Čeští ropní šejci zažívají boom
Praha Zatímco ropní magnáti ve světě mají v posledních letech kvůli válkám
vrásky na čele, jejich kolegové na jižní Moravě jen kvetou. Těžební firma
Moravské naftové doly, ovládaná podnikatelem Karlem Komárkem, loni prodala
rekordních 290 tisíc metrů kubických ropy a letos oznámila další rekord. Nově
objevené ložisko ropy u obce Žarošice má kapacitu 3 miliony metrů krychlových a
patří tak vůbec k největším v kontinentální Evropě. Jeho velikost je mimochodem
srovnatelná s ložiskem, jež nedávno poblíž Vídně objevil ropný gigant ÖMV.
Úspěch zaznamenala i malá soukromá firma z Hodonína, Česká naftařská společnost.
Po více než dvou letech průzkumu narazila na ropu v ložisku v Břeclavi.
\"Případná komerční těžba je závislá na dokončení průzkumu,\" říká bez dalších
podrobností spolumajitel společnosti Pavel Dubrava. Firma nechce z obchodních
důvodů zveřejnit o velikosti ložiska žádné údaje. Ví se tedy jen to, že ropný
důl má jeden problém leží přímo na okraji města, a své tak musí k těžbě říci
břeclavští občané. Ačkoliv ropný byznys znamená téměř automaticky peníze, v
tuzem sku si majitelé těžebních firem do postelí ze zlata lehat nemohou. \"Ne,
opravdu to není o tom, že by si na Moravě mohli lidé kopat studny s tím, že jim
vytryskne ropa. Vyhledávání a těžba jsou výsledkem náročných technologií,\" říká
předseda představenstva Moravských naftových dolů Miroslav Jestřabík. Také
Dubrava se ohrazuje, že lidé mají o ropném byznysu zkreslené představy. \"Jak ve
smyslu velkých peněz, tak v tom, že těžba je obrovský zásah do životního
prostředí. Nové technologie jsou přitom šetrné,\" říká. Další háček pohádkového
bohatství nalezeného jen tak na zahradě je v tom, že podle českých zákonů lze
soukromě vlastnit jen povrch země. Co je pod ním, patří státu a ten musí těžbu
povolit. Těžařská firma mu pak pět procent tržeb odevzdává a stát následně tři
čtvrtiny z odevzdané sumy vrací obci, na jejímž území se vrt nachází. Navíc jsou
nové technologie na hledání ropy drahé. Moravské naftové doly daly loni do
průzkumu ložisek půl miliardy korun, za posledních deset let pak celkem tři
miliardy. Ačkoliv oprávnění k průzkumu a těžbě má v tuzemsku podle hornické
ročenky zhruba desítka firem, skutečně těží jen Moravské naftové doly a ze
zkušebního vrtu Česká naftařská. Na severu Moravy těží v menším měřítku zemní
plyn ještě některé firmy, například australská Carpathian Resources. Plyn se
odčerpává i z okolí černouhelných dolů. Způsob, jak se plyn a ropa hledá,
ovládly hlavně 3D technologie. V počítači se dá trojrozměrně modelovat, co leží
hluboko pod zemí. Pokud je tam dutina naplněna mazlavou tekutinou, specifické
otřesy zemské kůry způsobené jednoduchým odpálením dynamitu ji mohou odhalit.
\"Investice do průzkumu jsou jako všude ve světě mimořádně rizikové,\" podotýká
Jestřabík. Úspěšnost na křížem krážem prozkoumané Moravě je podle něj v případě
Moravských naftových dolů s 60 až 70 procenty velmi vysoká, obvykle se pohybuje
kolem 20 až 30 procent. Přes všechny úspěchy je tuzemská těžba zlomkem celkové
spotřeby. Produkce moravské ropy uspokojí jen 1,5 procenta roční poptávky v
zemi. \"Ekonomický smysl ale těžba ropy a plynu má. To je vidět na výsledcích
firmy,\" podotýká Jestřabík. Roční tržby dolů se pohybují kolem dvou miliard
korun, čistý zisk zhruba půl miliardy. Dosud objevené zásoby navíc slibují těžbu
na dalších 20 let. A proč se vrhla na ropu Česká naftařská? \"Dělám to, co
umím,\" podotýká Dubrava, bývalý zaměstnanec Moravských naftových dolů. JANA
KLÍMOVÁ Zdroj: Mladá fronta Dnes
Praha Zatímco ropní magnáti ve světě mají v posledních letech kvůli válkám vrásky na čele, jejich kolegové na jižní Moravě jen kvetou. Těžební firma Moravské naftové doly, ovládaná podnikatelem Karlem Komárkem, loni prodala rekordních 290 tisíc metrů kubických ropy a letos oznámila další rekord. Nově objevené ložisko ropy u obce Žarošice má kapacitu 3 miliony metrů krychlových a patří tak vůbec k největším v kontinentální Evropě. Jeho velikost je mimochodem srovnatelná s ložiskem, jež nedávno poblíž Vídně objevil ropný gigant ÖMV. Úspěch zaznamenala i malá soukromá firma z Hodonína, Česká naftařská společnost. Po více než dvou letech průzkumu narazila na ropu v ložisku v Břeclavi. \"Případná komerční těžba je závislá na dokončení průzkumu,\" říká bez dalších podrobností spolumajitel společnosti Pavel Dubrava. Firma nechce z obchodních důvodů zveřejnit o velikosti ložiska žádné údaje. Ví se tedy jen to, že ropný důl má jeden problém leží přímo na okraji města, a své tak musí k těžbě říci břeclavští občané. Ačkoliv ropný byznys znamená téměř automaticky peníze, v tuzem sku si majitelé těžebních firem do postelí ze zlata lehat nemohou. \"Ne, opravdu to není o tom, že by si na Moravě mohli lidé kopat studny s tím, že jim vytryskne ropa. Vyhledávání a těžba jsou výsledkem náročných technologií,\" říká předseda představenstva Moravských naftových dolů Miroslav Jestřabík. Také Dubrava se ohrazuje, že lidé mají o ropném byznysu zkreslené představy. \"Jak ve smyslu velkých peněz, tak v tom, že těžba je obrovský zásah do životního prostředí. Nové technologie jsou přitom šetrné,\" říká.
Další háček pohádkového bohatství nalezeného jen tak na zahradě je v tom, že podle českých zákonů lze soukromě vlastnit jen povrch země. Co je pod ním, patří státu a ten musí těžbu povolit. Těžařská firma mu pak pět procent tržeb odevzdává a stát následně tři čtvrtiny z odevzdané sumy vrací obci, na jejímž území se vrt nachází.
Navíc jsou nové technologie na hledání ropy drahé. Moravské naftové doly daly loni do průzkumu ložisek půl miliardy korun, za posledních deset let pak celkem tři miliardy. Ačkoliv oprávnění k průzkumu a těžbě má v tuzemsku podle hornické ročenky zhruba desítka firem, skutečně těží jen Moravské naftové doly a ze zkušebního vrtu Česká naftařská. Na severu Moravy těží v menším měřítku zemní plyn ještě některé firmy, například australská Carpathian Resources. Plyn se odčerpává i z okolí černouhelných dolů.
Způsob, jak se plyn a ropa hledá, ovládly hlavně 3D technologie. V počítači se dá trojrozměrně modelovat, co leží hluboko pod zemí. Pokud je tam dutina naplněna mazlavou tekutinou, specifické otřesy zemské kůry způsobené jednoduchým odpálením dynamitu ji mohou odhalit. \"Investice do průzkumu jsou jako všude ve světě mimořádně rizikové,\" podotýká Jestřabík. Úspěšnost na křížem krážem prozkoumané Moravě je podle něj v případě Moravských naftových dolů s 60 až 70 procenty velmi vysoká, obvykle se pohybuje kolem 20 až 30 procent.
Přes všechny úspěchy je tuzemská těžba zlomkem celkové spotřeby. Produkce moravské ropy uspokojí jen 1,5 procenta roční poptávky v zemi.
\"Ekonomický smysl ale těžba ropy a plynu má. To je vidět na výsledcích firmy,\" podotýká Jestřabík. Roční tržby dolů se pohybují kolem dvou miliard korun, čistý zisk zhruba půl miliardy. Dosud objevené zásoby navíc slibují těžbu na dalších 20 let. A proč se vrhla na ropu Česká naftařská? \"Dělám to, co umím,\" podotýká Dubrava, bývalý zaměstnanec Moravských naftových dolů.
JANA KLÍMOVÁ
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích