Odpor států slábne, těží z toho výrobci
Výrobci geneticky pozměněného osiva, zejména americká společnost Monsanto a
švýcarská Syngenta, výrazně zvyšují své zisky, protože odpor vůči jejich
produktům ve světě postupně ustupuje.
Podle agentury Bloomberg již biologicky modifikované plodiny pěstuje 8,25
miliónu zemědělců v osmnácti zemích světa. A jejich tržby loni meziročně
vzrostly o 15 procent na 4,7 miliardy dolarů.
Těží z toho hlavně agrotechnický gigant Monsanto, který už v loňském fiskálním
roce, končícím v srpnu, zvedl meziročně odbyt své produkce o vysokých 61,8
procenta na 5,457 miliardy dolarů.
Syngenta, která se dosud soustřeďuje ponejvíce na výrobu herbicidů, zvedla v
roce 2004 tržby o 10,5 procenta na 7,269 miliardy.
V březnu brazilský parlament povolil svým zemědělcům pěstování geneticky
pozměněných sójových bobů na zkušební dobu tří let. Protože tato nejlidnatější
země Latinské Ameriky je většinou závislá na osivech značky Roundup Ready z
laboratoří Monsanto, domnívá se analytik Kevin McCarthy z Banc of America
Securities, že to zvedne kurs akcií této společnosti o 11 procent v příštím roce
a o 33 procent v roce 2007.
Výrobci geneticky pozměněného osiva, zejména americká společnost Monsanto a švýcarská Syngenta, výrazně zvyšují své zisky, protože odpor vůči jejich produktům ve světě postupně ustupuje.
Podle agentury Bloomberg již biologicky modifikované plodiny pěstuje 8,25 miliónu zemědělců v osmnácti zemích světa. A jejich tržby loni meziročně vzrostly o 15 procent na 4,7 miliardy dolarů.
Těží z toho hlavně agrotechnický gigant Monsanto, který už v loňském fiskálním roce, končícím v srpnu, zvedl meziročně odbyt své produkce o vysokých 61,8 procenta na 5,457 miliardy dolarů.
Syngenta, která se dosud soustřeďuje ponejvíce na výrobu herbicidů, zvedla v roce 2004 tržby o 10,5 procenta na 7,269 miliardy.
V březnu brazilský parlament povolil svým zemědělcům pěstování geneticky pozměněných sójových bobů na zkušební dobu tří let. Protože tato nejlidnatější země Latinské Ameriky je většinou závislá na osivech značky Roundup Ready z laboratoří Monsanto, domnívá se analytik Kevin McCarthy z Banc of America Securities, že to zvedne kurs akcií této společnosti o 11 procent v příštím roce a o 33 procent v roce 2007.
Prodává se i pirátské osivo
Podle Lori Fisherové, mluvčí společnosti Monsanto, je jedinou obtíží, jíž se v Brazílii obává, tzv. pirátské osivo.
Některé místní podniky prý porušují patentové právo na Roundup Ready a prodávají stejné osivo zemědělcům levněji, takže americký agrotechnický obr přichází o tržby.
Monsanto však dosud generuje největší zisky v USA, kde je podle BBC News "největším příznivcem GMO tamní vláda". Podle agentury Reuters se ve Spojených státech již pěstuje 75 procent sójových bobů, 70 procent bavlny a 35 procent kukuřice, vypěstovaných z geneticky upraveného osiva. Naproti tomu v zemích Evropské unie přes postupné omezování zákazů dovozu či pěstování transgeneticky pozměněných plodin zatím odpor vůči nim stále převládá.
Jediné Španělsko povoluje nejen jejich dovoz, ale dokonce i pěstování.
V EU jsou proti "Frankensteinovým semenům", jak je nazývají odpůrci z organizací Greenpeace či Přátelé Země, nejbojovnější Rakousko, Dánsko, Řecko a Lucembursko.
Polsko minulý měsíc zakázalo dovoz modifikované kukuřice vypěstované z osiva Monsanto, ačkoliv vědecké týmy unie tento produkt již označily za bezpečný pro lidské zdraví. Varšavská vláda zdůraznila, že zdravotní rizika kukuřice s GMO dosud nebyla bezpečně prozkoumána a navíc "představuje riziko, že bude ohrožen odbyt ekologických zemědělců".
Japonsko změnilo postoj
Monsanto a Syngenta kvůli kontroverznímu postoji EU vůči jejich osivu spoléhají na expanzi hlavně v Asii, zejména v Indii a Číně.
Příjemným překvapením je pro ně postoj Japonska, kde ještě donedávna převládal mezi veřejností odpor ke GMO.
Nyní však tokijská vláda zemědělcům povolila pěstování geneticky pozměněné kukuřice, sójových bobů a řepky olejné. Zároveň Japonsko do letošního rozpočtu zařadilo skoro čtyřicet miliónů dolarů na financování výzkumu biotechnologií, například genomu rýže.
Výhody a rizika GMO
Co jsou geneticky pozměněné plodiny
Biotechnologické plodiny jsou rostliny, u nichž se genetickou úpravou posiluje odolnost vůči chorobám způsobeným hmyzem či viry a také se zvyšuje jejich odolnost vůči špatnému počasí.
výhody
Obhájci poukazují na to, že využití osiva s geneticky modifikovanými organismy snižuje náklady zemědělské výroby, zvyšuje úrodu, omezuje spotřebu chemikálií a pomáhá nasytit milióny hladových lidí v chudých zemích. Na stejné výměře zemědělské půdy je možno vypěstovat více plodin.
Rizika
Odpůrci mají obavy ze zdravotních rizik a ohrožování životního prostředí, neboť vědci zatím působení GMO na člověka a přírodu dostatečně neprozkoumali. Tvrdí, že velké agrotechnické společnosti se kvůli svým komerčním zájmům snaží ovlivňovat ve svůj prospěch vědecký výzkum i regulační systémy v jednotlivých státech.
Podle agentury Bloomberg již biologicky modifikované plodiny pěstuje 8,25 miliónu zemědělců v osmnácti zemích světa. A jejich tržby loni meziročně vzrostly o 15 procent na 4,7 miliardy dolarů.
Těží z toho hlavně agrotechnický gigant Monsanto, který už v loňském fiskálním roce, končícím v srpnu, zvedl meziročně odbyt své produkce o vysokých 61,8 procenta na 5,457 miliardy dolarů.
Syngenta, která se dosud soustřeďuje ponejvíce na výrobu herbicidů, zvedla v roce 2004 tržby o 10,5 procenta na 7,269 miliardy.
V březnu brazilský parlament povolil svým zemědělcům pěstování geneticky pozměněných sójových bobů na zkušební dobu tří let. Protože tato nejlidnatější země Latinské Ameriky je většinou závislá na osivech značky Roundup Ready z laboratoří Monsanto, domnívá se analytik Kevin McCarthy z Banc of America Securities, že to zvedne kurs akcií této společnosti o 11 procent v příštím roce a o 33 procent v roce 2007.
Prodává se i pirátské osivo
Podle Lori Fisherové, mluvčí společnosti Monsanto, je jedinou obtíží, jíž se v Brazílii obává, tzv. pirátské osivo.
Některé místní podniky prý porušují patentové právo na Roundup Ready a prodávají stejné osivo zemědělcům levněji, takže americký agrotechnický obr přichází o tržby.
Monsanto však dosud generuje největší zisky v USA, kde je podle BBC News "největším příznivcem GMO tamní vláda". Podle agentury Reuters se ve Spojených státech již pěstuje 75 procent sójových bobů, 70 procent bavlny a 35 procent kukuřice, vypěstovaných z geneticky upraveného osiva. Naproti tomu v zemích Evropské unie přes postupné omezování zákazů dovozu či pěstování transgeneticky pozměněných plodin zatím odpor vůči nim stále převládá.
Jediné Španělsko povoluje nejen jejich dovoz, ale dokonce i pěstování.
V EU jsou proti "Frankensteinovým semenům", jak je nazývají odpůrci z organizací Greenpeace či Přátelé Země, nejbojovnější Rakousko, Dánsko, Řecko a Lucembursko.
Polsko minulý měsíc zakázalo dovoz modifikované kukuřice vypěstované z osiva Monsanto, ačkoliv vědecké týmy unie tento produkt již označily za bezpečný pro lidské zdraví. Varšavská vláda zdůraznila, že zdravotní rizika kukuřice s GMO dosud nebyla bezpečně prozkoumána a navíc "představuje riziko, že bude ohrožen odbyt ekologických zemědělců".
Japonsko změnilo postoj
Monsanto a Syngenta kvůli kontroverznímu postoji EU vůči jejich osivu spoléhají na expanzi hlavně v Asii, zejména v Indii a Číně.
Příjemným překvapením je pro ně postoj Japonska, kde ještě donedávna převládal mezi veřejností odpor ke GMO.
Nyní však tokijská vláda zemědělcům povolila pěstování geneticky pozměněné kukuřice, sójových bobů a řepky olejné. Zároveň Japonsko do letošního rozpočtu zařadilo skoro čtyřicet miliónů dolarů na financování výzkumu biotechnologií, například genomu rýže.
Výhody a rizika GMO
Co jsou geneticky pozměněné plodiny
Biotechnologické plodiny jsou rostliny, u nichž se genetickou úpravou posiluje odolnost vůči chorobám způsobeným hmyzem či viry a také se zvyšuje jejich odolnost vůči špatnému počasí.
výhody
Obhájci poukazují na to, že využití osiva s geneticky modifikovanými organismy snižuje náklady zemědělské výroby, zvyšuje úrodu, omezuje spotřebu chemikálií a pomáhá nasytit milióny hladových lidí v chudých zemích. Na stejné výměře zemědělské půdy je možno vypěstovat více plodin.
Rizika
Odpůrci mají obavy ze zdravotních rizik a ohrožování životního prostředí, neboť vědci zatím působení GMO na člověka a přírodu dostatečně neprozkoumali. Tvrdí, že velké agrotechnické společnosti se kvůli svým komerčním zájmům snaží ovlivňovat ve svůj prospěch vědecký výzkum i regulační systémy v jednotlivých státech.
Sdílet článek na sociálních sítích
