský region a je odpovědný za ropné či plynové projekty a stavební chemii. Ve společnosti BASF byl v roce 2011 pátým nejlépe placeným manažerem. Jeho celkové roční příjmy dosáhly více než 3,2 milionu eur.

Energetická bezpečnost Evropy a naše konkurenceschopnost závisí mimo jiné na tom, kolik jsme schopni pokrýt z vlastních zdrojů. Aby si Evropa vybudovala přiměřený energetický mix, potřebuje těžit vlastní břidličný plyn.

AUTOR: Václav Lavička
AUTOR-WEB: www.ihned.cz