Podnikatel Štýbr porušil při průzkumu ložisek českých granátů zákon, sdružení žádají pokuty

TRUTNOV – Podnikatel Jan Štýbr nedávno dokončil průzkum ložisek  českých granátů v Podkrkonoší a může tak požádat o povolení samotné těžby. Z dostupných informací však vyplývá, že Jan Štýbr při průzkumu nedodržel podmínky zákona – bez zvláštního povolení nejspíše zasahoval do cenné přírodní oblasti a o výsledcích průzkumu neinformoval obec Horní Olešnice, v jejímž katastru se ložiska nacházejí. Před občany tak bylo zamlčeno, jakým způsobem může případná těžba ovlivnit jejich životy na celá desetiletí. Občanské sdružení Pod Rovněmi a Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika se proto obrátili na Českou inspekci životního prostředí a ministerstvo se žádostí o přezkoumání celé věci. Sdružení tvrdí, že těžba nemůže být za těchto okolností povolena a za porušení zákona požadují udělení pokut.

„Horní zákon ukládá pro provádění průzkumné těžby jasné povinnosti. Ty však podnikatel Štýbr nesplnil a hrozí mu za to od Ministerstva životního prostředí (MŽP) milionová pokuta. Jsme přesvědčeni, že vznikl závažný důvod pro nepovolení vlastní těžby,“ říká Mgr. Lukáš Matějka z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. Těžař měl podle něj informovat o výsledku průzkumné těžby obec Horní Olešnici, na jejímž katastru ložisko leží. To se však nestalo. Před prováděním průzkumů si podnikatel neopatřil ani nezbytné výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, přestože práce měly probíhat v nivách potoků,  které jsou významnými krajinnými prvky, a v biotopech zvláště chráněných rostlin a živočichů (1).

„Jelikož už byla MŽP předána závěrečná zpráva s konkrétním výpočtem zásob nerostu, je s podivem, jak a kde k jejím výsledkům pan Štýbr došel. Přírodní lokality a v nich chráněné statky totiž tvoří podstatnou část zkoumaného území. V této souvislosti jsme se obrátili na Českou inspekci životního prostředí, aby věc prošetřila a udělila pokuty za nedovolené zasahování do přírody, “ dodal právník.

Podle Ing. Jaroslava Fingra, člena výboru občanského sdružení Pod Rovněmi, je aktivita podnikatele Štýbra provázena nesrovnalostmi od samého počátku. „Když Jan Štýbr přišel před třemi roky do Olešnice, pokusil se obejít zákony, obec i místní občany. V jeho původním návrhu k průzkumné těžbě byly stanoveny tak vysoké objemy zkušební zeminy (2), že by se při průzkumu prakticky vydrancovalo celé ložisko – a to bez jakéhokoliv schvalovacího řízení. Není divu, že máme z takových podnikatelských aktivit strach. O devastaci životního prostředí ani nemluvě.,“ uvedl Fingr.

V počátečním stadiu na podnět občanského sdružení zabránilo ničení prostředí malebné podhorské obce MŽP a výrazně omezilo objem zkušebních vzorků granátonosných zemin. Vlastní průzkumy ale také neprobíhaly podle zákona. „Pakliže podnikatel nesplnil podmínky dané v rozhodnutí MŽP o stanovení průzkumného území ze dne 29. 4. 2003 ani příslušná ustanovení dotčených zákonů (zejména horního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny) při průzkumné těžbě, neměl by již získat žádné další povolení. Pokud bude jeho aktivita v naší obci pokračovat, může dojít k nenahraditelným škodám na přírodě,“ obává se Fingr spolu s ostatními členy občanského sdružení Pod Rovněmi. Svoji podporu občanům vyjádřil v této kauze i exprezident České republiky Václav Havel (3).

Přílohy:

(1) Oblast „Podroveňska“ - údolí Kalenského a Ždírnického potoka s obcemi Dolní Kalná, Horní a Dolní Olešnice, je mimořádně cenná z biologického hlediska. Při dílčích průzkumech (Agentura ochrany přírody a krajiny, Přírodovědecká fakulta UK) zde byl mj. zjištěn výskyt těchto zvláště chráněných rostlin a živočichů: upolín nejvyšší, bledule jarní, prstnatec májový, mihule potoční, vranka obecná, střevle potoční, rak říční, ropucha obecná, užovka obojková, slepýš křehký, ještěrka obecná, čáp černý, čáp bílý, dudek chocholatý, ledňáček říční, veverka obecná aj. I když podrobný biologický průzkum území nebyl nikdy proveden, dle posudku odborníků lze na tomto území očekávat výskyt dalších cca 20 zvláště chráněných druhů).  Na zásahy do jejich biotopů je nezbytné získat výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou může ve speciálním správním řízení vydat Krajský úřad Královéhradeckého kraje a příslušná správa chráněné krajinné oblasti. Niva potoků je zase chráněná jako významný krajinný prvek a závazné stanovisko k zásahům do ní je oprávněn vydat Městský úřad v Trutnově.

(2) Podle původního návrhu Jana Štýbra se měl průzkum ukončit vybagrováním 5 vzorků o kubaturách ā 2 000 m3. Podnikatel by tím bez schvalování podle horního zákona mohl získat až 1 000 kg českých granátů. Navíc toto množství vytěžené zeminy se téměř rovná hranici, nad kterou již regulérní těžba podléhá přísnému posuzování z hlediska životního prostředí (těžby nad 10 000 t za rok podléhají procesu EIA - posuzování vlivů záměrů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb.). Proto nakonec Ministerstvo životního prostředí v rozhodnutí o stanovení průzkumného území, ve snaze o „vyloučení pochybností všech dotčených subjektů o spekulativním rozsahu průzkumné těžby“ a naplnění „zásady šetrného přístupu ke krajině a životnímu prostředí jako celku“ snížilo povolený objem 4 – 5 vzorků po 200 m3.

(3) Kopii dopisu Václava Havla Vám v případě Vašeho zájmu můžeme zaslat faxem nebo e-mailem.

Společná tisková zpráva občanského sdružení Pod Rovněmi

a Centra pro podporu občanů sdružení Arnika