Globální oteplování otvírá ropné poklady Arktidy
Nejméně pětina zásob ropy, které lidstvo dosud neobjevilo, je skryta pod
ledovým krunýřem Arktidy, tvrdí američtí geologové.
Podle nich jenom norský sektor Barentsova moře skrývá zhruba deset miliard
barelů, což přibližně odpovídá současným prokázaným zásobám Alžírska.
Pomoci otevřít ropnou pokladnici Arktidy by mělo pozvolné globální
oteplování . Představa, že pod tajícími ledovci začne tryskat ropa, láká do
nehostinných a obtížně přístupných oblastí Severní Ameriky či ruské Sibiře velké
těžební společnosti. "Na Aljašce i v Rusku toho děláme opravdu hodně," podotkl
na zpravodajském serveru BBC News šéf BP Lord Browne.
Největší ruská ropná společnost Lukoil a americká ConocoPhilips hodlají letos
zvýšit produkci v arktickém pásmu Timansko-pečorské oblasti na 12,3 miliónu tun
proti loňským 11,7 miliónu tun, informuje agentura Bloomberg. Do roku 2015 by to
mělo být 23 miliónů tun.
Společně ale musejí investovat skoro sedm miliard dolarů.
O spolupráci v Barentsově moři už delší dobu jedná Norsko s Ruskem. V Oslu ale
zní silné hlasy proti těžbě ropy a zemního plynu. "Barentsovo moře je
nenahraditelnou evropskou zásobárnou ryb," argumentuje Hallgeir Langeland,
místopředseda parlamentní komise pro životní prostředí .
"Dobrodružní kapitalisté se už třesou na to, aby měli přístup ke zdrojům, které
se odkryjí, jakmile ustoupí ledovce," uvedl zpravodajský server BBC News.
Ale tak snadné to podle něj nebude. Pozvolné oteplování na Zemi neznamená, že se
drsné arktické podnebí zmírní. Zimní bouře budou naopak stále častější, říkají
experti. Nemluvě o tom, že posádky lodí a obsluha vrtných souprav budou pracovat
ve "věčné temnotě". Přibude ledovců pohybujících se rychlostí až 900 metrů za
hodinu. "Rozdrtí všechno, co se jim připlete do cesty," podotýká Rasmus Sunde z
norské firmy Vetco.
Těžbu v Arktidě citelně prodraží také stavba ledoborců či tankerů "obrněných"
vůči ledovým krám. Také pojišťovny si nechají dobře zaplatit za vysoká těžební a
dopravní rizika.
Nejméně pětina zásob ropy, které lidstvo dosud neobjevilo, je skryta pod ledovým krunýřem Arktidy, tvrdí američtí geologové.
Podle nich jenom norský sektor Barentsova moře skrývá zhruba deset miliard barelů, což přibližně odpovídá současným prokázaným zásobám Alžírska.
Pomoci otevřít ropnou pokladnici Arktidy by mělo pozvolné globální oteplování . Představa, že pod tajícími ledovci začne tryskat ropa, láká do nehostinných a obtížně přístupných oblastí Severní Ameriky či ruské Sibiře velké těžební společnosti. "Na Aljašce i v Rusku toho děláme opravdu hodně," podotkl na zpravodajském serveru BBC News šéf BP Lord Browne.
Největší ruská ropná společnost Lukoil a americká ConocoPhilips hodlají letos zvýšit produkci v arktickém pásmu Timansko-pečorské oblasti na 12,3 miliónu tun proti loňským 11,7 miliónu tun, informuje agentura Bloomberg. Do roku 2015 by to mělo být 23 miliónů tun.
Společně ale musejí investovat skoro sedm miliard dolarů.
O spolupráci v Barentsově moři už delší dobu jedná Norsko s Ruskem. V Oslu ale zní silné hlasy proti těžbě ropy a zemního plynu. "Barentsovo moře je nenahraditelnou evropskou zásobárnou ryb," argumentuje Hallgeir Langeland, místopředseda parlamentní komise pro životní prostředí .
"Dobrodružní kapitalisté se už třesou na to, aby měli přístup ke zdrojům, které se odkryjí, jakmile ustoupí ledovce," uvedl zpravodajský server BBC News.
Ale tak snadné to podle něj nebude. Pozvolné oteplování na Zemi neznamená, že se drsné arktické podnebí zmírní. Zimní bouře budou naopak stále častější, říkají experti. Nemluvě o tom, že posádky lodí a obsluha vrtných souprav budou pracovat ve "věčné temnotě". Přibude ledovců pohybujících se rychlostí až 900 metrů za hodinu. "Rozdrtí všechno, co se jim připlete do cesty," podotýká Rasmus Sunde z norské firmy Vetco.
Těžbu v Arktidě citelně prodraží také stavba ledoborců či tankerů "obrněných" vůči ledovým krám. Také pojišťovny si nechají dobře zaplatit za vysoká těžební a dopravní rizika.
Podle nich jenom norský sektor Barentsova moře skrývá zhruba deset miliard barelů, což přibližně odpovídá současným prokázaným zásobám Alžírska.
Pomoci otevřít ropnou pokladnici Arktidy by mělo pozvolné globální oteplování . Představa, že pod tajícími ledovci začne tryskat ropa, láká do nehostinných a obtížně přístupných oblastí Severní Ameriky či ruské Sibiře velké těžební společnosti. "Na Aljašce i v Rusku toho děláme opravdu hodně," podotkl na zpravodajském serveru BBC News šéf BP Lord Browne.
Největší ruská ropná společnost Lukoil a americká ConocoPhilips hodlají letos zvýšit produkci v arktickém pásmu Timansko-pečorské oblasti na 12,3 miliónu tun proti loňským 11,7 miliónu tun, informuje agentura Bloomberg. Do roku 2015 by to mělo být 23 miliónů tun.
Společně ale musejí investovat skoro sedm miliard dolarů.
O spolupráci v Barentsově moři už delší dobu jedná Norsko s Ruskem. V Oslu ale zní silné hlasy proti těžbě ropy a zemního plynu. "Barentsovo moře je nenahraditelnou evropskou zásobárnou ryb," argumentuje Hallgeir Langeland, místopředseda parlamentní komise pro životní prostředí .
"Dobrodružní kapitalisté se už třesou na to, aby měli přístup ke zdrojům, které se odkryjí, jakmile ustoupí ledovce," uvedl zpravodajský server BBC News.
Ale tak snadné to podle něj nebude. Pozvolné oteplování na Zemi neznamená, že se drsné arktické podnebí zmírní. Zimní bouře budou naopak stále častější, říkají experti. Nemluvě o tom, že posádky lodí a obsluha vrtných souprav budou pracovat ve "věčné temnotě". Přibude ledovců pohybujících se rychlostí až 900 metrů za hodinu. "Rozdrtí všechno, co se jim připlete do cesty," podotýká Rasmus Sunde z norské firmy Vetco.
Těžbu v Arktidě citelně prodraží také stavba ledoborců či tankerů "obrněných" vůči ledovým krám. Také pojišťovny si nechají dobře zaplatit za vysoká těžební a dopravní rizika.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích