Uhlí je málo, limity musí padnout

Petr Pudil, šéf představenstva a generální ředitel skupiny Czech Coal, která ovládá Mosteckou uhelnou společnost:


Skupina Czech Coal, ovládající Mosteckou uhelnou společnost, prakticky napevno počítá s tím, že padnou ekologické limity, které jí nyní zakazují rozšíření těžby uhlí. Na prolomení limitů staví budoucí plány, třeba výstavbu vlastní elektrárny.
"Už dnes je na trhu nedostatek uhlí. Česká republika si musí vybrat. Buď bude dovážet zemní plyn z Ruska a posilovat ekonomickou a politickou závislost na této zemi, nebo využije vlastních zásob hnědého uhlí," říká šéf představenstva skupiny Petr Pudil.


HN: Po vstupu nových soukromých investorů do Mostecké uhelné jste oznámili, že původní akcionáři si podrží majoritu. Jeden z nich, Antonín Koláček, vzápětí ale prohlásil, že do dvou let podíl v dolech prodá. Kdo tedy bude MUS kontrolovat?
Ta dvě prohlášení jsou naprosto konzistentní. Osobně mne Koláčkův plán odejít velmi mrzí. Považuji ho za výjimečného člověka, i když už je v roli pasivního akcionáře. Ale nepřekvapil nás, víme o tom dlouho. Na vypořádání jeho podílu máme jasný mechanismus.


HN: Takže existují smlouvy o předkupním právu a jeho akcie přejdou na další tři původní vlastníky?
Máme nějaký takový mechanismus.


HN: Noví partneři nemohou při prodeji Koláčkova podílu získat ve firmě rozhodující vliv?
Určitě ne.


HN: Co když někdo nabídne opravdu hodně peněz? To vás tři - řečeno cimrmanovsky - "uhlobaronství" pořád tak baví, že se svého vlivu za žádnou cenu nevzdáte?
To je akademická diskuse. Vždycky může někdo přijít a položit na stůl nabídku, která se nedá odmítnout. Nikdo nemůže dopředu nic vylučovat. Ale není to tak, že bychom vyhledávali kupce a nabízeli náš podíl na trhu.


HN: Odmítáte potvrdit, zda za firmou Indoverse Czech Coal Limited, které jste prodali čtyřicet procent MUS, stojí finančník Pavel Tykač. Neměla by být ambiciózní firma průhledná?
Když jsme hledali způsob, jak posílit kapitál skupiny, měli jsme určité podmínky, které investoři musí splnit. Především, že si zachováme plnou manažerskou kontrolu v Mostecké uhelné. A součástí té dohody také je, že nebudeme poskytovat podrobnější informace o novém investorovi.


HN: Je to jeden investor, nebo více investorů?
Ani to nechci komentovat.

Limity, které omezují těžbu, nelze zachovat


HN: Co vstup nových investorů do MUS znamená?
Uhlí těžíme ve dvou lokalitách - Vršany a lom ČSA. Chceme zde těžit i po roce 2017 a získat tak další obrovské zásoby hnědého uhlí vysoké kvality.


HN: Jinými slovy počítáte s prolomením limitů, které brání rozšiřování těžby na lomu ČSA.
Samozřejmě záleží především na postoji vlády a na tom, zda se budeme schopni dohodnout s vlastníky nemovitostí, kteří v té oblasti bydlí. Ale to je jen první projekt. Máme další a v dlouhodobějším výhledu určitě budeme část uhlí, které těžíme, spalovat ve vlastní elektrárně.


HN: Vhodnou lokalitou pro stavbu nové elektrárny jsou právě Vršany. Jak dlouho se dá čekat, jestli padnou limity?
Pokud se nezajistí pokračování těžby na lokalitě ČSA, nastane na českém trhu dramatický propad nabídky hnědého uhlí. A ti naši zákazníci, kteří investovali do hnědouhelných zdrojů, budou mít dramatický problém. Myslím si, že na vahách převáží nakonec ta miska, která počítá s prolomením limitů.


HN: Kolik bude rozšíření těžby a vybudování nové elektrárny stát?
Zajistit pokračování těžby na lomu ČSA bude stát asi dvacet miliard korun. To jsou náklady na přesídlení občanů, na nákup nových technologií a tak dál.


HN: A stavba nové elektrárny?
Záleží na tom, jak velký instalovaný výkon bude mít. A to zase záleží na tom, kolik uhlí budeme mít možnost těžit po roce 2015.

Lidi z Horního Jiřetína a Černic přestěhujeme


HN: Těžbě by musely ustoupit obce Horní Jiřetín a Černice. Co nabídnete lidem - finanční náhradu, nebo jim postavíte celou novou vesnici?
Projekt do dvou měsíců představíme majitelům domů, kterých se týká rozšíření lomu ČSA. Nechci mluvit o detailech, je fér, aby se je dřív než média dozvěděli oni. Ale chceme převzít zkušenosti z Německa, kde se kvůli těžbě přesídlovaly desítky tisíc lidí.


HN: Jednáte už s krajskou politickou reprezentací, která má při rozhodování o osudu obcí také významné slovo?
Karty jsou na stole a Česká republika si musí vybrat. Buď bude dovážet zemní plyn z Ruska a posilovat ekonomickou a politickou závislost na této zemi, nebo využije vlastních zásob hnědého uhlí. Všechny argumenty už byly řečeny a teď jde jen o to, která varianta přijde politické reprezentaci vhodnější. Chápeme, že je to problém velice citlivý vůči obyvatelům, kteří tam žijí. Ale podíváte-li se na vývoj energetiky za poslední rok, pak v Evropě jsou vidět zásadní kroky, které upozorňují, že je třeba co nejvíc využívat domácí zdroje. Tento trend se bude prohlubovat.


HN: Proti prolomení limitů je Strana zelených, která má šanci vstoupit dokonce i do nové vlády. Jste před letošními volbami hodně nervózní?
Myslím, že zvítězí ekonomická racionalita. Necítím se nervóznější než před předchozími volbami.


HN: Kdyby limity přece jenom nepadly, kam vrhnete miliardy určené na rozšíření těžby a stavbu nové elektrárny?
Upřímně, neumím si představit, že by se v dlouhodobém horizontu nevytěžilo uhlí, které je za dnešními limity. Nedostatek primárních energetických zdrojů v Evropě je už dnes tak dramatický, že se to uhlí prostě nakonec vytěží. Otázka je, zda to bude kontinuální těžba, nebo jestli těžba skončí a za deset let se stejná lokalita bude znovu otvírat. Racionálnější je řešit problém za levnější peníze. Náklady spojené s opětovným otevřením ložiska jsou dramaticky vyšší.


HN: Kolik stojí otevření zakonzervovaného uhelného lomu?
Nejdřív je třeba dlouho těžit skrývku. Tudíž nemáte žádný příjem z prodeje uhlí. Také musíte říct, co mezitím bude dělat těch 800 tisíc lidí, kteří jsou napojeni na centrální zásobování teplem a teplou vodou. V případě, o kterém mluvíme, budou muset zařízení, která je zásobují, přejít na jiný zdroj. Nic jiného než zemní plyn mě nenapadá.


HN: Pro další expanzi jste uzavřeli alianci se společností E.ON. To je největší konkurent vašeho největšího zákazníka, skupiny ČEZ. Chcete ČEZ vážně konkurovat?
Usilujeme o partnerské vztahy s klíčovými hráči na trhu. Máme dobré vztahy s ČEZ a jsem rád, že máme pilotní projekt spolupráce s E.ON. Trend je neodvratný. Evropská komise tlačí na větší liberalizaci energetického trhu. Podíl ČEZ na výrobě elektřiny v Česku může dlouhodobě jedině klesat.


HN: Budete novou elektrárnu stavět spolu s E.ON?
Rádi bychom část uhlí, které těžíme, spalovali sami. Pokud nalezneme dohodu s E.ON nebo se objeví někdo jiný, budeme rádi. Na definitivní soudy je brzy.


HN: Uvažujete o účasti na budoucí privatizaci ČEZ?
Záleží na vládě, jak s ČEZ naloží. Pokud taková příležitost nastane, tak si vyhodnotíme, jestli do toho půjdeme a s kým.


HN: Máte stále zájem o získání Severočeských dolů, nebo jste se této myšlenky vzdali definitivně?
Pokud by za námi v budoucnu přišel ČEZ nebo jeho nový vlastník s tím, že budeme hledat možnosti spolupráce, určitě se nebudeme bránit. Ale není to aktuální.


HN: S E.ON chcete nakupovat nebo budovat další teplárenské zdroje. Jak velký podíl z teplárenského trhu byste si chtěli ukousnout?
Podíl na trhu není rozhodující, pro nás jsou důležitá konkrétní aktiva, která bychom chtěli získat. O ta se také budeme ucházet.

Uhlí bude významným zdrojem i v 21. století


HN: Bude hrát uhlí stejně významnou roli i za třicet padesát let? Nepřijdou šetrnější zdroje energie?
Spíš si myslím, že uhlí zažije významnou technologickou revoluci. Kolem roku 2020 určitě budou k dispozici technologie, které dokáží spalovat uhlí s velmi nízkými emisemi skleníkových plynů a dalších zplodin. A také si myslím, že i v jednadvacátém století bude uhlí pořád klíčovým energetickým zdrojem ve světě a o to více v Evropě. Protože Evropa jiný primární zdroj v zásadě nemá.


HN: Takže ani voda, ani biomasa, ani jaderná energie?
I jádro zažije renesanci, Evropa k němu bude muset přehodnotit přístup. Ale možnosti obnovitelných zdrojů vidím dost omezené. Nejvíc možností je ještě tak v oblasti biopaliv.


HN: ČEZ chce postavit na Mostecku novou elektrárnu. Bude pro ni mít dost uhlí, když jste uzavřeli spojenectví s E.ON?
Už dnes je na trhu uhlí nedostatek a nejsme schopni plně uspokojit poptávku všech zákazníků. Pokud by limity zůstaly, problém se jen prohloubí. Ujišťuji ale, že dodržíme veškeré dohody, které máme se zákazníky uzavřené.


HN: ČEZ ovládá trh s elektřinou ze sedmašedesáti procent, jak velkou roli chcete hrát vy?
Nedomníváme se, že můžeme předstihnout ČEZ. A hodně záleží na tom, kolik uhlí budeme moci těžit.


HN: Nyní jste pro ČEZ druhým největším dodavatelem uhlí. Když padnou limity, budete kontrolovat větší uhelné zásoby než konkurenční Severočeské doly, které ČEZ částečně vlastní?
Pokud bychom získali povolení k hornické činnosti na lokalitě ČSA, tak tam bychom měli uhlí asi do roku 2060, případně do roku 2150. Pokud by o těžbě naši potomci uvažovali. Na lokalitě Vršany máme zajištěno uhlí do roku 2058.
Z pohledu celkových zásob je pravda, že Mostecká uhelná má největší zásoby. Kromě toho, na dole ČSA je uhlí s velmi vysokou výhřevností. To může mít využití časem i v petrochemii.

TITULEK52: Uhlí je málo, limity musí padnout
AUTOR: Jana Havligerová
AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz