Obec a kraj se přou o Ralsko. A to chátrá
Obec Ralsko se vzepřela Libereckému kraji. Nelíbí se jí, že kraj chce od státu
převzít správu nad bývalým vojenským prostorem Ralsko, aniž by se ptal
zastupitelů obce na jejich názor. Je to přinejmenším nehorázná drzost,
komentoval postup Libereckého kraje místostarosta Ralska Zdeněk Novotný. Obecní
zastupitelstvo se před několika dny přiklonilo k názoru, že majetek z bývalého
vojenského území má i nadále zůstat ve správě státu. V případě odstátnění má
skončit v Ralsku. \"Docela reálně si dovedu představit, jak by kraj v roli
správce a vlastníka začal drancovat zdejší území. Určitě by nás obcházel,\"
svěřil se místostarosta Novotný. Všechny podobné výroky představitelé
Libereckého kraje odmítají. Podle statutárního náměstka hejtmana Luďka Suchomela
kraj sice jedná s organizací Privum, která zastupuje stát při privatizaci
bývalých vojenských prostorů, ale jen proto, aby Ralsku pomohl. Obec se 170
kilometry čtverečními je hned po Praze druhá největší v zemi. Pokud by převzala
dalších 250 kilometrů čtverečních v bývalém vojenském prostoru, nestačila by na
likvidaci ekologických zátěží a správu značně poškozeného majetku, který zůstal
po odchodu sovětské armády. Právě takové varování na konci minulého týdne
vzkázal do Ralska Suchomel. Kraj podle něj disponuje většími možnostmi, jak
prosadit obecní plány a má lepší možnosti získat potřebné finance. Ministerstvo
pro místní rozvoj prostřednictvím svého tiskového mluvčího Petra Dimuna
vzkázalo, že podobné rozpory nejsou jen v Ralsku, ale také ve vojenském prostoru
Mladá. Komu nakonec připadnou oba vojenské prostory, o tom musí rozhodnout
vláda. Předchozích deset let za privatizaci majetku vojenských území Ralsko a
Mladá zodpovídala organizace Privum. Podle starosty Jindřicha Šolce ale
nepostupovala systémově. Libereckému kraji se naopak nelíbilo, že dvanáct let po
odchodu sovětských vojáků není v Ralsku opraveno osm ze 17 panelových domů a
nabídka pracovních příležitostí je téměř nulová. Dvě průmyslové zóny prozatím
nenašly žádného investora. Rozvoji oblasti brání špatná dopravní infrastruktura,
která bude vyžadovat miliónové investice. Oblast hyzdí opuštěné letiště,
zásobníky pohonných hmot, divoké vojenské stavby a poslední zanedbané paneláky,
kterým nikdo neřekl jinak než kyjevák. Nevábné stavby zůstaly po desítkách a
stovkách rozsety v krajině. Na 1700 lidí z Ralska se ale nedívá jen na ruiny.
Mají hospodu, dva potravinové obchody, trafiku, prodejnu stavebnin, školu a také
obecní úřad, který se brání krajské nadvládě. Prostor zvaný Ralsko [*] Průměrný
věk: 35 let Součástí obce Ralsko jsou Kuřívody, Hradčany, Hvězdov, Boreček a
Ploužnice. Žije tu 1700 obyvatel, jejichž průměrný věk je 35 let. [*] Po Praze
největší Rozpočet obce činí ročně 100 milionů korun. Katastrální výměra dosahuje
17 025 hektraů - jedná se tedy o druhou největší obci v České republice (po
Praze) ZDROJ: HN
Obec Ralsko se vzepřela Libereckému kraji. Nelíbí se jí, že kraj chce od státu převzít správu nad bývalým vojenským prostorem Ralsko, aniž by se ptal zastupitelů obce na jejich názor.
Je to přinejmenším nehorázná drzost, komentoval postup Libereckého kraje místostarosta Ralska Zdeněk Novotný.
Obecní zastupitelstvo se před několika dny přiklonilo k názoru, že majetek z bývalého vojenského území má i nadále zůstat ve správě státu. V případě odstátnění má skončit v Ralsku.
\"Docela reálně si dovedu představit, jak by kraj v roli správce a vlastníka začal drancovat zdejší území. Určitě by nás obcházel,\" svěřil se místostarosta Novotný.
Všechny podobné výroky představitelé Libereckého kraje odmítají. Podle statutárního náměstka hejtmana Luďka Suchomela kraj sice jedná s organizací Privum, která zastupuje stát při privatizaci bývalých vojenských prostorů, ale jen proto, aby Ralsku pomohl.
Obec se 170 kilometry čtverečními je hned po Praze druhá největší v zemi. Pokud by převzala dalších 250 kilometrů čtverečních v bývalém vojenském prostoru, nestačila by na likvidaci ekologických zátěží a správu značně poškozeného majetku, který zůstal po odchodu sovětské armády.
Právě takové varování na konci minulého týdne vzkázal do Ralska Suchomel. Kraj podle něj disponuje většími možnostmi, jak prosadit obecní plány a má lepší možnosti získat potřebné finance. Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím svého tiskového mluvčího Petra Dimuna vzkázalo, že podobné rozpory nejsou jen v Ralsku, ale také ve vojenském prostoru Mladá. Komu nakonec připadnou oba vojenské prostory, o tom musí rozhodnout vláda.
Předchozích deset let za privatizaci majetku vojenských území Ralsko a Mladá zodpovídala organizace Privum. Podle starosty Jindřicha Šolce ale nepostupovala systémově. Libereckému kraji se naopak nelíbilo, že dvanáct let po odchodu sovětských vojáků není v Ralsku opraveno osm ze 17 panelových domů a nabídka pracovních příležitostí je téměř nulová. Dvě průmyslové zóny prozatím nenašly žádného investora.
Rozvoji oblasti brání špatná dopravní infrastruktura, která bude vyžadovat miliónové investice. Oblast hyzdí opuštěné letiště, zásobníky pohonných hmot, divoké vojenské stavby a poslední zanedbané paneláky, kterým nikdo neřekl jinak než kyjevák. Nevábné stavby zůstaly po desítkách a stovkách rozsety v krajině. Na 1700 lidí z Ralska se ale nedívá jen na ruiny. Mají hospodu, dva potravinové obchody, trafiku, prodejnu stavebnin, školu a také obecní úřad, který se brání krajské nadvládě.
Prostor zvaný Ralsko
[*] Průměrný věk: 35 let
Součástí obce Ralsko jsou Kuřívody, Hradčany, Hvězdov, Boreček a Ploužnice. Žije tu 1700 obyvatel, jejichž průměrný věk je 35 let.
[*] Po Praze největší
Rozpočet obce činí ročně 100 milionů korun. Katastrální výměra dosahuje 17 025 hektraů - jedná se tedy o druhou největší obci v České republice (po Praze)
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích