Z Českolipska zmizí další kopec
Z povrchu země má zmizet Maršovický vrch u Dubé na Českolipsku. Místní dominantu
a cennou geologickou památku pomalu vytěžuje firma Tarmac. Chlum Úplně vytěžen
má být do několika let Maršovický vrch, dominanta krajiny u Dubé na Českolipsku.
Z kopce, který je také cennou geologickou památkou, těží firma Tarmac
Severokámen znělec. Tarmac nedávno téměř vytěžil kopec v Tachově na Doksku a teď
se soustředí právě na Maršovický vrch. Ekologové tady proti těžbě protestují už
deset let. \"Je to krajinná dominanta, podle některých geologů byl Maršovický
vrch ve druhohorách po určitou dobu ostrovem v křídovém moři. Nejstarší horniny
v celé zdejší oblasti lze najít právě na Maršovickém vrchu. Nejde ale jen o
jeden kopec. Musí se to vzít celé dohromady. Českolipsko už přišlo o Tachov a
teď by mělo přijít o Tlustec a Maršovický vrch. Je to bourání zdejší krajiny,\"
vysvětluje Miroslav Hudec, českolipský zástupce Sdružení pro trvale udržitelný
život. Těžaři ale mají povolení báňského úřadu na úplné vytěžení kopce a ročně
tu vytěží dvě stě padesát tisíc tun znělce. \"Při současném objemu těžby jsou tu
ještě zásoby až na čtyři desítky let,\" říká Jiří Vacek, divizní ředitel
Tarmacu. \"Nás samozřejmě limitují zákony a předpisy, ale to hlavní je, že my
musíme po vytěžení kopce provést rekultivace. Proto je také už několik let
zřízený rekultivační fond, kam odvádíme část peněz z našeho obratu,\" hájí
těžaře Vacek. Pro obec Chlum, která leží přímo pod Maršovickým vrchem, těžba
žádná velká pozitiva nepřinesla. Pokračování na straně C3 Pokračování ze strany
C1 \"To jediné největší pozitivum je to, že jsme loni prodali těžařům pozemky za
více než jeden milion korun, což je přibližně celý roční rozpočet naší obce,\"
říká Veronika Žáková, místostarostka Chlumu. Podle ní nejsou v lomu zaměstnáni
ani žádní zdejší lidé. \"Lom rozhodně přínosem pro zaměstnanost není.\" Na
těžaře si stále hodně stěžují lidé z rekreační osady Maršovice. \"Kvůli
odstřelům mají totiž popraskané domy a největší hluk a prach míří na ně. V osadě
ale není ani jeden stálý obyvatel. Všechno to jsou rekreanti, většinou z Prahy.
Klidu si ale asi moc neužijí,\" říká Eva Vejvodová, zastupitelka Chlumu. Těžaři
se hájí tím, že už změnili technologii odstřelu. \"Místo mohutných komorových
odstřelů používáme malé clonové odstřely. Dříve docházelo k odtržení obrovských
kusů skal, dnes už ne,\" říká Jiří Vacek. Zejména v osmdesátých a na začátku
devadesátých let tady těžba obyvatele hodně sužovala. \"Běžně nám lítaly kameny
na zahradu. I střechu nám to zčásti rozbilo. Teď už ty otřesy nejsou takové.
Když ale střílejí, tak se nám pořád klepe chalupa,\" říká Jaroslava Horáková z
Chlumu. Přesto obyvatelé proti těžbě výrazně neprotestují. \"Tomu už stejně
nezabráníme. Likvidace lomu by navíc stála ohromné množství peněz. Teď už jde
jen o to, aby tu nebyly nějaké negativní dopady na lidi, kteří žijí v naší obci,
a aby to něco přineslo obci jako takové,\" říká Eva Vejvodová, zastupitelka v
malé obci Chlum, která leží přímo pod Maršovickým vrchem. Podobně jako ona
hovoří i další lidé v Chlumu. Ještě nedávno tu přitom bylo běžné, že při každém
odstřelu se lidem třásly domy nad hlavou. Už v roce 1994 vyzývala k zastavení
těžby na Maršovickém vrchu i Tlustci Nadace Lemberk, poukazovala přitom na dnes
úplně vytěžený Tachov. Trnem v oku jí byli těžaři (tehdy ještě jako Wimpey
Severokámen, dnes Tarmac Severokámen), kteří těžili právě v Tachově a Chlumu, a
společnost Beron, která těžila na Tlustci. V červnu 1995 zahájila Nadace Lemberk
proti těžbě na Maršovickém vrchu a Tlustci dokonce řetězovou hladovku.
Maršovický vrch má krkolomný osud. Zdejší zásoby znělce vznikly asi před
šedesáti miliony lety, v minulém století se tu dokonce našly ulity vymřelých
měkkýšů, ale už po válce si tu obec Chlum otevřela svůj lom. \"Do druhé poloviny
sedmdesátých let se tu těžil keratofyr, takzvaný červený kámen, který se
používal na výrobu antuky. Pak se přešlo na těžbu znělce, zásoby keratofyru se
totiž zdály být nekvalitní a vybavený lom se potřeboval zužitkovat,\" vzpomínají
pamětníci z Chlumu. Tarmac si v lomu vloni otevřel novou zrekonstruovanou linku
skoro za osmdesát milionů korun. \"Tachov je téměř dotěžen. Naši produkci teď
soustředíme sem,\" uvedli tehdy těžaři. MICHAEL POLÁK Zdroj: Mladá fronta Dnes
Z povrchu země má zmizet Maršovický vrch u Dubé na Českolipsku. Místní dominantu a cennou geologickou památku pomalu vytěžuje firma Tarmac.
Chlum Úplně vytěžen má být do několika let Maršovický vrch, dominanta krajiny u Dubé na Českolipsku. Z kopce, který je také cennou geologickou památkou, těží firma Tarmac Severokámen znělec. Tarmac nedávno téměř vytěžil kopec v Tachově na Doksku a teď se soustředí právě na Maršovický vrch. Ekologové tady proti těžbě protestují už deset let. \"Je to krajinná dominanta, podle některých geologů byl Maršovický vrch ve druhohorách po určitou dobu ostrovem v křídovém moři. Nejstarší horniny v celé zdejší oblasti lze najít právě na Maršovickém vrchu. Nejde ale jen o jeden kopec. Musí se to vzít celé dohromady. Českolipsko už přišlo o Tachov a teď by mělo přijít o Tlustec a Maršovický vrch. Je to bourání zdejší krajiny,\" vysvětluje Miroslav Hudec, českolipský zástupce Sdružení pro trvale udržitelný život. Těžaři ale mají povolení báňského úřadu na úplné vytěžení kopce a ročně tu vytěží dvě stě padesát tisíc tun znělce. \"Při současném objemu těžby jsou tu ještě zásoby až na čtyři desítky let,\" říká Jiří Vacek, divizní ředitel Tarmacu. \"Nás samozřejmě limitují zákony a předpisy, ale to hlavní je, že my musíme po vytěžení kopce provést rekultivace. Proto je také už několik let zřízený rekultivační fond, kam odvádíme část peněz z našeho obratu,\" hájí těžaře Vacek. Pro obec Chlum, která leží přímo pod Maršovickým vrchem, těžba žádná velká pozitiva nepřinesla.
Pokračování na straně C3
Pokračování ze strany C1
\"To jediné největší pozitivum je to, že jsme loni prodali těžařům pozemky za více než jeden milion korun, což je přibližně celý roční rozpočet naší obce,\" říká Veronika Žáková, místostarostka Chlumu. Podle ní nejsou v lomu zaměstnáni ani žádní zdejší lidé. \"Lom rozhodně přínosem pro zaměstnanost není.\"
Na těžaře si stále hodně stěžují lidé z rekreační osady Maršovice. \"Kvůli odstřelům mají totiž popraskané domy a největší hluk a prach míří na ně. V osadě ale není ani jeden stálý obyvatel. Všechno to jsou rekreanti, většinou z Prahy. Klidu si ale asi moc neužijí,\" říká Eva Vejvodová, zastupitelka Chlumu. Těžaři se hájí tím, že už změnili technologii odstřelu.
\"Místo mohutných komorových odstřelů používáme malé clonové odstřely. Dříve docházelo k odtržení obrovských kusů skal, dnes už ne,\" říká Jiří Vacek.
Zejména v osmdesátých a na začátku devadesátých let tady těžba obyvatele hodně sužovala. \"Běžně nám lítaly kameny na zahradu. I střechu nám to zčásti rozbilo. Teď už ty otřesy nejsou takové. Když ale střílejí, tak se nám pořád klepe chalupa,\" říká Jaroslava Horáková z Chlumu. Přesto obyvatelé proti těžbě výrazně neprotestují. \"Tomu už stejně nezabráníme. Likvidace lomu by navíc stála ohromné množství peněz. Teď už jde jen o to, aby tu nebyly nějaké negativní dopady na lidi, kteří žijí v naší obci, a aby to něco přineslo obci jako takové,\" říká Eva Vejvodová, zastupitelka v malé obci Chlum, která leží přímo pod Maršovickým vrchem. Podobně jako ona hovoří i další lidé v Chlumu. Ještě nedávno tu přitom bylo běžné, že při každém odstřelu se lidem třásly domy nad hlavou.
Už v roce 1994 vyzývala k zastavení těžby na Maršovickém vrchu i Tlustci Nadace Lemberk, poukazovala přitom na dnes úplně vytěžený Tachov. Trnem v oku jí byli těžaři (tehdy ještě jako Wimpey Severokámen, dnes Tarmac Severokámen), kteří těžili právě v Tachově a Chlumu, a společnost Beron, která těžila na Tlustci. V červnu 1995 zahájila Nadace Lemberk proti těžbě na Maršovickém vrchu a Tlustci dokonce řetězovou hladovku.
Maršovický vrch má krkolomný osud. Zdejší zásoby znělce vznikly asi před šedesáti miliony lety, v minulém století se tu dokonce našly ulity vymřelých měkkýšů, ale už po válce si tu obec Chlum otevřela svůj lom.
\"Do druhé poloviny sedmdesátých let se tu těžil keratofyr, takzvaný červený kámen, který se používal na výrobu antuky. Pak se přešlo na těžbu znělce, zásoby keratofyru se totiž zdály být nekvalitní a vybavený lom se potřeboval zužitkovat,\" vzpomínají pamětníci z Chlumu.
Tarmac si v lomu vloni otevřel novou zrekonstruovanou linku skoro za osmdesát milionů korun. \"Tachov je téměř dotěžen. Naši produkci teď soustředíme sem,\" uvedli tehdy těžaři.
MICHAEL POLÁK
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích