Zavřený chabařovický lom si už nevydělal na rekultivaci
Chabařovice - Hnědé uhlí v bývalém chabařovickém lomu bylo díky minimálnímu
obsahu síry, karcinogenů a arzenu nejkvalitnější v Česku. Přesto vláda rozhodla
v roce 1991 o ukončení těžby a o šest let později se rypadla zastavila. Nyní se
však vytvoření jezera z bývalého lomu protahuje. Palivový kombinát, který
přeměnu lomu na jezero zajišťuje, nemůže podle svého ředitele Petra Lence začít
se zpevňováním břehů. Jedna ze stavebních firem, která se zúčastnila soutěže, se
totiž odvolala. V zemi zbylo dost kvalitního nízkosirnatého uhlí. Hornická lobby
proto již v polovině 90. let \"vyhrožovala\", že se sem těžba uhlí vrátí. A to i
přesto, že lom bude zatopen vodou v rámci mokré rekultivace. Lom se navíc podle
tehdejšího vedení podílel na zhoršování okolního prostředí nepodstatným
způsobem, což měla údajně potvrdit i dokumentace o hodnocení vlivů na životní
prostředí EIA, zpracovaná pro ministerstvo životního prostředí. Lom by si
vytěžením zbylých asi 150 milionů tun vydělal na následnou rekultivaci v řádu
miliard korun, které nyní platí stát. Zdroj: Ústecký kraj
Chabařovice - Hnědé uhlí v bývalém chabařovickém lomu bylo díky minimálnímu obsahu síry, karcinogenů a arzenu nejkvalitnější v Česku. Přesto vláda rozhodla v roce 1991 o ukončení těžby a o šest let později se rypadla zastavila.
Nyní se však vytvoření jezera z bývalého lomu protahuje. Palivový kombinát, který přeměnu lomu na jezero zajišťuje, nemůže podle svého ředitele Petra Lence začít se zpevňováním břehů. Jedna ze stavebních firem, která se zúčastnila soutěže, se totiž odvolala.
V zemi zbylo dost kvalitního nízkosirnatého uhlí. Hornická lobby proto již v polovině 90. let \"vyhrožovala\", že se sem těžba uhlí vrátí. A to i přesto, že lom bude zatopen vodou v rámci mokré rekultivace. Lom se navíc podle tehdejšího vedení podílel na zhoršování okolního prostředí nepodstatným způsobem, což měla údajně potvrdit i dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí EIA, zpracovaná pro ministerstvo životního prostředí.
Lom by si vytěžením zbylých asi 150 milionů tun vydělal na následnou rekultivaci v řádu miliard korun, které nyní platí stát.
Zdroj: Ústecký kraj
Sdílet článek na sociálních sítích