ČEZ testuje dvě strategie, jak se vyhnout střetu s Evropskou komisí

Elektrárenská společnost ČEZ se snaží opít Evropskou komisi rohlíkem. Brusel po ní požaduje, aby kvůli svému dominantnímu postavení na trhu prodala některé ze svých uhelných elektráren. Podle odborníků se ale ČEZ snaží prodat spíše elektrárny, které stejně nepotřebuje.

Pro většinu energetických firem znamená rozprodej příležitost, pro některé zase boj o přežití. Největší bitva se očekává o hnědouhelné elektrárny Chvaletice a Počerady, o které se utkají dva rivalové - společnosti Czech Coal Pavla Tykače a EPH, za níž stojí Daniel Křetínský, banka J&T a skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Není ale jisté, jestli je chce ČEZ vůbec prodávat. "Nemá důvod, proč by se měl Počerad zbavovat," řekl HN dobře informovaný zdroj. Jedná se totiž o jednu z jeho nejlepších a nejvytíženějších elektráren. Stejně tak nemusí chtít ČEZ prodat ani Chvaletice.

Podle mluvčího ČEZ Jana Beneše jsou všechny varianty prodeje rovnocenné. Odborníci s ním ale nesouhlasí. "ČEZ se do prodeje elektráren do rukou Czech Coal logicky nechce. Vznikla by mu první vertikálně strukturovaná konkurence, která bude mít vlastní důl i zdroj, kde uhlí pálit," říká analytik J&T Michal Šnobr.

ČEZ tak v rámci rozprodeje rozjel souběžně dvě aktivity. Na jedné straně si nechal potvrdit zájem od EPH a Czech Coal tím, že musely do konce srpna podat nabídky závazné do konce letošního října. Minimálně nabídka Czech Coal, která podle deníku E15 činila za obě elektrárny 24 miliard korun, je podle odborníků velmi slušná. Mluvčí EPH Martin Maňák cenu zatím odmítá komentovat.

Souběžně s tím ČEZ přijímá nabídky i na své zastaralé elektrárny - hnědouhelnou Tisovou s Mělníkem 3 a černouhelné Dětmarovice. "Nabídky budou kompletní až během září, října," říká mluvčí ČEZ Beneš. A ačkoliv ČEZ avizuje finální rozhodnutí o prodeji až na konec roku, podle zdrojů HN by měla Evropská komise již během několika týdnů rozhodnout o tom, prodej kterých elektráren opravdu omezí dominantní postavení ČEZ.

Pokud se tak firmě podaří Brusel přesvědčit a ten akceptuje například prodej Dětmarovic či Tisové s Mělníkem 3, ČEZ si minimálně v blízké budoucnosti Chvaletice i Počerady ponechá. Pokud to ale Bruselu stačit nebude, má ČEZ na stole až do konce října závazné nabídky EPH a Czech Coal.

Podle Šnobra je ale situace, kdy velká těžařská společnost nemá vlastní elektrárnu, dlouhodobě neudržitelná. "Blokování takového hráče je historická hloupost," říká. "Pokud by Czech Coal navíc získal alespoň jednu z elektráren, vyřešily by se tím pro ČEZ i problémy s cenou uhlí pro Počerady, o které se s Czech Coal již několik let pře," dodává.

Pokud by ale Tykač získal elektrárny, a tím i odbyt pro své uhlí, tratil by na tom hlavně EPH Daniela Křetínského. Ten se s Tykačem dlouhodobě nesnáší a nyní se přou například o dodávky uhlí pro Křetínského Elektrárny Opatovice. "Pokud by Czech Coal elektrárny získal, Tykač by si Křetínského vychutnal," řekl HN zdroj blízký oběma společnostem.

Ať už řešení sporu s Bruselem dopadne jakkoliv, neznamená to, že si ČEZ ostatní zdroje v budoucnu ponechá. Kromě elektráren Tušimice, Ledvice a Prunéřov neplánuje ČEZ ostatní zdroje modernizovat. Kvůli přísnějším ekologickým limitům platným od roku 2016 potřebují přitom všechny miliardové investice. Jinak firma musí postupně utlumovat výrobu a v roce 2022 je zavřít.

Czech Coal, který by si koupí zajistil dlouhodobý odbyt pro své uhlí, se zavíráním elektráren nepočítá. "Máme zájem a schopnosti elektrárny dlouhodobě udržovat i modernizovat," říká šéf těžařské společnosti Luboš Pavlas. EPH zatím s odvoláním na probíhající řízení konkrétnější být nechce. "Ale všechny své zdroje jako správný hospodář rozvíjíme a modernizujeme," říká Maňák.

Ostatní zájemci jsou opatrní. Majitel Sokolovské uhelné František Štěpán tak sice HN svůj zájem o Tisovou potvrdil, ale s výhradami. "Musíme se blíže seznámit s jejím chodem a záleží také na podmínkách ČEZ," řekl. Ačkoliv totiž ČEZ musí podle zákona společně s elektrárnami převést i emisní povolenky, které k nim dostal, vymiňuje si jejich zpětné vrácení.

A to se dotýká i jediné černouhelné elektrárny ČEZ - Dětmarovic. "Původně se okolo ní točilo 12 zájemců, ti ale kvůli modernizaci i podmínkám ČEZ postupně odpadli. Dnes je tak jediným vážným zájemcem skupina NWR, která by si tak zajistila odbyt pro své uhlí," říká zmiňovaný zdroj. Skupina BXR, pod niž NWR spadá a kde má podíl i majitel Hospodářských novin Zdeněk Bakala, ale odmítá cokoli komentovat. Jako o případném uchazeči se hovoří i o EPH, který by zde mohl spalovat uhlí ze svého polského dolu Silesia. "Situaci zde monitorujeme," říká bez dalšího komentáře Maňák.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz