Altenberg chce na Jesenicku těžit zlato, nyní připravuje průzkum ložiska
Zlatokopové se po letech vracejí do Čech. Firma Altenberg s českým kapitálem
vznikla před dvěma měsíci jen proto, aby mohla v budoucnu těžit zlato u Zlatých
Hor na Jesenicku. Právě tam státní podnik Rudné doly v roce 1993 uzavřel
poslední tuzemský zlatý důl. V současnosti v Česku žádná firma zlato netěží.
Altenberg dnes čeká na povolení od Ministerstva životního prostředí, aby mohl
začít průzkum. \"Máme informace z archívu a geofondu. Rozhodli jsme se je
ověřit,\" řekl jednatel firmy Petr Brejla. Podle něj Rudné doly vytěžily během
posledních let necelé dvě tuny zlata. \"Tři až osm tun by v podzemí ještě mohlo
zůstat,\" uvedl Brejla. Cena jedné tuny zlata se v současnosti pohybuje kolem
350 miliónů korun.
Průzkumné vrty budou stát podle představitelů firmy maximálně deset miliónů
korun, celkovou investici při případném obnovení těžby ale neuvedli. Další
potřebná povolení k zahájení průzkumu by společnost mohla získat do několika
měsíců. Pro těžbu ale bude potřeba mimo jiné i studie vlivu na životní prostředí
(EIA).
Obec s plánem firmy souhlasí, neboť ta jí slibuje sto až sto padesát pracovních
míst. Zákon navíc zaručuje obci podíl na zisku. Ve Zlatých Horách, které leží na
samé hranici s Polskem, je 17procentní nezaměstnanost, v zimě je však bez práce
i čtvrtina lidí.
\"Zastupitelé záměr podpořili. Určitě vítáme nová pracovní místa. Budeme mít
ještě příležitosti se k projektu vyjádřit,\" řekla starosta Zlatých Hor Milan
Rác.
Kyanidové loužení zlata, které bylo v minulosti předmětem protestů ekologů i
obyvatel obcí pro možné ohrožení životního prostředí, zákon zakazuje. Tímto
způsobem se sice doposud těží například ve slovenské Kremnici, ve Zlatých Horách
se však tato metoda nepoužívala ani dřív. Altenberg chce pro získávání kovů
využít gravitační metodu. Všechny práce se tak budou odehrávat v dole, 300 až
350 metrů pod povrchem. \"Ven půjdou pouze důlní vody,\" dodal Brejla.
Zlatokopové se po letech vracejí do Čech. Firma Altenberg s českým kapitálem vznikla před dvěma měsíci jen proto, aby mohla v budoucnu těžit zlato u Zlatých Hor na Jesenicku. Právě tam státní podnik Rudné doly v roce 1993 uzavřel poslední tuzemský zlatý důl. V současnosti v Česku žádná firma zlato netěží.
Altenberg dnes čeká na povolení od Ministerstva životního prostředí, aby mohl začít průzkum. \"Máme informace z archívu a geofondu. Rozhodli jsme se je ověřit,\" řekl jednatel firmy Petr Brejla. Podle něj Rudné doly vytěžily během posledních let necelé dvě tuny zlata. \"Tři až osm tun by v podzemí ještě mohlo zůstat,\" uvedl Brejla. Cena jedné tuny zlata se v současnosti pohybuje kolem 350 miliónů korun.
Průzkumné vrty budou stát podle představitelů firmy maximálně deset miliónů korun, celkovou investici při případném obnovení těžby ale neuvedli. Další potřebná povolení k zahájení průzkumu by společnost mohla získat do několika měsíců. Pro těžbu ale bude potřeba mimo jiné i studie vlivu na životní prostředí (EIA).
Obec s plánem firmy souhlasí, neboť ta jí slibuje sto až sto padesát pracovních míst. Zákon navíc zaručuje obci podíl na zisku. Ve Zlatých Horách, které leží na samé hranici s Polskem, je 17procentní nezaměstnanost, v zimě je však bez práce i čtvrtina lidí.
\"Zastupitelé záměr podpořili. Určitě vítáme nová pracovní místa. Budeme mít ještě příležitosti se k projektu vyjádřit,\" řekla starosta Zlatých Hor Milan Rác.
Kyanidové loužení zlata, které bylo v minulosti předmětem protestů ekologů i obyvatel obcí pro možné ohrožení životního prostředí, zákon zakazuje. Tímto způsobem se sice doposud těží například ve slovenské Kremnici, ve Zlatých Horách se však tato metoda nepoužívala ani dřív. Altenberg chce pro získávání kovů využít gravitační metodu. Všechny práce se tak budou odehrávat v dole, 300 až 350 metrů pod povrchem. \"Ven půjdou pouze důlní vody,\" dodal Brejla.
Altenberg dnes čeká na povolení od Ministerstva životního prostředí, aby mohl začít průzkum. \"Máme informace z archívu a geofondu. Rozhodli jsme se je ověřit,\" řekl jednatel firmy Petr Brejla. Podle něj Rudné doly vytěžily během posledních let necelé dvě tuny zlata. \"Tři až osm tun by v podzemí ještě mohlo zůstat,\" uvedl Brejla. Cena jedné tuny zlata se v současnosti pohybuje kolem 350 miliónů korun.
Průzkumné vrty budou stát podle představitelů firmy maximálně deset miliónů korun, celkovou investici při případném obnovení těžby ale neuvedli. Další potřebná povolení k zahájení průzkumu by společnost mohla získat do několika měsíců. Pro těžbu ale bude potřeba mimo jiné i studie vlivu na životní prostředí (EIA).
Obec s plánem firmy souhlasí, neboť ta jí slibuje sto až sto padesát pracovních míst. Zákon navíc zaručuje obci podíl na zisku. Ve Zlatých Horách, které leží na samé hranici s Polskem, je 17procentní nezaměstnanost, v zimě je však bez práce i čtvrtina lidí.
\"Zastupitelé záměr podpořili. Určitě vítáme nová pracovní místa. Budeme mít ještě příležitosti se k projektu vyjádřit,\" řekla starosta Zlatých Hor Milan Rác.
Kyanidové loužení zlata, které bylo v minulosti předmětem protestů ekologů i obyvatel obcí pro možné ohrožení životního prostředí, zákon zakazuje. Tímto způsobem se sice doposud těží například ve slovenské Kremnici, ve Zlatých Horách se však tato metoda nepoužívala ani dřív. Altenberg chce pro získávání kovů využít gravitační metodu. Všechny práce se tak budou odehrávat v dole, 300 až 350 metrů pod povrchem. \"Ven půjdou pouze důlní vody,\" dodal Brejla.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích