Hledá se řešení. Zn.: Zázračné

Kabinet Petra Nečase horečně hledá možnosti, jak vrátit firmám a domácnostem alespoň část z desítek miliard ročně, které od počátku příštího roku zaplatí kvůli solárnímu boomu v dražší elektřině.

Vyřešen se zdá být první - dlužno dodat, že jednodušší - problém. Připraveny jsou paragrafy, jak >>zaříznout<< investory, kteří spustí sluneční elektrárny příští rok.

Na podporu by podle novely zákona o podpoře obnovitelných energií dosáhly jenom malé projekty s výkonem pod 30 kilowattů, a to jen na střechách nebo zdech budov. V říjnu o změně začnou jednat poslanci. Jenže je zde háček.

Zatímco většina bodů návrhu bude platit od 1. ledna, ustanovení o úplném zastavení podpory projektů nad 30 kilowattů má vstoupit v platnost až 1. března 2011.

Úlitba firmě ČEZ

Investoři tak budou mít další dva měsíce na to, aby dokončili i velké projekty, které nestihnou zapojit do sítě do konce roku.

>>Je to úlitba firmě ČEZ. My bychom byli rádi, kdyby tato polostátní firma odložila spuštění svých megaprojektů na příští rok, kdy bude cena fotovoltaiky podstatně nižší,<< tvrdí Edvard Sequens ze sdružení Calla.

V každém případě bude výkupní cena elektřiny z projektů dokončených po prvním lednu příštího roku výrazně nižší než letos. U malých projektů bude činit zhruba sedm korun. U velkých 5,50 až šest korun za kilowatthodinu, od března klesne podpora na nulu.

Tento údaj potvrzují v kuloárech i představitelé Energetického regulačního úřadu.

Vyjdou arbitráže levněji?

Investoři, kteří se stihnou připojit včas, však mají na dalších 20 let zajištěnou dvanáctikorunu z každé kilowatthodiny. A je otázkou, zda se politici odhodlají část jejich zisků odčerpat a vrátit je českým odběratelům.

Vláda prozatím zvolila tradiční řešení: spoléhá na nový koordinační výbor (složený hlavně z ministerských náměstků), který má do konce října nalézt zázračnou formuli.

V úvahu přichází sedm možných opatření:

1. Konec daňových prázdnin

Kabinet se zatím shodl jen na tom, že je nutné snížit atraktivitu investic do solárních elektráren. >>Odstraněním pětiletých daňových prázdnin a prodloužením odpisů z pěti či deseti na 20 let,<< řekl Ekonomu ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

To ale problém nevyřeší. Stát získá 1,5 miliardy korun, na podporu solární elektřiny však v příštím roce vydá několikanásobně více.

2. Daň na fosilní paliva

Ministerstvo průmyslu si proto pohrávalo s myšlenkou získat chybějící peníze zvýšením ekologické daně na uhlí a zemní plyn.

Podle Kalouska je tento návrh minulostí, znamenalo by to totiž další zatížení rodinných rozpočtů.

3. Odčerpat část podpory

Nebylo by ale možné rovnou zdanit peníze, které výrobci solární elektřiny dostávají od státu? Obdobně to chce udělat ministerstvo financí v případě státního příspěvku ke stavebnímu spoření. Cena elektřiny by asi neklesla, o vybrané peníze by se ale mohly občanům i firmám snížit daně.

Ministr Kalousek ale tvrdí, že v tomto případě nepůjde postup ze stavebního spoření aplikovat. >>V případě solární energie totiž nejde o dotaci,<< vysvětluje.

4. Nic nevyplácet

Za krajní možnost považuje například poslanec ODS Martin Doktor snížení výkupní ceny se zpětnou platností. Stát by tak riskoval arbitráže. Jejich náklady by ale podle Doktora nepřišly tak draho jako částky, které se zaplatí za vyšší ceny elektřiny.

Naopak Martin Říman, současný šéfporadce premiéra Petra Nečase, v žalobách problém vidí. Investory i trochu brání. >>V solárním byznysu je marže do dvanácti procent. Tu teoreticky můžete odčerpat na polovinu, ale peníze už fakticky jsou stejně pryč. Zde zůstaly úvěry, reálné prostředky dávno vyinkasovali v Číně nebo Itálii, kde se panely vyrábějí,<< podotýká.

5. Zdanit pozemky

Na poradách ekonomických ministrů padl rovněž návrh zatížit solární elektrárny vysokou daní z pozemků, zejména pokud stojí na zemědělské půdě.

Proti tomu ale stojí obavy, že jakékoli daňové opatření sice pomůže státnímu rozpočtu, ale nepromítne se do požadovaného poklesu cen elektrické energie. A tedy firmám a občanům v důsledku nepomůže.

6. Dohoda s investory

Někteří z poslanců - například Jaroslav Plachý (ODS) - se přimlouvají, aby se stát po dobrém dohodl s provozovateli slunečních elektráren. Tak, aby dobrovolně přistoupili na snížení garantovaných výkupních cen.

Ministři by se snad mohli odvolat na důvodovou zprávu zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kde se připomíná garance patnáctileté návratnosti investice. Ta nyní klesla na polovinu.

7. Právní kličky

Mimo parlament se dokonce spekuluje o možnosti, jak na takovou dohodu patřičně zatlačit. Například hrátkami s pojmem >>sektorový dodavatel<<.

Ten, kdo je v energetice takto označen, má totiž za povinnost vypisovat na výstavbu svých zařízení výběrová řízení. V případě slunečních elektráren se tak evidentně nedělo, a tím jejich vlastníci porušili předpisy. A při krajním právním výkladu ztrácejí nárok na státní pomoc.

Podle informací Ekonomu si s takovou konstrukcí pohrávají advokáti najatí velkými strojírenskými a hutními firmami, které poškozuje avizovaný nárůst cen elektřiny.

Nejasné zůstává to hlavní: zda je výrobce fotovoltaické elektřiny skutečně oním sektorovým dodavatelem.

Ať to na sebe vezme ČEZ

A co když nic ze zvažovaných kroků nevyjde? >>Pak by bylo nejlepší, aby celou fotovoltaiku vykoupil ČEZ. Pak by se jako firma, kde stát má většinu, toho zatraceného příspěvku vzdal,<< řekl poslanec Doktor. Zda to myslí doopravdy, nebo jen jako nadsázku, týdeník Ekonom nezjistil.

AUTOR: Josef Pravec
AUTOR: Matouš Lázňovský