Shell se trápí na Sachalinu

Už pouhý pohled na fotografie na stěně kanceláře Samera Slima, jednoho z inženýrů koncernu Royal Dutch/Shell Group, ukazuje, jaké překážky musí britsko-nizozemská společnost překonávat při realizaci projektu těžby ropy nazvaného Sachalin-2.
Ruský ostrov Sachalin. To jsou ledem pokryté vrtné soupravy, řeky rozvodněné kvůli tání sněhu či divočina tak nepřístupná, že zásoby mohou být přiváženy pouze vrtulníky. Že to nejsou jediná nebezpečí, dokládá i nápis na Slimově tričku. Stojí na něm: "Pozor na medvědy."
"Jsou tu řeky, hory, močály, zemětřesení, prostě vše, co nám může znepříjemnit práci," říká Slim. "Nejhorším obdobím je začátek a konec zimy, kdy stále prší a všude je bahno," dodává.

Vzhůru do divočiny
Jedna z největších světových ropných firem začala vrtat v moři severně od Japonska poblíž Sachalinu kvůli slábnoucím dodávkám energie, které nutí producenty ropy pouštět se do stále nepřístupnějších lokalit.
"Shell, stejně jako ostatní ropné společnosti, chce získat přístup ke zdrojům ropy," říká Craig Pennington z investorské společnosti Schroders. "Jejich cílem je získat na Sachalinu zkušenosti, které jim v budoucnosti umožní pustit se do podobně rozsáhlých projektů," dodává. To, jak Shell obstojí na Sachalinu, bude klíčové pro jeho plány počítající se zvýšením produkce a pokračováním s podobnými projekty v Rusku.

Náklady příliš rostou
Prozatímní zkušenosti Shellu ale nejsou příliš příznivé. Druhá největší evropská ropná společnost se musí na Sachalinu potýkat s rostoucími cenami oceli, vybavení a pracovních sil.
Před dvanácti měsíci musel koncern oznámit, že se kvůli rostoucím nákladům projekt těžby ropy prodraží až na dvacet miliard dolarů, tedy dvojnásobek původně plánované částky. Akcie společnosti tehdy klesly o šest procent. "Investoři preferují společnosti, které mají rozumné výdaje, takže byl růst nákladů vnímán velmi negativně," říká Markus Ilg ze společnosti WestLB Mellon Asset Management. "Existují totiž jiné společnosti, které dokáží své náklady kontrolovat lépe, například BP nebo Total SA," dodal.
Překročení nákladů bylo kritizováno i společností Gazprom, která měla dostat na Sachalinu-2 pětadvacetiprocentní podíl výměnou za svá pole na Sibiři. Ruská vláda a Gazprom stále probírají, zda nezmění podmínky obchodu.
"Podcenili jsme množství problémů, které nás zde mohou potkat při stavbě ropovodu," říká Ian Craig, šéf společnosti Sakhalin Energy Investment, která zajišťuje stavbu potrubí.
Stavbu komplikují především drsné přírodní podmínky. Pobřežní oblasti ostrova jsou z poloviny roku obklopeny neustále se pohybujícím ledovým příkrovem, a Shell tak musel táhnout ropovod na jižní cíp Sachalinu, kde staví přístav, který nezamrzá.
Zde se buduje i první ruská továrna, v níž se bude zkapalňovat zemní plyn, aby se následně mohl transportovat na lodích. První dodávky jsou plánovány na rok 2008.
V květnu tohoto roku společnost oznámila, že pravděpodobně nezvládne nahradit veškerá ložiska ropy a zemního plyn, která letos vytěží. Plány jí překazily vzrůstající dodavatelské ceny i ceny materiálu, které zpozdily některé projekty.
Minulý rok dokázala firma nahradit vytěžená ložiska novými kapacitami pouze ze 67 procent, když její těžba zaostala za konkurenty.

Ochranáři se bouří
Společnost má ale problémy i s dodržováním ekologických norem, a dostává se tak do velkých sporů s ochránci přírody. Ti brání především místní populaci plejtváků a lososů. Po dvouletých sporech se Světovým fondem pro ochranu přírody (WWF) musel Shell minulý rok změnit část trasy ropovodu vedoucí po moři, aby se vyhnul oblasti, kde si plejtváci obstarávají potravu. V západním Pacifiku zůstala těchto vzácných živočichů už pouhá stovka.
"Vyhubení plejtváků by bylo dalekosáhlým a nevratným dopadem tohoto ropného projektu," říká James Leaton z WWF v Londýně. "V létě by měl Shell provádět na moři doposud nejhlučnější stavební práce, a to by mohlo plejtváky vyhnat z vod, kde se živí," dodává.
Společnost má ale potíže i na pevnině. Zde se ekologové strachují o řeky a potoky, v nichž se třou lososi. Přes tisíc takových vodních toků má přetnout stavba ropovodu. Rybolov se navíc podílí na ekonomické produkci ostrova asi třetinou.
Obavy ze znečištění má i Viktor Zotkin, majitel konzervárny nacházející se nedaleko továrny Shellu na zkapalňování zemního plynu. Řekl, že již musel utlumit zpracování lososů kvůli obrovskému množství odpadu, který vzniká při stavbě. "V okamžiku, kdy začala stavba továrny, se naše úlovky prudce snížily," říká. "Zahraniční odběratelé nám začínají rušit objednávky. Japonci mi napsali dopis, v němž píší: Chlapče, pro smilování boží, nezásobuj nás rybami z téhle oblasti."