Vltavíny neochrání ani Evropská unie

Jihočeské vltavíny jsou v ohrožení. Někteří geologové tvrdí, že jejich naleziště nepřežijí ani vstup do Evropy, natož aby vltavíny zůstaly pro příští generace. Besednice Zatímco evropský pro jekt Natura 2000 zabezpečí se vstupem do unie například vzácné ptáky hnízdící na území vojenského prostoru v Boleticích, s podobnou ochranou přírodní památky Besednické vltavíny nikdo nepočítá. \"Vzácné minerály a lokality jejich výskytu má zmapované Česká geologická služba. Jejich ochrana ale není záležitostí Evropské unie, ale našeho státu,\"řekl Josef Janda z odboru geologie ministerstva životního prostředí. Ochránci vltavínů jsou skeptičtí Lokalita přírodní památky Besednické vltavíny leží zhruba na třiceti hektarech plochy na Kaplicku. Vloni dostala povolení k průmyslové těžbě těchto tektitů akciová společnost Bohemia Depozits se sídlem v Besednici. Letos žádá radnici v Kaplici o rozšíření záboru o další hektar. Navzdory protestům ochránců přírody a geologů se firmě za přispění Obecního úřadu Besednice podařila první půlka projektu. Od loňského září kutají její stroje až v hloubce pěti metrů chráněného území. Další firmy těží v Chlumu u Svatého Jana nad Malší a u Ločenic. Průzkumná těžba pokračuje také u Slavče nedaleko Trhových Svinů. Ochranáři spatřují největší potíže kolem Besednice. Přírodní památku devastují beztrestně firmy i soukromí kopáči. \"Obec Besednice ještě před rokem devadesát usilovala o vyhlášení přírodní památky kvůli nalezišti vltavínů. Dnes je zase pro jejich vytěžení. Proč? Pro koho máme vltavíny vlastně chránit? Většina lidí je chce nosit na krku, a ne je mít pod zemí. Muzeum v zemi nikoho nezajímá,\"tvrdí jihočeský mineralog Václav Novák, který jako jeden z prvních protestoval proti jejich těžbě. Dnes je skeptický. \"Pokud se mocná lobby rozhodne, že přes přírodní památku povede dálnice, tak ji prosadí,\"poznamenal. Památka je víc na očích zlodějům Když vyhlásíme, že nějaká lokalita je vzácná, je pak vystavena většímu riziku devastace i takový názor mají úředníci. Přírodní památka Besednické vltavíny proto čelí riziku, že ji lidé vyplení. \"Evropa nás před takovou honbou za penězi neochrání. Policie na ochranu státního majetku také nestačí. Lokality kontrolují sice čtyřčlenné hlídky, ale kopáči si místa hlídají a varují se navzájem mobily,\"řekl Josef Janda z ministerstva životního prostředí, který si nedávno Besednicko prohlédl. Jižní Čechy mají přitom vzácných geologických nalezišť víc. Třeba naleziště českých granátů u Lhenic na Prachaticku. Před osmi lety je prohledala firmy Garnika z Měděnce. Zůstal po ní zdevastovaný prostor. \"Několik měsíců u nás děla la geologický průzkum a potom se ztratila. Za sanaci prostoru jsme po ní zaplatili šedesát tisíc korun, které jsou pro nás nedobytnou pohledávkou,\"uvedl starosta Lhenic Vlastimil Čech. Policisté jsou bezmocní Policejní hlídky z Trhových Svinů projíždějí lokality denně. Občas chytí při činu černého kopáče. Pokud u něho najdou vltavín, řeší věc jako krádež. \"Je to přestupek s maximálně tisícikorunovou pokutou. To pro ně nic neznamená,\"uvedl vedoucí obvodního oddělení policie Jiří Čada. Co s tím? Policisté zatím zkoušeli postoupit přestupek ve správním řízení městským nebo obecním úřadům, kde má viník bydliště. Tam je ohrožen pokutou vyšší. V jednom případě se podařilo dvojici pachatelů dostat až před soud. Výsledkem byla jedna podmínka a jedno zproštění obžaloby. Pro policisty spíš výsměch. \"Zatím úplně poslední případ, kdy jsme chytli černého kopáče, jsme předali inspekci životního prostředí. Uvidíme, co s tím udělá. Kopal totiž v lokalitě, kde žijí chráněné druhy žab,\"poznamenal Jiří Čada, který podotkl, že jen úřadování kolem jednoho přestupku nebo správního řízení je dražší než zaplacená pokuta. Podobné to je i s legální těžbou vltavínů. Akciová společnost Bohe mia Depozits má povolení Obvodního báňského úřadu v Příbrami a má odvádět 10 procent z těžby státu. \"Mám na firmu svůj názor, ale alespoň tak něco zachrání státu,\"míní policista. Opomíjí ale skutečnost, že společnost přiznala za půl roku vytěžení deseti kilogramů vltavínů. Co na tom, že musí zapisovat denní těžbu a každý kus evidovat. Stát nikoho z těžařů denně nekontroluje. \"Chceme vytěžit místo zdevastované černými kopáči,\"uvedl předseda představenstva firmy, geolog Jan Štýbr. Do unie bez vltavínů Podle odborníků před čtrnácti až patnácti miliony let vznikly tektity přetavením materiálu s obsahem křemičitanů. Nalézají se v jižních Čechách, místy na Moravě. Jsou zelené až zelenohnědé barvy. Keltové jim připisovali tajemnou moc, někde se objevovaly jako polodrahokamy a šperky věnované při svatbách. Dnešní legalizaci těžby považují někteří lidé za skandál evropského formátu. Pokud její zastánci včetně obce Besednice a krajského úřadu argumentují tím, že je jedině tak zachrání před černými kopáči, je to podle druhé strany stejné, jako kdyby Karlštejn zachránil jeho prodej do ciziny. Jenomže do jaké ciziny? \"Radu Evropské unie české vltavíny nezajímají. Z celoevropského hlediska je to bezvýznamná surovina,\"poznamenal mineralog Václav Novák. Přes skepsi má jiskřičku naděje zmizí velká naleziště, ale zůstanou nám drobné oblasti, kde občas vylezou na povrch vltavíny jako suvenýry. Dobyvatelé se snaží význam vltavínů bagatelizovat. \"Nejsou tak cenné, jak se o tom mluví. Jejich hodnota na trhu je tak třicet korun za gram. V cizině je chtějí broušené,\"uvedl Jan Štýbr z těžební společnosti. Přesto zůstávají na nalezištích dál divocí kopáči i velké firmy s buldozery. Vzájemně se osočují z neúcty k přírodě. Chlapíci s krumpáči tvrdí, že výtěžnost není valná. V zimě i v létě zalézají až do pětimetrových děr a propírají vytěžený písek vodou. Podobají se termitům. Se vstupem do unie asi už nebude co chránit. Zůstane fotodokumentace a stohy úředních papírů. ANTONÍN PELÍŠEK Fotografie: HLEDÁNÍ POKLADU. Pole u Slavče na Českobudějovicku patří k místům, kam lidé chodí pro vltavíny. Fotografie: MAFA MICHAL SVÁČEK Zdroj: Mladá fronta Dnes Autor: ANTONÍN PELÍŠEK