Záhada opadávajících brček

V některých jeskyních Moravského krasu začala opadávat krápníková výzdoba. Odborníci zjistili, že ve srovnání s dobou, kdy byly jeskyně objeveny, v nich chybí až 75 procent tenkých krápníků.
AUTOR: Martin Ježek

\"Je to patrné hlavně u tenkých dlouhých krápníků - stalaktitů, kterým se říká brčka. Jsou velmi křehké, protože stěny brčka mají tloušťku jen několik desetin milimetru. U nich se destrukce projevuje nejmarkantněji,\" vysvětluje Petr Zajíček, odborný pracovník sekce ochrany jeskyní Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Mohou za to návštěvníci?
Opadávání krápníků odborníci poprvé zaznamenali na přelomu osmdesátých a devadesátých let. V Masarykově dómu Punkevních jeskyní se totiž začaly na zemi objevovat desítky brček.
\"Vše, co spadlo, jsme sebrali a za rok na stejném místě provedli revizi. Zjistilo se, že na podlaze jeskyně přibyla další brčka,\" pokračuje Petr Zajíček. Jeho někteří kolegové předpokládali, že za opadávání mohou intenzívní návštěvy jeskyní. Ty by mohly změnit mikroklima, které ovlivňuje růst krápníků.
Dlouhodobý mikroklimatický výzkum v devadesátých letech však ukázal, že přítomnost návštěvníků v jeskyních ovlivňuje mikroklima jen velice krátkodobě. Významné změny některých veličin jeskynního ovzduší tedy musí souviset se změnami venkovního ovzduší.
\"Navíc se zjistilo, že brčka padají i v jeskyních, do kterých mají přístup jen speleologové. Našli jsme je i v Amatérské jeskyni, kde jsou návštěvy lidí ve srovnání s Punkevními jeskyněmi zanedbatelné,\" zdůrazňuje doktor Zajíček.

Nevíme, kdy to začalo
Na vzniku a růstu krápníků se podle slov Petra Zajíčka podílejí dva faktory. Tím prvním je skapová voda, ze které se krápníky tvoří. Dalším je mikroklima jeskyně.
\"Déšť dopadá na vápencové území, je vůči němu agresívní a prosakuje do jeskyně. Bezprostředně v místě, kde se voda objeví, se pak vytvoří krápníková výzdoba, protože voda je přesycená uhličitanem vápenatým a na prostředí jeskyně reaguje právě tímto srážením,\" vysvětluje.
Odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky prozkoumali pohlednice Masarykova dómu z dvacátých let minulého století a porovnali tehdejší stav brček se současným. \"Zjistili jsme, že tři čtvrtiny brčkové výzdoby v jeskyních dnes chybějí. V době objevu jeskyní tam byly doslova lesy brček o tloušťce pěti milimetrů a až dva metry dlouhé. Na pohlednicích ale nebylo nasnímáno zdaleka vše a v mezidobí deseti let se většinou na pohlednice nefotila stejná místa. Proto se nedá říct, kdy opadávání vlastně začalo,\" krčí rameny Petr Zajíček.

Co rozpouští brčka?
Příčinou opadávání krápníků mohou být otřesy. V dobách, kdy byly jeskyně objevovány, se totiž mnoho z nich odkrývalo odstřelem.
\"Vnitřní stavba brček tak mohla být narušena a po dalším růstu svou vahou později opadla. Uvažovali jsme také o kyselých deštích. Ty se ale hned vyloučily, protože bychom se museli setkat s opadanými krápníky i v jeskyních na jiných částech Česka nebo Evropy,\" uvažuje speolog.
Dalším možným klíčem k rozluštění opadávání krápníků je podle Petra Zajíčka změna lesního porostu, ke které došlo právě před objevením Punkevních jeskyní. Ve dvacátých letech minulého století se z lesů hojně mýtil z komerčních důvodů buk a byl nahrazen smrkem.
\"Smrková monokultura se však pro vápencové prostředí Moravského krasu vůbec nehodí. Tento zásah do vegetace mohl významně změnit kvalitu půdy, což má přímý vliv na chemismus krasových vod,\" zamýšlí se doktor Zajíček. Podle něj se nemusel nutně změnit chemismus, aby se rozpouštěly krápníky. Mohl se však změnit způsob růstu krápníků, který se pak negativně projevil na jejich stabilitě.

Lehká odpověď není
Další zvláštností je, že brčka neopadávají všude, ale jen v některých jeskyních. Spadaná brčka našli speleogové na podlaze v Amatérské jeskyni, ale o půl kilometru dál v téže jeskyni už bylo vše v pořádku. Takových míst je podle doktora Zajíčka víc. Dnes jsou v některých jeskyních Moravského krasu místa, kde některé krápníky zcela zmizely.
\"Je to už pár let, co je to viditelné. Nejvíc krápníky opadávají v Masarykové dómu Punkevních jeskyní a v některých částech Amatérské jeskyně. Ale třeba i v jeskyni Balcarka jsem našel stará opadaná brčka. Byla zvětralá a musela opadat dávno před objevením jeskyně, což bylo v roce 1924.\"
Odborníci dosud nemají informace o tom, že by někde u nás či ve světě tímto způsobem opadávala krápníková výzdoba a někdo se tím vědecky zabýval. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky již rok intenzívně spolupracují při vědeckém výzkumu příčin opadávání krápníků s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity v Brně.
\"Snažíme se pochopit, co všechno má vliv na proces, při kterém krápníky rostou. Zkoumáme, zda neexistují zjevné příčiny jejich rozpouštění, které by vedlo k narušení struktury krápníku a k jeho pádu na podlahu jeskyně. Otázkou však je, co je může rozpouštět. Jednoduchá odpověď neexistuje. Záleží na tom, za jakých okolností je voda přesycená vápencem a kolik ho krápník obsahuje,\" shrnuje Petr Zajíček.

Autor je spolupracovníkem redakce