Půda po Sovětech bude zamořená ještě roky

Odešli i neodešli. S pozůstatky po sovětské armádě, jejíž odsun z Československa začal po listopadu 1989, se republika vyrovnává dodnes. A ještě dlouho bude. Vyčistit všechna místa od benzínu, petroleje či nafty potrvá minimálně do roku 2012. Bude to tedy trvat přibližně stejně dlouho jako "dočasný" pobyt sovětského vojska v Československu.
Armády "spřátelených zemí" vpadly do republiky 21. srpna 1968, poslední sovětský voják opustil zemi 27. června 1991 - po třiadvaceti letech.
Tehdy začalo Ministerstvo životního prostředí s čištěním desítek oblastí po sovětské armádě.

Šedesát zamořených míst
Vojsko ze Sovětského svazu využívalo v České republice sedmdesát tři různě velkých oblastí, přičemž v šedesáti místech odborníci zjistili, že zamoření je opravdu vážné. Pokud by se nezačalo s nápravou okamžitě, mohly by se jedovaté látky včetně karcinogenů dostat například do zdrojů pitné vody.
Takové nebezpečí hrozilo třeba v okolí bývalého letiště Hradčany nedaleko České Lípy, v nejpostiženější ze všech "sovětských zón". Odmašťovadly a palivem do vojenských strojů byla nasáklá několikametrová vrstva zeminy, škodliviny se dostaly i do podzemních vod.
"Prvním opatřením bylo zamezit tomu, aby se znečištění nemohlo dál šířit," říká Jaroslav Zima, ředitel ministerského odboru ekologických škod.
Od počátku devadesátých let šlo ze státního rozpočtu na odstraňování ekologických škod po sovětské armádě více než miliarda korun. Ve většině míst už sanace skončila. I tak ještě zbývají vyčistit tisíce hektarů zamořené půdy.
Jenže zatímco na počátku devadesátých let šlo na sanaci každoročně přibližně 120 miliónů korun, v posledních letech to je už jenom padesát až šedesát miliónů.

Vyšší daně, delší sanace
Právě neustálé omezování prostředků na odstraňování ekologických škod je jedním z důvodů, proč se vyčištění půdy a vody protahuje. Veškeré peníze přitom jdou výhradně z českého státního rozpočtu, Moskva nedala ani rubl.
Další komplikaci přineslo zvýšení DPH z pěti na devatenáct procent u stavebních a ekologických prací, tedy jejich patnáctiprocentní zdražení. Jen kvůli vyšší dani se odstraňování škod protáhne o rok. Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že bude v následujících osmi letech potřeba ještě zhruba 270 miliónů korun.
Prodlužování sanací se nezamlouvá obcím, které by rády využily pozemky po sovětské armádě ke svému rozvoji. Na zamořeném území ovšem nové podniky vzniknout nemohou.
"Potřebovali bychom k nám dostat podnikatele, aby tu byla práce pro lidi, kteří se sem stěhují," říká Jindřich Šolc, starosta Ralska, v jehož blízkosti leží zmiňované letiště Hradčany.

Kde jsou ještě sklady?
I po třinácti letech od zahájení "velkého úklidu" se objevují stále nová zamořená místa. I to úplné vyčištění území po sovětské armádě se protahuje.
"Zjistíme třeba, že v lese jsou další jímky s leteckým palivem, o kterých jsme vůbec nevěděli," říká náměstkyně ministra životního prostředí Ivana Jirásková.
Ministerstvu se navíc stále hlásí další obce, které žádají o nápravu škod na svých pozemcích, kde operovala sovětská armáda. Letos to byl například Bruntál. Vyčištění kasáren tam bude stát deset až dvanáct miliónů korun.
Seriál HN: Co se dělo před 15 lety aneb Příběhy, fotografie, klíčové události i novinové zprávy z Listopadu 1989