Větší přísnost zejména na důlní společnosti přináší nový zákon o rezervách
Rezervy na důlní činnosti pouze v penězích
Dosud nemusely vytvářet rezervy na sanaci důlní činnosti v penězích, což zvyšovalo riziko, že při jejich případném krachu, by tyto náklady musel převzít stát.
Rezervy tvořené podle zvláštních právních předpisů jsou zejména rezervy v oblasti atomového zákona, zákona o odpadech a horního zákona. Zvláštní předpisy s výjimkou horního zákona rovněž zajišťovaly povinnost deponovat peněžní prostředky ve výši vytvořených rezerv na zvláštním vázaném účtu tak, aby byly zajištěny reálné zdroje na financování výdajů v oblastech, na které byly rezervy vytvořeny a daňově uplatněny. Na tyto základní principy zvláštních předpisů navazuje i daňová úprava nového paragrafu 10a v zákoně o rezervách. Kromě podpory povinnosti deponovat tyto zdroje rezerv řeší zákon o rezervách i ochranu prostředků deponovaných rezerv na zvláštních vázaných účtech v případě konkursů poplatníků tyto rezervy vytvářejících.
Zákon o daních z příjmů zajišťuje osvobození výnosů z prostředků z účtů rezerv (přímo u atomového zákona a nepřímo u zákon o odpadech). Výjimku tvořil opět horní zákon, který sice stanovil povinnost vytvářet rezervu finančních prostředků, protože však nestanovila přímo povinnost tvorby v peněžních prostředcích, začali poplatníci toto ustanovení horního zákona obcházet a v době návrhu novely zákona vlastně zdroje rezerv ve výši vytvořených a daňově uplatněných rezerv podle horního zákona do konce roku 2004 reálně prakticky nikdo nedeponoval.
Horní zákon byl benevolentní
Horní zákon na rozdíl od ostatních obdobných předpisů nezajišťuje povinnost deponovat na zvláštním vázaném účtu zdroje alespoň ve výši daňově uplatněných rezerv. Nebyla tedy zajištěna ochrana těchto peněžních prostředků pro případ konkursu těžebních společností a tím se zvyšovalo riziko povinnosti hradit zajištění a likvidaci starých důlních děl ze strany státu. Zneužívání nedostatků horního zákona umožňovalo rovněž obejít i povinnosti stanovené minulým zněním zákona o rezervách, který počínaje zdaňovacím obdobím 2004 stanoví povinnost deponovat peněžní prostředky rezerv tím, že nově vytvářené a daňově uplatňované rezervy mohou být nesprávně využívány na financování starých výdajů na sanace, rekultivace a odstraňování následků těžby, přestože ve vztahu k těmto starým následkům těžby byly v minulosti rezervy vytvořeny a daňově uplatněny. Dalším problémem byla i skutečnost, že na rozdíl od zákona o odpadech a atomového zákona nebylo zajištěno, aby prostředky rezerv tvořených na základě horního zákona mohly být reálně chráněny při konkursu důlních společností nebo v případě dalších těžkostí firmy. Rezervy tvořené na základě horního zákona byly kryty převážně hmotným majetkem, který není ve většině případů reálným zdrojem peněžních prostředků na sanace a rekultivace (mnohdy se naopak při ukončení těžby stává bezcenným břemenem), a který by nebylo možné například ani reálně vyčlenit z konkursní podstaty.
Další rezervy
Kromě jiných rezerv zákon o rezervách připouští tvorbu rezerv na pěstební činnost, což obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Tvoří ji poplatníci, kteří jsou povinni provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů. Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m3 a její výši si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost.
Ostatními rezervami je rezerva na odbahnění rybníka, kterou lze tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích let, a daňově uznatelná je i rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod a rezervy, u nichž zákon o daních z příjmů uvádí, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Zvláštní vázaný účet
Peněžní prostředky ve výši popsaných rezerv se podle nového zákona ukládají na samostatný účet v bance se sídlem na území České republiky. V případě rezerv na vypořádání důlních škod se souhlasem příslušného obvodního báňského úřadu, příslušného krajského úřadu nebo Správy úložišť radioaktivního odpadu mohou být ukládány také na samostatný účet v bance se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, který je určen výhradně pro ukládání prostředků takových rezerv. Takovému účtu se říká zvláštní vázaný účet.
Výnosy z prostředků rezerv se v zákoně rozumí výnosy z peněžních prostředků vázaných na zvláštním vázaném účtu a úrokové výnosy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu. Pro každý jednotlivý účel tvorby rezerv se zřizuje vždy pouze jeden zvláštní vázaný účet, který je veden v českých korunách nebo v eurech.
Peněžní prostředky zvláštního vázaného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byly rezervy vytvořeny, nebo na nákup státních dluhopisů denominovaných výhradně v české koruně, a to u
> rezerv na sanaci pozemků dotčených těžbou a rezerv na vypořádání důlních škod pouze na základě souhlasu příslušného obvodního báňského úřadu,
> rezerv pro rekultivace a sanace skládek pouze na základě souhlasu příslušného krajského úřadu,
> rezerv na zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu pouze na základě souhlasu Správy úložišť radioaktivních odpadů.
Státní dluhopisy musí být vedeny na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, a podnik o nich musí vést samostatnou evidenci. Příjmy z prodeje těchto dluhopisů musí být vždy neprodleně převedeny na zvláštní vázaný účet, z jehož prostředků byly tyto dluhopisy pořízeny.
Tyto prostředky jsou předmětem zvlášť silné ochrany. Peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu a státní dluhopisy vedené na samostatném účtu nesmějí být předmětem zajištění, nesmějí být zahrnuty do konkursní podstaty, nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuci.
Daňová účinnost rezerv
Zaúčtovaná rezerva je daňově uznatelná jen budou-li peněžní prostředky ve výši zaúčtované tvorby rezerv převedeny na zvláštní vázaný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání; nebudou-li převedeny v plné výši, výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů se stává pouze ta část zaúčtované tvorby rezerv, která byla na zvláštní vázaný účet převedena nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, a peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu se nepoužijí na úhradu výdajů souvisejících s účely, na něž byly vytvořeny rezervy a to do výše rezerv vytvořených do 31. prosince 2003 nebo do konce období, za které se podává daňové přiznání a které započalo v roce 2003, pokud nebyly uvedené rezervy následně zcela zrušeny nebo vyčerpány; pokud byly uvedené rezervy následně zrušeny nebo čerpány pouze z části, platí uvedená podmínka pouze pro nezrušenou část uvedené výše rezerv. Tato podmínka se neuplatní v případě, kdy zvláštní právní předpis stanoví výslovně povinnost převést na zvláštní vázaný účet peněžní prostředky ve výši dříve vytvořených rezerv nebo jejich zvláštním právním předpisem vymezené části, které byly uplatněny jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů do 31. prosince 2003.
Kursová rizika posoudí gestoři
Pokud podnik použije peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu v rozporu s s podmínkami zákona, je oprávněn uplatnit zaúčtovanou tvorbu rezerv vymezených jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů nejdříve ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, v němž součet výše peněžních prostředků uložených na zvláštním vázaném účtu a hodnoty státních dluhopisů vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři a podobně zachycené v účetnictví dosáhne alespoň výše rezerv vykázané a zaúčtované.
Všechna tato přísná opatření mají jediný cíl: Eliminovat v současnosti existující prostor pro nadhodnocování při současně nedostatečném reálném krytí těchto rezerv. Zároveň nyní je v případě nové daňové tvorby rezerv striktně vyžadováno i jejich reálné krytí v podobě deponování peněžních prostředků na zvláštní vázaný účet.
S ohledem na nezbytnost zajištění maximální možné bezpečnosti a ochrany prostředků rezerv a jejich vyčlenění z běžného podnikatelského rizika, je vyloučena možnost jejich komerčního investování s nesrovnatelně vyšším rizikem, než je depozitum u bank nebo investování do státních dluhopisů.
Rezervy tvořené podle zvláštních právních předpisů jsou zejména rezervy v oblasti atomového zákona, zákona o odpadech a horního zákona. Zvláštní předpisy s výjimkou horního zákona rovněž zajišťovaly povinnost deponovat peněžní prostředky ve výši vytvořených rezerv na zvláštním vázaném účtu tak, aby byly zajištěny reálné zdroje na financování výdajů v oblastech, na které byly rezervy vytvořeny a daňově uplatněny. Na tyto základní principy zvláštních předpisů navazuje i daňová úprava nového paragrafu 10a v zákoně o rezervách. Kromě podpory povinnosti deponovat tyto zdroje rezerv řeší zákon o rezervách i ochranu prostředků deponovaných rezerv na zvláštních vázaných účtech v případě konkursů poplatníků tyto rezervy vytvářejících.
Zákon o daních z příjmů zajišťuje osvobození výnosů z prostředků z účtů rezerv (přímo u atomového zákona a nepřímo u zákon o odpadech). Výjimku tvořil opět horní zákon, který sice stanovil povinnost vytvářet rezervu finančních prostředků, protože však nestanovila přímo povinnost tvorby v peněžních prostředcích, začali poplatníci toto ustanovení horního zákona obcházet a v době návrhu novely zákona vlastně zdroje rezerv ve výši vytvořených a daňově uplatněných rezerv podle horního zákona do konce roku 2004 reálně prakticky nikdo nedeponoval.
Horní zákon byl benevolentní
Horní zákon na rozdíl od ostatních obdobných předpisů nezajišťuje povinnost deponovat na zvláštním vázaném účtu zdroje alespoň ve výši daňově uplatněných rezerv. Nebyla tedy zajištěna ochrana těchto peněžních prostředků pro případ konkursu těžebních společností a tím se zvyšovalo riziko povinnosti hradit zajištění a likvidaci starých důlních děl ze strany státu. Zneužívání nedostatků horního zákona umožňovalo rovněž obejít i povinnosti stanovené minulým zněním zákona o rezervách, který počínaje zdaňovacím obdobím 2004 stanoví povinnost deponovat peněžní prostředky rezerv tím, že nově vytvářené a daňově uplatňované rezervy mohou být nesprávně využívány na financování starých výdajů na sanace, rekultivace a odstraňování následků těžby, přestože ve vztahu k těmto starým následkům těžby byly v minulosti rezervy vytvořeny a daňově uplatněny. Dalším problémem byla i skutečnost, že na rozdíl od zákona o odpadech a atomového zákona nebylo zajištěno, aby prostředky rezerv tvořených na základě horního zákona mohly být reálně chráněny při konkursu důlních společností nebo v případě dalších těžkostí firmy. Rezervy tvořené na základě horního zákona byly kryty převážně hmotným majetkem, který není ve většině případů reálným zdrojem peněžních prostředků na sanace a rekultivace (mnohdy se naopak při ukončení těžby stává bezcenným břemenem), a který by nebylo možné například ani reálně vyčlenit z konkursní podstaty.
Další rezervy
Kromě jiných rezerv zákon o rezervách připouští tvorbu rezerv na pěstební činnost, což obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Tvoří ji poplatníci, kteří jsou povinni provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů. Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m3 a její výši si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost.
Ostatními rezervami je rezerva na odbahnění rybníka, kterou lze tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích let, a daňově uznatelná je i rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod a rezervy, u nichž zákon o daních z příjmů uvádí, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Zvláštní vázaný účet
Peněžní prostředky ve výši popsaných rezerv se podle nového zákona ukládají na samostatný účet v bance se sídlem na území České republiky. V případě rezerv na vypořádání důlních škod se souhlasem příslušného obvodního báňského úřadu, příslušného krajského úřadu nebo Správy úložišť radioaktivního odpadu mohou být ukládány také na samostatný účet v bance se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, který je určen výhradně pro ukládání prostředků takových rezerv. Takovému účtu se říká zvláštní vázaný účet.
Výnosy z prostředků rezerv se v zákoně rozumí výnosy z peněžních prostředků vázaných na zvláštním vázaném účtu a úrokové výnosy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu. Pro každý jednotlivý účel tvorby rezerv se zřizuje vždy pouze jeden zvláštní vázaný účet, který je veden v českých korunách nebo v eurech.
Peněžní prostředky zvláštního vázaného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byly rezervy vytvořeny, nebo na nákup státních dluhopisů denominovaných výhradně v české koruně, a to u
> rezerv na sanaci pozemků dotčených těžbou a rezerv na vypořádání důlních škod pouze na základě souhlasu příslušného obvodního báňského úřadu,
> rezerv pro rekultivace a sanace skládek pouze na základě souhlasu příslušného krajského úřadu,
> rezerv na zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu pouze na základě souhlasu Správy úložišť radioaktivních odpadů.
Státní dluhopisy musí být vedeny na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, a podnik o nich musí vést samostatnou evidenci. Příjmy z prodeje těchto dluhopisů musí být vždy neprodleně převedeny na zvláštní vázaný účet, z jehož prostředků byly tyto dluhopisy pořízeny.
Tyto prostředky jsou předmětem zvlášť silné ochrany. Peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu a státní dluhopisy vedené na samostatném účtu nesmějí být předmětem zajištění, nesmějí být zahrnuty do konkursní podstaty, nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuci.
Daňová účinnost rezerv
Zaúčtovaná rezerva je daňově uznatelná jen budou-li peněžní prostředky ve výši zaúčtované tvorby rezerv převedeny na zvláštní vázaný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání; nebudou-li převedeny v plné výši, výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů se stává pouze ta část zaúčtované tvorby rezerv, která byla na zvláštní vázaný účet převedena nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, a peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu se nepoužijí na úhradu výdajů souvisejících s účely, na něž byly vytvořeny rezervy a to do výše rezerv vytvořených do 31. prosince 2003 nebo do konce období, za které se podává daňové přiznání a které započalo v roce 2003, pokud nebyly uvedené rezervy následně zcela zrušeny nebo vyčerpány; pokud byly uvedené rezervy následně zrušeny nebo čerpány pouze z části, platí uvedená podmínka pouze pro nezrušenou část uvedené výše rezerv. Tato podmínka se neuplatní v případě, kdy zvláštní právní předpis stanoví výslovně povinnost převést na zvláštní vázaný účet peněžní prostředky ve výši dříve vytvořených rezerv nebo jejich zvláštním právním předpisem vymezené části, které byly uplatněny jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů do 31. prosince 2003.
Kursová rizika posoudí gestoři
Pokud podnik použije peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu v rozporu s s podmínkami zákona, je oprávněn uplatnit zaúčtovanou tvorbu rezerv vymezených jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů nejdříve ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, v němž součet výše peněžních prostředků uložených na zvláštním vázaném účtu a hodnoty státních dluhopisů vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři a podobně zachycené v účetnictví dosáhne alespoň výše rezerv vykázané a zaúčtované.
Všechna tato přísná opatření mají jediný cíl: Eliminovat v současnosti existující prostor pro nadhodnocování při současně nedostatečném reálném krytí těchto rezerv. Zároveň nyní je v případě nové daňové tvorby rezerv striktně vyžadováno i jejich reálné krytí v podobě deponování peněžních prostředků na zvláštní vázaný účet.
S ohledem na nezbytnost zajištění maximální možné bezpečnosti a ochrany prostředků rezerv a jejich vyčlenění z běžného podnikatelského rizika, je vyloučena možnost jejich komerčního investování s nesrovnatelně vyšším rizikem, než je depozitum u bank nebo investování do státních dluhopisů.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
