Těžba hlavních nerostných surovin v Česku dlouhodobě klesá
Těžba hlavních nerostných surovin v Česku dlouhodobě a trvale klesá. ČTK to sdělil ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Důvodem je podle něj mimo jiné ekonomická krize a odmítavý postoj části veřejnosti k těžbě. Nejvíce se v tuzemsku těží hnědé uhlí a stavební kámen. První pětici z hlediska vytěženého objemu pak doplňují štěrkopísky, černé uhlí a vápenec.
"Těžba většiny nerostných surovin v Česku je dlouhodobě v krizi způsobené nejen ekonomickou situací země, ale také negativním postojem části veřejnosti k jakýmkoliv těžebním a dokonce i průzkumným aktivitám, na které těžba nemusí nutně navazovat," řekl ČTK Venera.
O tom, zda se bude těžit v blízkosti konkrétních měst a obcí, často rozhodují lidé v místních referendech. O nadcházejícím víkendu se společně s komunálními volbami uskuteční například referendum v Jenišově na Karlovarsku. Lidé se v něm budou vyjadřovat k případné těžbě kaolinu na území obce. Současný starosta i firma Sedlecký kaolin, která chce těžit, vidí referendum jako politickou kampaň sdružení Pro Jenišov, které ve volbách také kandiduje a je proti těžbě.
Kaolin je jednou z dalších nerostných surovin těžených v Česku. Ročně se ho v tuzemsku v surovém nebo plaveném stavu vytěží zhruba 4000 kilotun (kt), což ho z hlediska vytěženého objemu řadí na šesté místo. Je však komoditou, která má z nerostných surovin v Česku největší podíl na celosvětové těžbě. V tuzemsku je vytěženo zhruba deset procent z roční světové těžby této horniny.
Odmítavý postoj části veřejnosti se podle Venery týká těžby prakticky všech nerostných surovin. Další důvody poklesu se pak u každé komodity mírně odlišují.
"U hnědého uhlí je mírný pokles dán snížením domácí poptávky, zatímco u stavebního kamene a štěrkopísků klesá objem těžby v důsledku vládních opatření spočívajících v omezení nebo dokonce zastavení některých velkých státních zakázek, zejména dopravních staveb," uvedl Venera. Krize ve stavebnictví se podle něj nejvýrazněji promítla u štěrkopísků, projevuje se ale například i na výrobě stavebních hmot z vápenců, tj. cementu a vápna.
Těžbu černého uhlí pro změnu brzdí přebytek jeho nabídky na světových trzích. "Černé uhlí je významnou českou exportní komoditou a jeho cena v důsledku přebytku nabídky na světových trzích v posledních letech neustále klesá, takže většina ložisek v ČR postupně přestává být rentabilní," dodal Venera. Podle něj to dokazuje například dění okolo dolu Paskov.
Společnost OKD loni v září oznámila, že ho zavře. Zástupci těžařské společnosti New World Resources (NWR), které OKD patří, tehdy uvedli, že pokud ponese náklady útlumu jen OKD, firma zavře důl k 31. prosinci 2014. Stát se nakonec letos s NWR dohodly na pokračování těžby do konce roku 2017. Vláda ale zaplatí 600 milionů korun na sociální programy pro horníky.
ČGS je státní geologická služba ČR. Sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území a předává je správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování.
Přehled domácí těžby nejhlavnějších nerostných surovin (kt)***
2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | |
Hnědé uhlí | 47.456 | 45.354 | 43.931 | 46.848 | 43.710 |
Stavební kámen | 39.957 | 37.657 | 33.350 | 33.207 | 29.565 |
Štěrkopísky* | 15.786 | 13.084 | 11.140 | 12.424 | 11.045 |
Černé uhlí | 12.197 | 10.621 | 11.193 | 10.967 | 10.796 |
Vápence a cementářské suroviny* | 11.465 | 9.488 | 9.828 | 11.244 | 9.858 |
Kaolin** | 4.497 | 3.374 | 4.129 | 4.266 | 3.942 |
Zdroj: ČGS.