Kašmír dříve ničila válka, teď příroda
Kašmír byl dosud známý především jako místo konfliktu mezi Indií a Pákistánem,
kde teroristé odpalují bomby, bojůvky separatistů střílejí na indické vojáky a
armády obou zemí si čas od času "vyměňují" přes hranici rakety či dělostřeleckou
palbu.
Kdysi se o něm psávalo také jako o ráji dobrodružstvímilovných turistů, které
přitahovaly vysoké horské masívy, malebná zelená údolí a jezero Dál, kde se
levně pronajímaly hausbóty. Jezdili sem horolezci, příznivci raftingu nebo ti,
kdo chtěli spatřit jinde vzácné sněžné leopardy.
Od soboty už bude Kašmír spjatý také s jedním z nejhorších zemětřesení
posledního půlstoletí. V pákistánské části regionu zahynulo nejméně dvacet tisíc
lidí, v indické se jejich počet včera večer blížil tisícovce.
Znepřátelené země alespoň na nějaký čas spojila společná tragédie. Vojáci, kteří
dříve hlídali hranici a byli připraveni na boj, teď mají jiné starosti.
"Armáda byla kompletně mobilizována, ale do postižených míst je obtížná doprava
a ani my sami nemáme dost vybavení. Potřebujeme pomoc, hlavně helikoptéry na
převoz potravin, dek a léků," řekl pákistánský prezident Parvíz Mušaraf televizi
BBC.
Lidé na indické straně si stěžují, že pomoc je velmi pomalá. Podle zpravodaje
agentury Reuters se domnívají, že se vláda v Dillí ani příliš nesnaží. "Protože
jsme Kašmířané, nikdo se o nás nestará," řekl šestadvacetiletý Chavdžá Riáz před
zničenou mešitou ve vesnici Garkote, několik kilometrů od indicko-pákistánské
hranice.
V nejbližším městečku Uri lékaři nemohli dostatečně ošetřovat raněné, protože
samotnou nemocnici zemětřesení úplně zničilo. Na pákistánské straně hranice
zůstaly některá města a vesnice odříznuty a dá se do nich dostat jen pěšky.
Oblast tragédie navštěvuje kromě místních obyvatel málo lidí. V Pákistánu i v
Indii je třeba mít k cestám na hranici zvláštní povolení, což se týká hlavně
cizinců.
Indie a Pákistán vedly o Kašmír dvě války v letech 1947 a 1965. Naposledy se
střetly před šesti lety, kdy Indové vytlačili Pákistánce z pohraničního města
Kargíl.
Přes hranici pronikali do Indie až do roku 2002 ozbrojenci separatistických
skupin, bojujících proti indické nadvládě. Některé jejich základny teď
zemětřesení zničilo. Militantní organizace Laškare Tojba oznámila, že přišla o
svůj komplex nemocnic, škol a mešit. "Mnoho našich lidí zemřelo, další zůstávají
v troskách," řekl mluvčí organizace, která v roce 2001 zaútočila na budovu
indického parlamentu a málem rozpoutala další válku mezi oběma zeměmi.
Přestože násilí v posledních letech ubylo, podle pákistánského časopisu Herald
separatistické skupiny se nadále cvičí v táborech v pákistánské části Kašmíru.
Mezi kašmírskými bojovníky jsou i lidé, kteří prošli výcvikem v afghánských
střediscích Al-Káidy.
Vlády v Islámábádu a Dillí v posledních třech letech snížily riziko vypuknutí
války sérií mírových rozhovorů. Obnovila se hospodářská spolupráce, obě země se
zavázaly spor řešit mírovou cestou, týmy Indie a Pákistánu sehrály několik
přátelských zápasů v kriketu. Minulý týden se dokonce vedení armád dohodlo na
odpoutání sil na ledovci Siačen ve výšce 6300 metrů nad mořem. Na ledovci padlo
mnoho mužů na obou stranách a vzhledem k jeho poloze se zdejšímu konfliktu
hovořilo jako o "válce na střeše světa", protože byl nejvýše položeným bojištěm
na zeměkouli.
V indické části Kašmíru, oficiálně nazývané Džammú a Kašmír, žije kolem devíti
miliónů obyvatel. Ze 60 procent to jsou muslimové, což z něj činí jediný indický
svazový stát, v němž vyznavači islámu převládají nad hinduisty. Na pákistánské
straně Kašmíru, nazývané Azád Kašmír (Svobodný Kašmír), žije třímiliónová
populace.
Většina kašmírských muslimů na indické straně žádá nezávislý stát nebo připojení
k Pákistánu. Dillí změnu hranic kategoricky odmítá.
Kašmír byl dosud známý především jako místo konfliktu mezi Indií a Pákistánem, kde teroristé odpalují bomby, bojůvky separatistů střílejí na indické vojáky a armády obou zemí si čas od času "vyměňují" přes hranici rakety či dělostřeleckou palbu.
Kdysi se o něm psávalo také jako o ráji dobrodružstvímilovných turistů, které přitahovaly vysoké horské masívy, malebná zelená údolí a jezero Dál, kde se levně pronajímaly hausbóty. Jezdili sem horolezci, příznivci raftingu nebo ti, kdo chtěli spatřit jinde vzácné sněžné leopardy.
Od soboty už bude Kašmír spjatý také s jedním z nejhorších zemětřesení posledního půlstoletí. V pákistánské části regionu zahynulo nejméně dvacet tisíc lidí, v indické se jejich počet včera večer blížil tisícovce.
Znepřátelené země alespoň na nějaký čas spojila společná tragédie. Vojáci, kteří dříve hlídali hranici a byli připraveni na boj, teď mají jiné starosti.
"Armáda byla kompletně mobilizována, ale do postižených míst je obtížná doprava a ani my sami nemáme dost vybavení. Potřebujeme pomoc, hlavně helikoptéry na převoz potravin, dek a léků," řekl pákistánský prezident Parvíz Mušaraf televizi BBC.
Lidé na indické straně si stěžují, že pomoc je velmi pomalá. Podle zpravodaje agentury Reuters se domnívají, že se vláda v Dillí ani příliš nesnaží. "Protože jsme Kašmířané, nikdo se o nás nestará," řekl šestadvacetiletý Chavdžá Riáz před zničenou mešitou ve vesnici Garkote, několik kilometrů od indicko-pákistánské hranice.
V nejbližším městečku Uri lékaři nemohli dostatečně ošetřovat raněné, protože samotnou nemocnici zemětřesení úplně zničilo. Na pákistánské straně hranice zůstaly některá města a vesnice odříznuty a dá se do nich dostat jen pěšky.
Oblast tragédie navštěvuje kromě místních obyvatel málo lidí. V Pákistánu i v Indii je třeba mít k cestám na hranici zvláštní povolení, což se týká hlavně cizinců.
Indie a Pákistán vedly o Kašmír dvě války v letech 1947 a 1965. Naposledy se střetly před šesti lety, kdy Indové vytlačili Pákistánce z pohraničního města Kargíl.
Přes hranici pronikali do Indie až do roku 2002 ozbrojenci separatistických skupin, bojujících proti indické nadvládě. Některé jejich základny teď zemětřesení zničilo. Militantní organizace Laškare Tojba oznámila, že přišla o svůj komplex nemocnic, škol a mešit. "Mnoho našich lidí zemřelo, další zůstávají v troskách," řekl mluvčí organizace, která v roce 2001 zaútočila na budovu indického parlamentu a málem rozpoutala další válku mezi oběma zeměmi.
Přestože násilí v posledních letech ubylo, podle pákistánského časopisu Herald separatistické skupiny se nadále cvičí v táborech v pákistánské části Kašmíru. Mezi kašmírskými bojovníky jsou i lidé, kteří prošli výcvikem v afghánských střediscích Al-Káidy.
Vlády v Islámábádu a Dillí v posledních třech letech snížily riziko vypuknutí války sérií mírových rozhovorů. Obnovila se hospodářská spolupráce, obě země se zavázaly spor řešit mírovou cestou, týmy Indie a Pákistánu sehrály několik přátelských zápasů v kriketu. Minulý týden se dokonce vedení armád dohodlo na odpoutání sil na ledovci Siačen ve výšce 6300 metrů nad mořem. Na ledovci padlo mnoho mužů na obou stranách a vzhledem k jeho poloze se zdejšímu konfliktu hovořilo jako o "válce na střeše světa", protože byl nejvýše položeným bojištěm na zeměkouli.
V indické části Kašmíru, oficiálně nazývané Džammú a Kašmír, žije kolem devíti miliónů obyvatel. Ze 60 procent to jsou muslimové, což z něj činí jediný indický svazový stát, v němž vyznavači islámu převládají nad hinduisty. Na pákistánské straně Kašmíru, nazývané Azád Kašmír (Svobodný Kašmír), žije třímiliónová populace.
Většina kašmírských muslimů na indické straně žádá nezávislý stát nebo připojení k Pákistánu. Dillí změnu hranic kategoricky odmítá.
Kdysi se o něm psávalo také jako o ráji dobrodružstvímilovných turistů, které přitahovaly vysoké horské masívy, malebná zelená údolí a jezero Dál, kde se levně pronajímaly hausbóty. Jezdili sem horolezci, příznivci raftingu nebo ti, kdo chtěli spatřit jinde vzácné sněžné leopardy.
Od soboty už bude Kašmír spjatý také s jedním z nejhorších zemětřesení posledního půlstoletí. V pákistánské části regionu zahynulo nejméně dvacet tisíc lidí, v indické se jejich počet včera večer blížil tisícovce.
Znepřátelené země alespoň na nějaký čas spojila společná tragédie. Vojáci, kteří dříve hlídali hranici a byli připraveni na boj, teď mají jiné starosti.
"Armáda byla kompletně mobilizována, ale do postižených míst je obtížná doprava a ani my sami nemáme dost vybavení. Potřebujeme pomoc, hlavně helikoptéry na převoz potravin, dek a léků," řekl pákistánský prezident Parvíz Mušaraf televizi BBC.
Lidé na indické straně si stěžují, že pomoc je velmi pomalá. Podle zpravodaje agentury Reuters se domnívají, že se vláda v Dillí ani příliš nesnaží. "Protože jsme Kašmířané, nikdo se o nás nestará," řekl šestadvacetiletý Chavdžá Riáz před zničenou mešitou ve vesnici Garkote, několik kilometrů od indicko-pákistánské hranice.
V nejbližším městečku Uri lékaři nemohli dostatečně ošetřovat raněné, protože samotnou nemocnici zemětřesení úplně zničilo. Na pákistánské straně hranice zůstaly některá města a vesnice odříznuty a dá se do nich dostat jen pěšky.
Oblast tragédie navštěvuje kromě místních obyvatel málo lidí. V Pákistánu i v Indii je třeba mít k cestám na hranici zvláštní povolení, což se týká hlavně cizinců.
Indie a Pákistán vedly o Kašmír dvě války v letech 1947 a 1965. Naposledy se střetly před šesti lety, kdy Indové vytlačili Pákistánce z pohraničního města Kargíl.
Přes hranici pronikali do Indie až do roku 2002 ozbrojenci separatistických skupin, bojujících proti indické nadvládě. Některé jejich základny teď zemětřesení zničilo. Militantní organizace Laškare Tojba oznámila, že přišla o svůj komplex nemocnic, škol a mešit. "Mnoho našich lidí zemřelo, další zůstávají v troskách," řekl mluvčí organizace, která v roce 2001 zaútočila na budovu indického parlamentu a málem rozpoutala další válku mezi oběma zeměmi.
Přestože násilí v posledních letech ubylo, podle pákistánského časopisu Herald separatistické skupiny se nadále cvičí v táborech v pákistánské části Kašmíru. Mezi kašmírskými bojovníky jsou i lidé, kteří prošli výcvikem v afghánských střediscích Al-Káidy.
Vlády v Islámábádu a Dillí v posledních třech letech snížily riziko vypuknutí války sérií mírových rozhovorů. Obnovila se hospodářská spolupráce, obě země se zavázaly spor řešit mírovou cestou, týmy Indie a Pákistánu sehrály několik přátelských zápasů v kriketu. Minulý týden se dokonce vedení armád dohodlo na odpoutání sil na ledovci Siačen ve výšce 6300 metrů nad mořem. Na ledovci padlo mnoho mužů na obou stranách a vzhledem k jeho poloze se zdejšímu konfliktu hovořilo jako o "válce na střeše světa", protože byl nejvýše položeným bojištěm na zeměkouli.
V indické části Kašmíru, oficiálně nazývané Džammú a Kašmír, žije kolem devíti miliónů obyvatel. Ze 60 procent to jsou muslimové, což z něj činí jediný indický svazový stát, v němž vyznavači islámu převládají nad hinduisty. Na pákistánské straně Kašmíru, nazývané Azád Kašmír (Svobodný Kašmír), žije třímiliónová populace.
Většina kašmírských muslimů na indické straně žádá nezávislý stát nebo připojení k Pákistánu. Dillí změnu hranic kategoricky odmítá.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích