Na následky těžby lidé stále doplácejí
Západní Čechy - Stovky, možná tisíce obyvatel západních Čech ještě několik let
po uzavření dolů trpí následky těžby černého uhlí. Kvůli unikajícím plynům a
prachu z nedostatečně zajištěných obřích odvalových hald má stále více dětí
alergie, poškozené vodní toky způsobují záplavy, propadají se silnice i řada
pozemků. Na nápravu zničeného životního prostředí přitom vláda uvolňuje čím dál
méně peněz. Značně poškozen je například Jáchymov na Karlovarsku. Vloni se třeba
propadla část silnice k rekreačnímu zařízení Bratrství, v osmdesátých letech
kvůli starým štolám zmizela benzinová pumpa. Na Plzeňsku sice odjel z okolí
Zbůchu, Tlučné, Nýřan, Líní a Vejprnic poslední vozík naložený černým zlatem už
před sedmi lety a některé doly jsou zavřené dokonce pětadvacet let, ale uvnitř
odvalových hald stále hoří. \"Zplodiny, plyny a prach způsobují dětem dýchací
problémy,\" upozorňují ředitelé základních i mateřských škol. Problémy potvrzují
i lékaři. \"I když už se netěží, je to hrůza. Vejprnický potok je zanesený
těžbou a voda nám podmáčí baráky, několik pozemků se už propadlo do šachet,\"
zlobí se obyvatelé Tlučné. Odstranit všechny následky těžby by tam stejně jako
na Karlovarsku měl stát. \"Máme pokračovat v zahlazování všech následků hornické
činnosti - rekultivovat odvaly, zajistit bezpečnost v jejich okolí, sledovat
kvalitu vod i ovzduší. Cílem je omezení negativního vlivu hornické činnosti a
obnovení rázu krajiny a ekologického systému,\" popisuje Ondrej Ujházy,
výrobně-technický náměstek akciové společnosti ZUD, nástupnické organizace
bývalého státního podniku. Pokračování na str. 4 Dokončení ze str. 1 Na
likvidaci následků těžby ale firma potřebuje stovky milionů. Jen snížení a
rekultivace odvalové haldy u bývalého Dolu obránců míru ve Zbůchu přijde na víc
než sto padesát milionů. \"Každý rok upřesňujeme rozsah prací podle toho, kolik
peněz máme k dispozici,\" krčí rameny náměstek. Od roku 1995 se státní dotace
několikanásobně snížila. \"Letošní byla ještě před měsícem dokonce nulová.
Hlavně díky ministerstvu obchodu a průmyslu a aktivitě sdružení okolních obcí se
nakonec podařilo finančně zajistit alespoň nejnutnější práce,\" upřesňuje.
Vedení společnosti spolupracuje i s Okresním úřadem Plzeň-sever a Obvodním
báňským úřadem v Plzni. \"Bohužel jen dobrá spolupráce nestačí. Cíl se kvůli
nedostatku financí neustále oddaluje,\" říká Ujházy. Každé zdržování znamená
další nemocné děti i rostoucí náklady. \"Plzeňský region zásoboval republiku
uhlím tolik let, že by si, podle mě, lidé a jejich životní prostředí zasloužili
takovou pozornost státu, abychom mohli pokračovat v odstranění následků hornické
činnosti. Vše mělo být hotové do roku 2005, ale zřejmě to nebude ani v roce
2015,\" dodává. Zdroj: Plzeňský deník
Západní Čechy - Stovky, možná tisíce obyvatel západních Čech ještě několik let po uzavření dolů trpí následky těžby černého uhlí. Kvůli unikajícím plynům a prachu z nedostatečně zajištěných obřích odvalových hald má stále více dětí alergie, poškozené vodní toky způsobují záplavy, propadají se silnice i řada pozemků. Na nápravu zničeného životního prostředí přitom vláda uvolňuje čím dál méně peněz.
Značně poškozen je například Jáchymov na Karlovarsku. Vloni se třeba propadla část silnice k rekreačnímu zařízení Bratrství, v osmdesátých letech kvůli starým štolám zmizela benzinová pumpa.
Na Plzeňsku sice odjel z okolí Zbůchu, Tlučné, Nýřan, Líní a Vejprnic poslední vozík naložený černým zlatem už před sedmi lety a některé doly jsou zavřené dokonce pětadvacet let, ale uvnitř odvalových hald stále hoří.
\"Zplodiny, plyny a prach způsobují dětem dýchací problémy,\" upozorňují ředitelé základních i mateřských škol. Problémy potvrzují i lékaři.
\"I když už se netěží, je to hrůza. Vejprnický potok je zanesený těžbou a voda nám podmáčí baráky, několik pozemků se už propadlo do šachet,\" zlobí se obyvatelé Tlučné.
Odstranit všechny následky těžby by tam stejně jako na Karlovarsku měl stát.
\"Máme pokračovat v zahlazování všech následků hornické činnosti - rekultivovat odvaly, zajistit bezpečnost v jejich okolí, sledovat kvalitu vod i ovzduší. Cílem je omezení negativního vlivu hornické činnosti a obnovení rázu krajiny a ekologického systému,\" popisuje Ondrej Ujházy, výrobně-technický náměstek akciové společnosti ZUD, nástupnické organizace bývalého státního podniku.
Pokračování na str. 4
Dokončení ze str. 1
Na likvidaci následků těžby ale firma potřebuje stovky milionů. Jen snížení a rekultivace odvalové haldy u bývalého Dolu obránců míru ve Zbůchu přijde na víc než sto padesát milionů.
\"Každý rok upřesňujeme rozsah prací podle toho, kolik peněz máme k dispozici,\" krčí rameny náměstek. Od roku 1995 se státní dotace několikanásobně snížila.
\"Letošní byla ještě před měsícem dokonce nulová. Hlavně díky ministerstvu obchodu a průmyslu a aktivitě sdružení okolních obcí se nakonec podařilo finančně zajistit alespoň nejnutnější práce,\" upřesňuje.
Vedení společnosti spolupracuje i s Okresním úřadem Plzeň-sever a Obvodním báňským úřadem v Plzni.
\"Bohužel jen dobrá spolupráce nestačí. Cíl se kvůli nedostatku financí neustále oddaluje,\" říká Ujházy. Každé zdržování znamená další nemocné děti i rostoucí náklady.
\"Plzeňský region zásoboval republiku uhlím tolik let, že by si, podle mě, lidé a jejich životní prostředí zasloužili takovou pozornost státu, abychom mohli pokračovat v odstranění následků hornické činnosti. Vše mělo být hotové do roku 2005, ale zřejmě to nebude ani v roce 2015,\" dodává.
Zdroj: Plzeňský deník
Sdílet článek na sociálních sítích