Výbuch řeckého ostrova Santorin je prý o sto let starší

Způsobili to vědci, kteří na základě rozborů zkamenělého olivovníku z řeckého ostrova Santorin stanovili, že k ohromnému výbuchu zdejší sopky Théra, která údajně zničila mínojskou civilizaci v Egejském moři, došlo o sto let dříve, než se dosud myslelo.
 
Na dnešním Santorinu, do půlkruhu formovaném souostroví na okraji kráteru po výbuchu podmořské sopky Théry, našli badatelé dostatečně velký kus zkamenělé větve olivovníku, který zde rostl před explozí. Dva týmy vědců z Británie, Německa a Rakouska z tohoto materiálu pomocí radiokarbonové metody C-14 došly nezávisle na sobě k závěru, že ke katastrofálnímu výbuchu sopky muselo dojít mezi roky 1627 až 1600 před naším letopočtem. To tuto událost posouvá řádově o sto, možná 150 let hlouběji do dějin, než se dosud myslelo. Od výbuchu Théry se přitom odvíjí další vývoj civilizace regionu.

Nepředstavitelný výbuch Théry před 3500 lety zásadním způsobem ovlivnil dějiny východních Středomoří v době bronzové, proto má stanovení co nejpřesnějšího data, kdy k němu došlo, velký význam.
Podobný výsledek přinesla i dřívější dendrochronologická metoda, která vychází z charakteristik letokruhů ve dřevě, ta však není nesporná. Ani radiokarbonová metoda nebývá označována za příliš přesnou, protože poločas rozpadu C-14 mohou během století ovlivňovat vedlejší faktory, ale když se na výsledku shodly dva nezávislé testy, je třeba je brát vážně.

Erupce Théry nejen zničila osídlení ostrova, ale vyvolala i ničivou vlnu cunami, jejíž výška mohla dosahovat až 70 metrů. Na pobřeží Středozemního moře, kolem něhož se tehdy začala vytvářet nová civilizace, musela mít tato vlna zničující účinky. Přičítá se jí náhlý zánik mínojské civilizace na Krétě, protože to byla civilizace založená na námořním obchodu a její flotilu cunami jedním rázem smetlo do hlubin. Vliv vlny na egyptském pobřeží je archeologicky prokázaný, říše faraónů však přežila, protože její jádro leželo hlouběji ve vnitrozemí.

Někteří vědci soudí, že cunami z Théry dalo základ mýtům o potopě světa, o níž se nemluví jen v bibli, ale i v mezopotamském eposu o Gilgamešovi. Jiní jsou ještě dál a vidí v události původ pověsti o tom, jak staří Izraelci při útěku z Egypta přešli po dně moře, zatímco pronásledující vojsko faraónovo voda smetla. Podle některých názorů mohlo jít o jev, který byl zaznamenán i při nedávném cunami na indonéském pobřeží Indického oceánu. Nejprve voda ustoupila z pobřeží hluboko do moře, což starým Izraelcům umožnilo přejít záliv Rudého moře, a když za nimi chtělo stejnou cestou jít faraónovo vojsko, přišla ničivá vlna, která je smetla.

ZDROJ: www.lode.cz