Unikátní jeskyně otevřela bránu
Ostrov u Macochy - Velmi přísná bezpečnostní pravidla provázela mimořádnou akci,
kterou pro objednané zájemce připravili pracovníci Správy Chráněné krajinné
oblasti Moravský kras. Výjimečně totiž v sobotu pustili lidi do jindy veřejnosti
nepřístupného nejdelšího jeskynního komplexu v tuzemsku, do Amatérské jeskyně.
Každou celou hodinu tak do tajemného podzemí, kam jinak vstupují jen jeskyňáři
kvůli výzkumům, směřovaly patnáctičlenné skupiny. Nezbytným vybavením bylo nejen
teplé oblečení [https://www.kamsnim.cz/categories/textil] a baterka, ale také
přilba. Hned při vstupu do podzemí návštěvníky zaskočil pořádný průvan a poměrně
příkrý sestup po udržované cestě, místy dokonce se schodištěm. Nebezpečí
představovaly hlavně skalní výstupky v horní části jeskyně, o něž se za dutého
zvuku občas otřela přilba někoho z návštěvníků. Průvodci z řad jeskyňářů asi po
pěti minutách zastavili v Absolonově dómu. Kdyby zde svítilo světlo, prostředí
by se příliš nelišilo od běžně přístupných jeskyní. Je zde dokonce zábradlí.
\"Tato část jeskyně byla v Moravském krasu jako první využívána pro takzvanou
speleoterapii, tedy speleoklimatickou léčbu onemocnění horních cest dýchacích
většinou astmatického charakteru,\" vysvětloval Ivan Balák ze Správy CHKO
Moravský kras. Dál už ale schůdná trasa končila. Lidé se museli pohybovat
opatrně po kluzkých balvanech, kličkovat mezi kalužemi. Kdo měl čas sledovat
okolí, mohl žasnout nad bohatou výzdobou stropy plnými drobných dutých krápníků
známých jako brčka či obrovskými bílými vápencovými útvary připomínajícími
vodopády. Západní macošskou větví se skupinka dostala až k závalu. Ten už
nezkušený člověk nezvládl překonat, nastal tedy čas na návrat. \"Bylo to hezký,
hezky se tam dole dýchá. Jen jsem měla dojem, že v té části, co bylo to
zábradlí, že jsem tam už někdy byla,\" netajila své pocity z podzemí už zase na
denním světle dvaasedmdesátiletá Drahomíra Tichá ze Svitávky. Že by se znovu do
Amatérské jeskyně mohla podívat, zřejmě už nehrozí. \"Byla to skutečně mimořádná
akce, žádný den otevřených dveří, který by se stal tradicí a každý rok se
opakoval. Pravidla pro tuto akci muselo schválit kvůli ochraně jeskyně
ministerstvo životního prostředí. Za den nesmí do jeskyně víc než deset vstupů,
ve skupině nesmí být víc než patnáct lidí, je stanovena přesná trasa, nesmí se
vycházet do horních úrovní chodeb ke krápníkové výzdobě,\" vysvětlil Balák.
Přesto i pouhý den návštěv znamená pro jeskyni velký zásah. Jeskyně se totiž
provětrá a změní se v ní mikroklima. Výjimečná exkurze se uskutečnila díky
vedení obce Ostrov u Macochy. \"Od jara jsme měli v informačním středisku
výstavu o Amatérské jeskyni. Lidé se nás stále častěji ptali, zda by nebylo
možné se do jeskyně dostat a vidět to živě. Tak jsme přemluvili správu chráněné
krajinné oblasti,\" přiblížila starostka Ostrova Zdeňka Svobodová. Ochranáři
nakonec na žádost přikývli. \"Šlo nám o to, aby místní lidé získali vztah k
jeskyním, a také o to, abychom jim stále v krasu jen něco nezakazovali, ale také
jim vyšli vstříc,\" zdůvodnil rozhodnutí ochranářů jejich šéf Leoš Štefka.
Amatérská jeskyně - Nejdelší jeskynní komplex v tuzemsku, jeho délka se odhaduje
na 35 kilometrů. - Objevena byla 18. ledna 1969, kdy se jeskyňáři po otevření
Cigánského závrtu dostali do rozsáhlého dómu a do jeskynních chodeb, jimiž
protéká ponorná říčka Bílá Voda. Vstupní prostoru nazvali Dóm objevitelů. -
Další průzkum Amatérské jeskyně si vyžádal životy tří jeskyňářů, Jiřího Šlechty
v roce 1965 a v roce 1970 Milana Šlechty a Marko Zahradníčka. - Neustále
pokračují objevy v jeskyni, chybí například ještě objevení několika metrů, aby
komplex mohl být propojen s veřejnosti přístupnými Sloupsko-šošůvskými
jeskyněmi. Zdroj: Mladá fronta Dnes
Ostrov u Macochy - Velmi přísná bezpečnostní pravidla provázela mimořádnou akci, kterou pro objednané zájemce připravili pracovníci Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Výjimečně totiž v sobotu pustili lidi do jindy veřejnosti nepřístupného nejdelšího jeskynního komplexu v tuzemsku, do Amatérské jeskyně. Každou celou hodinu tak do tajemného podzemí, kam jinak vstupují jen jeskyňáři kvůli výzkumům, směřovaly patnáctičlenné skupiny. Nezbytným vybavením bylo nejen teplé oblečení a baterka, ale také přilba.
Hned při vstupu do podzemí návštěvníky zaskočil pořádný průvan a poměrně příkrý sestup po udržované cestě, místy dokonce se schodištěm. Nebezpečí představovaly hlavně skalní výstupky v horní části jeskyně, o něž se za dutého zvuku občas otřela přilba někoho z návštěvníků.
Průvodci z řad jeskyňářů asi po pěti minutách zastavili v Absolonově dómu. Kdyby zde svítilo světlo, prostředí by se příliš nelišilo od běžně přístupných jeskyní. Je zde dokonce zábradlí. \"Tato část jeskyně byla v Moravském krasu jako první využívána pro takzvanou speleoterapii, tedy speleoklimatickou léčbu onemocnění horních cest dýchacích většinou astmatického charakteru,\" vysvětloval Ivan Balák ze Správy CHKO Moravský kras. Dál už ale schůdná trasa končila. Lidé se museli pohybovat opatrně po kluzkých balvanech, kličkovat mezi kalužemi.
Kdo měl čas sledovat okolí, mohl žasnout nad bohatou výzdobou stropy plnými drobných dutých krápníků známých jako brčka či obrovskými bílými vápencovými útvary připomínajícími vodopády. Západní macošskou větví se skupinka dostala až k závalu. Ten už nezkušený člověk nezvládl překonat, nastal tedy čas na návrat.
\"Bylo to hezký, hezky se tam dole dýchá. Jen jsem měla dojem, že v té části, co bylo to zábradlí, že jsem tam už někdy byla,\" netajila své pocity z podzemí už zase na denním světle dvaasedmdesátiletá Drahomíra Tichá ze Svitávky.
Že by se znovu do Amatérské jeskyně mohla podívat, zřejmě už nehrozí.
\"Byla to skutečně mimořádná akce, žádný den otevřených dveří, který by se stal tradicí a každý rok se opakoval. Pravidla pro tuto akci muselo schválit kvůli ochraně jeskyně ministerstvo životního prostředí. Za den nesmí do jeskyně víc než deset vstupů, ve skupině nesmí být víc než patnáct lidí, je stanovena přesná trasa, nesmí se vycházet do horních úrovní chodeb ke krápníkové výzdobě,\" vysvětlil Balák. Přesto i pouhý den návštěv znamená pro jeskyni velký zásah. Jeskyně se totiž provětrá a změní se v ní mikroklima.
Výjimečná exkurze se uskutečnila díky vedení obce Ostrov u Macochy. \"Od jara jsme měli v informačním středisku výstavu o Amatérské jeskyni. Lidé se nás stále častěji ptali, zda by nebylo možné se do jeskyně dostat a vidět to živě. Tak jsme přemluvili správu chráněné krajinné oblasti,\" přiblížila starostka Ostrova Zdeňka Svobodová. Ochranáři nakonec na žádost přikývli. \"Šlo nám o to, aby místní lidé získali vztah k jeskyním, a také o to, abychom jim stále v krasu jen něco nezakazovali, ale také jim vyšli vstříc,\" zdůvodnil rozhodnutí ochranářů jejich šéf Leoš Štefka.
Amatérská jeskyně
- Nejdelší jeskynní komplex v tuzemsku, jeho délka se odhaduje na 35 kilometrů.
- Objevena byla 18. ledna 1969, kdy se jeskyňáři po otevření Cigánského závrtu dostali do rozsáhlého dómu a do jeskynních chodeb, jimiž protéká ponorná říčka Bílá Voda. Vstupní prostoru nazvali Dóm objevitelů.
- Další průzkum Amatérské jeskyně si vyžádal životy tří jeskyňářů, Jiřího Šlechty v roce 1965 a v roce 1970 Milana Šlechty a Marko Zahradníčka.
- Neustále pokračují objevy v jeskyni, chybí například ještě objevení několika metrů, aby komplex mohl být propojen s veřejnosti přístupnými Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích