Těžaři z OKD usilují o metan pod Beskydami

Nerostné bohatství pod Beskydami nedává spát těžařům z OKD. Chtějí se dostat k zásobám metanu, které jsou součástí ložiska černého uhlí na Frenštátsku, a prodávat ho firmám. Tento záměr se nezamlouvá starostům více než 10 obcí v dotčeném mikroregionu.
\"Svou budoucnost spojujeme spíše s cestovním ruchem než s dobýváním nerostů,\" uvedl starosta Frenštátu pod Radhoštěm Pavel Orlík. Mluvčí Ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová uvedla, že již proběhlo veřejné projednávání záměru těžařů. \"Po zpracování připomínek a posouzení dokumentace vydáme do 45 dnů stanovisko k předložené studii vlivu na životní prostředí. Součástí má být rovněž povolení k těžebnímu průzkumu,\" řekla včera. Samotné průmyslové dobývání plynu mohou odstartovat až další povolení státní správy.
\"Těžba, s níž se počítá nejdříve za tři až pět let, by se dotkla pouze nepatrné části vymezeného území o rozloze 67 čtverečních kilometrů a prakticky by nenarušovala přírodní prostředí,\" tvrdí Zdeněk Vavrušák, ředitel dceřiné společnosti OKD - DPB Paskov, která o povolení žádá.
\"Takovýmto slovům příliš nevěříme, kdo nakonec zaručí, že po plynu nepřijde na řadu i uhlí,\" ptá se Vladimír Bajer z Trojanovic. Rozpaky neskrývá ani starosta Orlík. \"Těžba plynu by mi osobně nevadila. Schází mi však naprosto jasné distancování se od uhlí. Už půldruhého roku bezúspěšně zvu představitele OKD k jednacímu stolu. Současné záruky, že uhlí nechají v klidu, nepovažuji za dostatečné,\" dodal s tím, že obdobný postoj zaujímají také kolegové ze Sdružení obcí Frenštátska.
Mluvčí OKD Věra Breiová soudí, že zamítavé stanovisko lidí i samospráv je poněkud nešťastné, neboť těžební organizace platí obcím určité poplatky. \"Třebaže s těžbou uhlí nepočítáme, přispíváme do obecních rozpočtů dohromady částkou 650 tisíc ročně, jen proto, že jde o ložiskové území. Určením zvláštního dobývacího prostoru pro další nerost, tzn. metan, se tato částka zdvojnásobí,\" dodala. Obce mají navíc nárok na pět procent z ceny vytěženého nerostu. \"Nelze spojovat využívání plynu s uhlím. Tím spíše, že se zdejším uhlím nepočítá ani energetická koncepce státu, jež se stanovuje na desetiletí dopředu,\" připojila mluvčí.
Dominantním dovozcem zemního plynu do ČR je firma Transgas, která loni prodala téměř 99 procent celostátní potřeby. \"Tři čtvrtiny pocházejí z ruských, jedna čtvrtina z norských nalezišť,\" upřesnil mluvčí Martin Chalupský. \"S českými zdroji zemního plynu ani do budoucna příliš nepočítáme, jsou totiž příliš malé, jejich podíl na spotřebě nepřesáhne dvě procenta,\" doplnil.
Podle předběžných odhadů vystačí zásoby metanu v podzemí Frenštátska k rentabilní těžbě na 20 až 30 let.
DPB Paskov získává metan odčerpáváním z uzavřených dolů a z odvětrávání funkčních hlubinných šachet na Karvinsku a Frýdecko-Místecku. Ročně v množství odpovídajícím energetickému potenciálu 700 miliónů kWh. Jde o přibližnou spotřebu 20 tisíc plně plynofikovaných rodinných domků. K hlavním zákazníkům patří vedle samotných dolů, jimž slouží například k ohřevu teplé užitkové vody, Ispat Nová huť, ŽDB Bohumín, Biocel Paskov nebo Dalkia Morava. Důlní plyn se dodává i do distribuční sítě Severomoravské plynárenské společnosti.