Na Příbramsku by se v budoucnu dalo těžit zlato
ŘEDITEL HORNICKÉHO MUZEA JOSEF VELFL ŘEKL PRÁVU:
ŘEDITEL HORNICKÉHO MUZEA JOSEF VELFL ŘEKL PRÁVU:
* Hornické muzeum v Příbrami nabízí hned několik českých, ale i celosvětových rarit. Během nadcházejících víkendů budou některá překvapení uvedena do provozu, jiná fungují jen pár týdnů. Můžete prozradit, o co se jedná?
Už dlouho připravujeme spuštění provozu hornického vláčku na povrchu. Ještě dnes si určitě zdejší lidé pamatují, jak jezdily důlní vozíky přes Březové Hory a patřilo to ke koloritu města, takže na mezinárodní setkání hornických měst, které se uskuteční 15. a 16. září, se bude konat slavnostní křest vláčku. Hornický vláček už jezdí v prokopské štole v areálu dolu Anna, kde je nyní také nová atrakce - fárání do podzemí. Výtahem a středověkými štolami se prochází v hloubce několika desítek metrů po tři čtvrtě kilometru dlouhé trase chodbičkami mezi dolem Anna a Vojtěch, což jsme spouštěli na Prokopskou pouť.
* Vždycky se říkalo, že město je celé poddolované a tu a tam hrozí propadání nějakého domu. Jsou to mýty, nebo pravda?
Že je Příbram poddolovaná, to je fakt. Vedou tady stovky kilometrů nejrůznějších štol a chodeb všemi směry a jsou navzájem propojované. Po ukončení těžby se ale zaplavily vodou, takže od největších hloubek přes 1,5 kilometru až po hranici zhruba 80 metrů pod zemí jsou zaplavené, což brání propadům. Z hlediska možného pohybu jsou rizikovější nejstarší šachty ze středověku, které nejsou příliš zmapované a jsou poměrně mělké. K tomu se přidávají vlivy nákladní dopravy.
* Jsou vytěžené šachty ještě využitelné? Nevznikl třeba nápad ukládat do hloubek odpad z jaderných elektráren, když odtud vlastně pochází uranová ruda?
Historické březohorské šachty částečně využíváme pro turisty. Bývalé uranové doly jsou zavřené a netěží se, ale o ukládání jaderného odpadu jsem neslyšel. Šachta na Hájích je přebudovaná na obrovský zásobník zemního plynu, takže možné využití tady je. Areály jsou ale zprivatizované a částečně probíhá zahlazování následků těžby.
* Je reálné, aby se hornictví na Příbramsku ještě oživilo?
Hornictví ve své tisícileté historii prožívalo vždycky období úpadku a boomu. Co se týká zásob stříbra a olova na Příbramsku, tak ty byly z 96 procent vytěženy a zbytek je ekonomicky netěžitelný. Uran je efektivnější dovážet. V oblastí Rožmitálu pod Třemšínem a Povltaví jsou ale obrovské zásoby zlata. Jsou to tak bohaté lokality, že by se tam dalo těžit několik desítek let, ale v současnosti známé technologie louhování jsou velmi nešetrné k životnímu prostředí, takže k těžbě nebyl vydán souhlas. Myslím, že je otázkou času, kdy bude vyvinuta jiná technologie a stát by mohl tyto bohaté rezervy využít, pokud bude mít zlato ještě hodnotu.
* Hornické muzeum v Příbrami nabízí hned několik českých, ale i celosvětových rarit. Během nadcházejících víkendů budou některá překvapení uvedena do provozu, jiná fungují jen pár týdnů. Můžete prozradit, o co se jedná?
Už dlouho připravujeme spuštění provozu hornického vláčku na povrchu. Ještě dnes si určitě zdejší lidé pamatují, jak jezdily důlní vozíky přes Březové Hory a patřilo to ke koloritu města, takže na mezinárodní setkání hornických měst, které se uskuteční 15. a 16. září, se bude konat slavnostní křest vláčku. Hornický vláček už jezdí v prokopské štole v areálu dolu Anna, kde je nyní také nová atrakce - fárání do podzemí. Výtahem a středověkými štolami se prochází v hloubce několika desítek metrů po tři čtvrtě kilometru dlouhé trase chodbičkami mezi dolem Anna a Vojtěch, což jsme spouštěli na Prokopskou pouť.
* Vždycky se říkalo, že město je celé poddolované a tu a tam hrozí propadání nějakého domu. Jsou to mýty, nebo pravda?
Že je Příbram poddolovaná, to je fakt. Vedou tady stovky kilometrů nejrůznějších štol a chodeb všemi směry a jsou navzájem propojované. Po ukončení těžby se ale zaplavily vodou, takže od největších hloubek přes 1,5 kilometru až po hranici zhruba 80 metrů pod zemí jsou zaplavené, což brání propadům. Z hlediska možného pohybu jsou rizikovější nejstarší šachty ze středověku, které nejsou příliš zmapované a jsou poměrně mělké. K tomu se přidávají vlivy nákladní dopravy.
* Jsou vytěžené šachty ještě využitelné? Nevznikl třeba nápad ukládat do hloubek odpad z jaderných elektráren, když odtud vlastně pochází uranová ruda?
Historické březohorské šachty částečně využíváme pro turisty. Bývalé uranové doly jsou zavřené a netěží se, ale o ukládání jaderného odpadu jsem neslyšel. Šachta na Hájích je přebudovaná na obrovský zásobník zemního plynu, takže možné využití tady je. Areály jsou ale zprivatizované a částečně probíhá zahlazování následků těžby.
* Je reálné, aby se hornictví na Příbramsku ještě oživilo?
Hornictví ve své tisícileté historii prožívalo vždycky období úpadku a boomu. Co se týká zásob stříbra a olova na Příbramsku, tak ty byly z 96 procent vytěženy a zbytek je ekonomicky netěžitelný. Uran je efektivnější dovážet. V oblastí Rožmitálu pod Třemšínem a Povltaví jsou ale obrovské zásoby zlata. Jsou to tak bohaté lokality, že by se tam dalo těžit několik desítek let, ale v současnosti známé technologie louhování jsou velmi nešetrné k životnímu prostředí, takže k těžbě nebyl vydán souhlas. Myslím, že je otázkou času, kdy bude vyvinuta jiná technologie a stát by mohl tyto bohaté rezervy využít, pokud bude mít zlato ještě hodnotu.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích
