Limity v mlze
Jako předvolební téma se ekologické limity těžby uhlí příliš nehodí. Voliče
mohou přilákat i odpudit.
Jako předvolební téma se ekologické limity těžby uhlí příliš nehodí. Voliče mohou přilákat i odpudit.
Česká vláda Petra Pitharta přijala 30. října 1991 usnesení, kterým stanovila ekologické limity těžby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi. Měla přitom před očima především memento zbouraných Libkovic, které premiér s ministry osobně na jedné z cest po republice navštívil. Uplynulo 14 let a ani právníci se neshodnou, zda platnost limitů vyprší v příštím roce sama od sebe nebo zda musí vláda zaujmout nové stanovisko, zrušit staré usnesení nebo neudělat nic.
Odboráři označují usnesení jen za politický dokument, ústecký hejtman za podzákonnou normu nižší síly. Obchodní ředitel Severočeských dolů Jan Demjanovič označil situaci po právní stránce za patovou.
ČAS OD ČASU se však politici a šéfové energetických firem k problému vyslovují: při schvalování energetické politiky nebo při řadě jednání o řešení ekonomických a sociálních problémů severočeského regionu, při plánování výstavby nových elektráren apod. Nedávno se opět ozvali odboráři Mostecké uhelné společnosti (MUS) a požádali premiéra Paroubka, aby se o přehodnocení limitů zasadil. Podporu hledají i na Ministerstvu průmyslu a obchodu, které připravuje materiál o možnosti budoucí těžby hnědého uhlí na severu Čech.
Podle premiéra však není cílem tohoto materiálu těžba za územními ekologickými limity, "jakkoli by tato eventualita z hlediska nutnosti dlouhodoběji udržet přijatelnou míru energetické a surovinové soběstačnosti ČR byla vítána". Není proto divu, že odboráři kritizují fakt, že premiér, stát, ekonomové i elektrárny chtějí domácí uhlí, ale nikdo vládní usnesení o limitech nezruší.
PROTI ROZŠIŘOVÁNÍ TĚŽBY jsou místní občané, kterých se nejvíce týká, a ekologové včetně ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Bourání obcí kvůli těžbě uhlí je podle něj nepřijatelné a neopodstatněné. Kraj musí mít perspektivu dalšího ekologicky udržitelného rozvoje. V Litvínově nedávno podle ČTK řekl, že ministerstvo bude prosazovat zachování ekologických limitů těžby nejméně do roku 2030.
To by ovšem v Mostecké uhelné znamenalo konec nadějí pro velkolom ČSA a jeho zaměstnance. Za limity zde leží na 255 milionů tun hnědého uhlí. Těžba skončí už v roce 2017. Při prolomení limitů by pokračovala až do roku 2062. "Když se zásoby nezpřístupní, bude společnost muset zahájit útlum činnosti lomu již v nejbližších letech. Ukončit těžbu je dlouhodobá záležitost. Jde také o to, zda sem lze vůbec něco investovat či ne," říká Radek Stavěl z Czech Coal, společnosti, která ovládá MUS. Mostecká uhelná těží ještě v lomu Vršany, tam jsou ale zásoby uhlí až do roku 2058. Problém s limity mají i Severočeské doly (SD), ale výrazně menší. Životnost dolu Bílina se počítá asi do roku 2050, za limity se nachází na 120 milionů tun vysoce kvalitního uhlí. Není tam však žádné osídlení ani složité liniové stavby, jde jen o výkup pozemků. "Pozemky vykupujeme i dnes, v rámci limitů," poznamenává k tomu obchodní ředitel SD Jan Demjanovič. "Střet zájmů s vlastníky musíme vždy nějak vyřešit, teprve pak nám d
Občané Horního Jiřetína a Černic v referendu likvidaci obcí zamítli. Přitom si ale řada z nich začala u MUS zjišťovat, co by jim za domy a pozemky nabídla. SD mají uhlí za limity i v lomu Nástup. Tam jde asi o 112 milionů tun, má však nízkou kvalitu a přínos by nevyvážil náklady na výkup budov a pozemků a také překládání silnic a železnice pod Krušnými horami. Nástup tedy kolem roku 2040 určitě s těžbou skončí.
O TOM, ZDA A JAK ŘEŠIT územní limity, se tedy mluví, nikdo však nechce říci závazné slovo. Natož před volbami. Premiér Paroubek se odvolal na to, že k povolení další těžby musí mít těžební firma souhlas všech účastníků řízení a kompetence v oblasti využívání území mají vyšší územněsprávní celky. Např. v Ústeckém kraji se má o prolomení limitu pro důl Bílina v územním plánu jednat na krajském zastupitelstvu ještě letos. V tomto kraji kandiduje v příštích volbách právě premiér. Ten ale zrušení limitů připouští a odboráře v odpovědi na jejich dopis ujistil, že každé oddálení prohlubuje problém rostoucí ceny nerostných surovin.
Podle ústeckého hejtmana Jiřího Šulce se však kraj musí podřídit zákonným normám. Především tomu, že těžbou ohrožené obce leží v dobývacím prostoru schváleném podle horního zákona Báňským úřadem. Oproti tomu vládní usnesení o limitech je podle Šulce podzákonnou normou nižší právní síly. "Pokud se stát rozhodne naplnit záměr vytyčený státní energetickou koncepcí a MUS uplatní své zákonné právo na těžbu, samospráva postup velkostrojů ve velkolomu ČSA zastaví jen velmi obtížně," říká.
"Nikdy jsem neřekl, že je to hotová věc," řekl Jiří Paroubek deníku Právo. "Jen tvrdím, že je o tom třeba diskutovat."
AUTOR: Milena Geussová
Česká vláda Petra Pitharta přijala 30. října 1991 usnesení, kterým stanovila ekologické limity těžby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi. Měla přitom před očima především memento zbouraných Libkovic, které premiér s ministry osobně na jedné z cest po republice navštívil. Uplynulo 14 let a ani právníci se neshodnou, zda platnost limitů vyprší v příštím roce sama od sebe nebo zda musí vláda zaujmout nové stanovisko, zrušit staré usnesení nebo neudělat nic.
Odboráři označují usnesení jen za politický dokument, ústecký hejtman za podzákonnou normu nižší síly. Obchodní ředitel Severočeských dolů Jan Demjanovič označil situaci po právní stránce za patovou.
ČAS OD ČASU se však politici a šéfové energetických firem k problému vyslovují: při schvalování energetické politiky nebo při řadě jednání o řešení ekonomických a sociálních problémů severočeského regionu, při plánování výstavby nových elektráren apod. Nedávno se opět ozvali odboráři Mostecké uhelné společnosti (MUS) a požádali premiéra Paroubka, aby se o přehodnocení limitů zasadil. Podporu hledají i na Ministerstvu průmyslu a obchodu, které připravuje materiál o možnosti budoucí těžby hnědého uhlí na severu Čech.
Podle premiéra však není cílem tohoto materiálu těžba za územními ekologickými limity, "jakkoli by tato eventualita z hlediska nutnosti dlouhodoběji udržet přijatelnou míru energetické a surovinové soběstačnosti ČR byla vítána". Není proto divu, že odboráři kritizují fakt, že premiér, stát, ekonomové i elektrárny chtějí domácí uhlí, ale nikdo vládní usnesení o limitech nezruší.
PROTI ROZŠIŘOVÁNÍ TĚŽBY jsou místní občané, kterých se nejvíce týká, a ekologové včetně ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Bourání obcí kvůli těžbě uhlí je podle něj nepřijatelné a neopodstatněné. Kraj musí mít perspektivu dalšího ekologicky udržitelného rozvoje. V Litvínově nedávno podle ČTK řekl, že ministerstvo bude prosazovat zachování ekologických limitů těžby nejméně do roku 2030.
To by ovšem v Mostecké uhelné znamenalo konec nadějí pro velkolom ČSA a jeho zaměstnance. Za limity zde leží na 255 milionů tun hnědého uhlí. Těžba skončí už v roce 2017. Při prolomení limitů by pokračovala až do roku 2062. "Když se zásoby nezpřístupní, bude společnost muset zahájit útlum činnosti lomu již v nejbližších letech. Ukončit těžbu je dlouhodobá záležitost. Jde také o to, zda sem lze vůbec něco investovat či ne," říká Radek Stavěl z Czech Coal, společnosti, která ovládá MUS. Mostecká uhelná těží ještě v lomu Vršany, tam jsou ale zásoby uhlí až do roku 2058. Problém s limity mají i Severočeské doly (SD), ale výrazně menší. Životnost dolu Bílina se počítá asi do roku 2050, za limity se nachází na 120 milionů tun vysoce kvalitního uhlí. Není tam však žádné osídlení ani složité liniové stavby, jde jen o výkup pozemků. "Pozemky vykupujeme i dnes, v rámci limitů," poznamenává k tomu obchodní ředitel SD Jan Demjanovič. "Střet zájmů s vlastníky musíme vždy nějak vyřešit, teprve pak nám d
Občané Horního Jiřetína a Černic v referendu likvidaci obcí zamítli. Přitom si ale řada z nich začala u MUS zjišťovat, co by jim za domy a pozemky nabídla. SD mají uhlí za limity i v lomu Nástup. Tam jde asi o 112 milionů tun, má však nízkou kvalitu a přínos by nevyvážil náklady na výkup budov a pozemků a také překládání silnic a železnice pod Krušnými horami. Nástup tedy kolem roku 2040 určitě s těžbou skončí.
O TOM, ZDA A JAK ŘEŠIT územní limity, se tedy mluví, nikdo však nechce říci závazné slovo. Natož před volbami. Premiér Paroubek se odvolal na to, že k povolení další těžby musí mít těžební firma souhlas všech účastníků řízení a kompetence v oblasti využívání území mají vyšší územněsprávní celky. Např. v Ústeckém kraji se má o prolomení limitu pro důl Bílina v územním plánu jednat na krajském zastupitelstvu ještě letos. V tomto kraji kandiduje v příštích volbách právě premiér. Ten ale zrušení limitů připouští a odboráře v odpovědi na jejich dopis ujistil, že každé oddálení prohlubuje problém rostoucí ceny nerostných surovin.
Podle ústeckého hejtmana Jiřího Šulce se však kraj musí podřídit zákonným normám. Především tomu, že těžbou ohrožené obce leží v dobývacím prostoru schváleném podle horního zákona Báňským úřadem. Oproti tomu vládní usnesení o limitech je podle Šulce podzákonnou normou nižší právní síly. "Pokud se stát rozhodne naplnit záměr vytyčený státní energetickou koncepcí a MUS uplatní své zákonné právo na těžbu, samospráva postup velkostrojů ve velkolomu ČSA zastaví jen velmi obtížně," říká.
"Nikdy jsem neřekl, že je to hotová věc," řekl Jiří Paroubek deníku Právo. "Jen tvrdím, že je o tom třeba diskutovat."
AUTOR: Milena Geussová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
