Česká důlní technika má v Číně šanci

Přesto, že má nejlidnatější země světa ctižádostivý program stavby jaderných elektráren a začíná i s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, bude spalování uhlí v klasických tepelných elektrárnách ještě dlouho základem energetiky. V Číně se ročně těží na 2,2 miliardy tun uhlí (v Česku se v hlubinných dolech vytěží ročně na 16 miliónů tun) a na uhlí stojí i 80 procent výroby elektřiny.
Uhlí se těží ve sto tisících povrchových i hlubinných dolech. Velká část z nich je zastaralá a doslova životu nebezpečná. Oficiální statistiky přiznávají, že v dolech zahyne každoročně na čtyři tisíce horníků. Neoficiální zdroje však konstatují: Počet smrtelných úrazů je mnohem vyšší. Proto vláda tlačí na modernizaci a především zvýšení bezpečnosti. Jen letos hodlá uzavřít na dva tisíce nejzastaralejších dolů a uhelné společnosti dostaly kategorický příkaz: zlepšit bezpečnost nebo zastavit těžbu.

Otevře se 30 nových dolů
Eventuální výpadky mají nahradit nové doly. Do pěti let bude otevřeno třicet nových povrchových a hlubinných dolů. Ty už mají odpovídat nejvyšším nárokům na bezpečnost i efektivitu těžby.
"Čína je prostě obrovským potenciálním trhem," řekl v rozhovoru s HN výkonný ředitel exportního sdružení firem Česká důlní technika (ČDT) Jiří Šárec. Sdružení se letos už podruhé účastnilo veletrhu zaměřeného na dobývání a zpracování uhlí, který skončil včera v Pekingu. V jeho průběhu měla ČDT rozhovory s centrálními institucemi i zástupci důlních společností o možných dodávkách techniky i další spolupráci. Na veletrh ale navazuje cesta na jihozápad Číny, do provincie Sin-ťiang, v podhůří Ťan-šanu.
"V této jediné provincii se těží více uhlí než v celé Ruské federaci," konstatuje Šárec. Na programu připraveném ve spolupráci s kanceláří CzechTrade v Číně je jednání s tamními uhelnými firmami.
"Ani v Sin-ťiangu nejsme nováčky. Při loňské návštěvě jsme měli možnost tamní doly poznat a představit naše možnosti. Máme mimo jiného i komplexní systémy pro zvýšení bezpečnosti práce v dolech. Číňané vědí, že české produkty jsou špičkové. Navíc můžeme navázat na tradice spolupráce z minulosti. I to má svůj význam," konstatuje Šárec.

Strategická rozvojová zóna
Pravdou je, že česká důlní technika naráží na tvrdou mezinárodní konkurenci. Zejména Němci a Britové trh systematicky zpracovávají. "Ale přesto máme dobré šance," uvedl pro HN Antonín Jaroš, generální ředitel firmy INCO specializované na těžební stroje. Skutečnost, že Číňané už loni umožnili českým výrobcům nejen návštěvu šachet, ale pustili je i do podzemních provozů, dokazuje, že si dokázali získat důvěru.
Navíc je provincie Sin-ťiang další z oblastí Číny, kterou ústřední vláda považuje za strategickou rozvojovou zónu. Jde o výspu, která říši středu spojuje se Střední Asií. Metropole provincie, město Urum-čchi, je nejrychleji rostoucím městem Číny. Za rozvoj vděčí nejen obrovským zásobám uhlí, ale také zdrojům ropy a zemního plynu. Navíc, Urum-čchi bude branou kazašské ropy a zemního plynu. Ropovody a plynovody se už budují.
"V každém případě je žádoucí, aby se české firmy o tuto část Číny více zajímaly. Zatímco jinde je už trh obsazený, tady je stále ještě dost prostoru," konstatuje Ivan Vyroubal z kanceláře CzechTrade v Číně. Urum-čchi znali v minulosti Evropané jako začátek nebo konec (záleží, ze kterého směru se díváme) severní větve legendární hedvábné stezky. Historické spojnice Evropy a Číny. Modernizací železnice, vybudováním silničního spojení a stavbou plynovodů a ropovodů se nedávno ještě odlehlá provincie stává opět vstupní bránou do Asie.
Autor je redaktorem týdeníku Ekonom