Směrnice o energetické účinnosti má sice pozitivní aspekty, ale může vážně ohrozit český průmysl

Hospodářství Unie nacházející se v recesi však mohou ještě více ohrozit další přísná pravidla svazující ruce domácímu průmyslu. Z tohoto důvodu je nutné při přijímání "zeleně" laděné legislativy domyslet její reálný dopad na konkurenceschopnost evropské ekonomiky v globálním kontextu. Požadavky a kroky vedoucí ke zvýšení energetické účinnosti stanovené ve stejnojmenné směrnici schválil 11. září Evropský parlament a formálně ještě potvrdí 4. října členské státy. Ty s Parlamentem svedly urputný boj, na jehož konci dosáhly nezávaznosti původně zamýšlených cílů. "Evropský Parlament řekl této směrnici až překvapivě jasné "ano". Všichni čeští europoslanci z dvou největších politických stran hlasovali pro její přijetí", uvedl tiskový mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice Martin Stašek na zářijové debatě v Evropském domě věnované energetické účinnosti.

Nová směrnice vychází z již dříve vydané evropské legislativy týkající se energetické účinnosti u konečného uživatele a energetických služeb, dále o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií, a v neposlední řadě i z legislativy o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie. "Některé články nebo jednotlivá ustanovení přijaté směrnice jsou již součástí právního řádu ČR. Jedná se například o článek týkající se měření, podpory účinnosti při vytápění a chlazení nebo informování a odborná příprava; u nich by tedy transpozice neměla činit větší potíže", uvedl Pavel Jirásek, vedoucí oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Upozornil však, že nová směrnice přinese také řadu článků a ustanovení, se kterými bude pravděpodobně problém s implementací do právního řádu v ČR. Jde například o článek povinné roční renovace budov veřejných subjektů ve výši 3 % celkové podlahové plochy vytápěných nebo klimatizovaných těchto budov, které nesplňují požadavky na energetickou náročnost budov, požadavek na velké firmy nechat si pravidelně vypracovávat jednou za 4 roky energetické audity nebo povinnost pro energetické společnosti dosáhnout u svých koncových zákazníků nových úspor energie ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie. "Nová úprava také stanovuje povinnost pro národní energetické regulátory zavést prostřednictvím navržených sazeb a regulačních opatření pobídky pro provozovatele sítí umožňující zvyšovat energetickou účinnost", dodal.

"Požadavky, které směrnice přináší, budou znamenat zbytečnou finanční zátěž jak pro podniky, tak i jednotlivce", zdůraznil Josef Zbořil, čestný člen Svazu průmyslu a dopravy České republiky a člen Evropského hospodářského výboru. Dodal, že již dnes platí každý občan EU 3 400 EUR ročně z důvodu opatření přijatých v rámci evropské regulace jako celku. Jako člověk, který dlouhá léta působil ve vrcholném managementu energeticky náročného podniku, se obává především toho, že směrnice ohrozí konkurenceschopnost evropského průmyslu a ekonomický růst, jenž se Evropa nyní zoufale snaží nastartovat. Zbořil vidí největší problém v tom, že o směrnici nerozhodují odborníci z oborů, kterých se to bezprostředně týká. Přiznává sice, že pro určitá odvětví bude směrnice znamenat přínos, ale pro většinu z nich tomu bude naopak. Cesta k udržitelnému rozvoji podle Zbořila vede především účinným využitím současných zdrojů a neplýtváním na základě standardních ekonomických stimulů, ne přijímáním legislativy, která výrazným způsobem ohrozí evropské podniky. V souvislosti s tím připomenul také nefungující systém emisních povolenek, v rámci něhož "bylo prohospodařeno 210 miliard EUR, které, pokud by byly využity ke zvýšení energetické účinnosti fosilních energetických zdrojů, znamenalo by to úsporu 43 % emisí oxidu uhličitého." S tvrzením, že v České republice není již příliš velký prostor pro zvyšování energetické účinnosti, na rozdíl od jiných členských států EU, souhlasí také Vladimír Budínský, člen představenstva Severočeských dolů a.s. Uvedl, že modernizací teplárenské elektrárny Prunéřov bude zvýšena energetická účinnost z 35 % na 42 %, což je zvýšení o cca 20 %. To je maximum, kterého lze při uplatnění principu "best available technology" s dostupným palivem dosáhnout. Snížení emisí bude ovšem mimořádné a emise prachu, oxidu siřičitého nebo NOx klesnou řádově o více než 80%. V souvislosti s novými plány EU do roku 2050 v oblasti energetiky Budínský uvedl, že "je lepší variantou zaměřovat se na zvýšení energetické účinnosti, než se orientovat na alternativy typu zachycování CO2 a ukládání pod zem". Budoucnost naopak vidí v nových zdrojích energie, jakou jsou například břidlicové plyny.

Zcela opačný pohled na směrnici zastává Martin Sedlák, výkonný ředitel sdružení Aliance pro energetickou soběstačnost. Podle něj směrnice přináší řadu pozitivních aspektů, jako je povinnost zvýšit úsporu spotřeby energie u veřejných budov o 3 % či tvorba až 2 milionů pracovních míst. Jak v této souvislosti Sedlák uvedl, jen díky programu Zelená úsporám našlo v ČR práci 19 000 lidí. Jednu ze zásadních výhod nové směrnice vidí Sedlák ve snížení spotřeby fosilních paliv a tím pádem ve snížení energetické závislosti České republiky zejména na Rusku. Ročně totiž utratíme okolo 70 miliard korun jen za dovoz plynu. Díky směrnici budou moci domácnosti uspořit až 11 miliard korun ročně. Sedlák doporučuje využít finanční prostředky utržené z prodeje emisních povolenek na financování programu Zelená úsporám II především formou kombinace nízkoúročných půjček s malými dotacemi. Jak Sedlák uvedl na závěr v duchu názvu debaty: "Směrnice o energetické účinnosti není hrozba, ale příležitost."

Debatu pořádaly dne 13. září 2012 Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE - Českou podnikatelskou reprezentací při EU. Více informací naleznete zde.

Tisková zpráva ke stažení zde