Na jihu Čech propukla vltavínová horečka

Každé jaro je to v jižních Čechách stejné - půda oschne a horečka provázející těžbu vltavínů propuká. Pohříchu hlavně mezi černými kopáči - tedy těmi, kteří se do země zarývají bez jakéhokoliv povolení.
Zatímco firmy Fonsus první těžební nebo Bohemia Deposits těží se souhlasem Českého báňského úřadu a musí dodržovat daná pravidla, po nelegálních kopáčích zůstává krajina připomínající vojenské cvičiště.
Louky a pole jsou plné děr. Některé výkopy jsou půlmetrové, do jiných se bez problémů schová dospělá osoba. Takových jam je kolem jihočeských vesnic Besednice, Slavče nebo Ločenice nepočítaně. Devastace krajiny je přitom prakticky beztrestná, neboť stát je proti nelegálním kopáčům bezmocný.
\"Sankce jsou k smíchu a všichni to vědí,\" říká besednický starosta Jaroslav Klein. Podle jeho odhadu se nelegální těžbou vltavínů živí kolem stovky lidí.
Radost z této konkurence nemají ani manažeři obou těžebních firem. Jan Štýbr, šéf společnosti Bohemia Deposits, která těží ložisko v Besednici, tvrdí, že černí kopáči srážejí ceny. Vzácných kamenů je podle něj omezené množství a těžko se dělají smlouvy. \"Jednali jsme se zahraničním obchodníkem, který měl podmínku, že se na trhu neobjeví nelegálně vytěžené kameny. To ale mohu někomu za daného stavu těžko slíbit,\" uvedl Štýbr. Firma, která s touto těžbou začala teprve předloni na jaře, proto dosud vytěžené nerosty neprodávala. Čeká na to, až vytvoří kvalitní ucelenou a zadokumentovanou kolekci. \"Zatím to je prodělečný byznys,\" připouští Štýbr.
Bohemia Deposits působí pod obcí Besednice, a to v místě, kde už černí kopáči pozemky takzvaně přebrali. Svého času to byla chráněná lokalita, kde - jak říká starosta Klein - už ale nebylo co chránit. Je proto rád, že i přes odpor ochranářů se na devastovaném území těžba legalizovala. \"Alespoň se plocha časem rekultivuje. Jednou by tu měl vzniknout rybník,\" říká Klein.
Fonsus první těžební se vltavínům věnuje už řadu let společně s těžbou písků a štěrkopísků. \"Ty nás živí především,\" uvedl předseda představenstva Zdeněk Březina. Také on připomíná, že zákon jasně ukládá chovat se k ložisku racionálně.
\"Je to prostě regulérní těžba, se vším, co k ní patří. Tedy i s daněním zisků a dalšími odvody do státní kasy. To ale černého kopáče nezajímá. Ten nepřiznává nic. Když je pak na úřadě práce veden jako nezaměstnaný, ještě od státu dostává podporu,\" tvrdí Březina.
Kolik vltavínů se v zemi vytěží? To firmy nesdělují a také Obvodní báňský úřad v Příbrami mlčí. \"Statistické údaje jsou důvěrné,\" reagoval na dotaz předseda úřadu Miroslav Šťastný. Podle něj lze tyto údaje získat pouze u firem.
Je to začarovaný kruh. Podle některých za to může magická síla, která se těmto kamenům přisuzuje. Těžaři přitom vesměs tvrdí, že jejich zisk nestojí za řeč. Cena za gram vltavínů se odhaduje na dvacet až pětadvacet korun. Záleží přitom hlavně na lokalitě a podobě kamene.