Ať už Severočeské doly prodá stát kterémukoliv ze současných zájemců, problémy s
vysokou nezaměstnaností či zdevastovaným životním prostředím v regionu to -
navzdory nesčetným slibům - nevyřeší.
Nový vlastník by totiž severním Čechám prospěl jen tehdy, kdyby doly nejen
provozoval, ale především postupně připravil jejich útlum a nakonec je zavřel.
Výnosy z těžby investovat do rekultivace a na rekultivovaném území pak dát
prostor novým podnikům, shodují se odborníci.
Podnikatelský záměr žádného z uchazečů o privatizaci ale s ničím podobným
nepočítá.
Firmy chtějí těžit, dokud to půjde, většinu ekologických a sociálních nákladů za
útlum pak ponesou obce a stát.
Podle vládní meziresortní komise, která nabídky hodnotila, má nejlepší plán na
rozvoj regionu společnost Penta. Ta sice hodlá nejvíc propouštět, slibuje ale
stavět nové továrny. Pokud ovšem její investice v automobilovém průmyslu
nevyjdou, nenabízí žádnou alternativu.
Druhý nejlepší projekt má podle komise společnost J&T. Chce také postavit
továrnu, údajně zvažuje, že v ní bude vyrábět kabely. Obě firmy slibují pár
stovek nových pracovních míst. Pro region, který má pětadvacet tisíc
nezaměstnaných, to je málo. Navíc dalších patnáct tisíc lidí živí nyní právě
těžba uhlí.
Nejméně se komisi líbil návrh Appianu, který na severu vlastní už mostecké doly.
Jiří Blažek, který se regionálním rozvojem zabývá na pražské Přírodovědecké
fakultě, oceňuje, že Appian věnuje pozornost rekvalifikacím a slibuje nejvíc
peněz na podporu regionu - 80 miliónů ročně. \"Při desetimiliardovém ročním
obratu dolů to ale nejsou velké peníze,\" připomíná Blažek.
Ekonomové dnes spekulují, jak velkou část rekultivací mohou důlní společnosti na
severu zaplatit. Obě firmy - státní Severočeské doly a soukromá Mostecká uhelná
společnost - za deset let investovaly osm miliard korun. Bude ale nutné
rekultivovat ještě desetkrát větší plochu.
Už dnes je jisté, že nejméně polovinu nákladů za obnovu severočeské krajiny
ponese stát, který převzal zrušené doly Chabařovice, Koh-i-noor a Ležáky včetně
růžodolské a velebudické výsypky.
O privatizaci Severočeských dolů budou v příštím týdnu jednat vůdci koaličních
stran. Nejvíc nabízí J&T. Nabízených sedm miliard ovšem opět splatí z výnosu
dolů.
Ať už Severočeské doly prodá stát kterémukoliv ze současných zájemců, problémy s vysokou nezaměstnaností či zdevastovaným životním prostředím v regionu to - navzdory nesčetným slibům - nevyřeší. Nový vlastník by totiž severním Čechám prospěl jen tehdy, kdyby doly nejen provozoval, ale především postupně připravil jejich útlum a nakonec je zavřel. Výnosy z těžby investovat do rekultivace a na rekultivovaném území pak dát prostor novým podnikům, shodují se odborníci. Podnikatelský záměr žádného z uchazečů o privatizaci ale s ničím podobným nepočítá. Firmy chtějí těžit, dokud to půjde, většinu ekologických a sociálních nákladů za útlum pak ponesou obce a stát. Podle vládní meziresortní komise, která nabídky hodnotila, má nejlepší plán na rozvoj regionu společnost Penta. Ta sice hodlá nejvíc propouštět, slibuje ale stavět nové továrny. Pokud ovšem její investice v automobilovém průmyslu nevyjdou, nenabízí žádnou alternativu. Druhý nejlepší projekt má podle komise společnost J&T. Chce také postavit továrnu, údajně zvažuje, že v ní bude vyrábět kabely. Obě firmy slibují pár stovek nových pracovních míst. Pro region, který má pětadvacet tisíc nezaměstnaných, to je málo. Navíc dalších patnáct tisíc lidí živí nyní právě těžba uhlí. Nejméně se komisi líbil návrh Appianu, který na severu vlastní už mostecké doly. Jiří Blažek, který se regionálním rozvojem zabývá na pražské Přírodovědecké fakultě, oceňuje, že Appian věnuje pozornost rekvalifikacím a slibuje nejvíc peněz na podporu regionu - 80 miliónů ročně. \"Při desetimiliardovém ročním obratu dolů to ale nejsou velké peníze,\" připomíná Blažek. Ekonomové dnes spekulují, jak velkou část rekultivací mohou důlní společnosti na severu zaplatit. Obě firmy - státní Severočeské doly a soukromá Mostecká uhelná společnost - za deset let investovaly osm miliard korun. Bude ale nutné rekultivovat ještě desetkrát větší plochu. Už dnes je jisté, že nejméně polovinu nákladů za obnovu severočeské krajiny ponese stát, který převzal zrušené doly Chabařovice, Koh-i-noor a Ležáky včetně růžodolské a velebudické výsypky. O privatizaci Severočeských dolů budou v příštím týdnu jednat vůdci koaličních stran. Nejvíc nabízí J&T. Nabízených sedm miliard ovšem opět splatí z výnosu dolů.