Brownfields zaujímají v České republice rozlohu téměř deseti lipenských přehrad.
Brownfields, tikající bomba
Na jejich revitalizaci jsou pro příštích pět let připraveny až dvě miliardy korun ročně. Pro stavební firmy a developery je to obrovská výzva.
Termín brownfields byl a je překládán různě. Hnědé pole jako protipól zelené louky, chátrající průmyslové areály a zemědělské objekty, rozpadající se dělnické kolonie, nefunkční vojenská zařízení. Žádoucí výsledek je více než jasný - úspěšně revitalizované území. Cesta k tomu je dlouhá a drahá.
DEFORMOVANÉ PRIORITY
Na jedné straně pokračuje zábor půdy označované jako zelená louka (greenfields) nebývalým tempem, na druhé straně roste počet pozemků označovaných jako brownfields. To vše je důsledek deformovaných priorit veřejného sektoru. Ledy se sice již pozvolna hnuly, ale setrvačnost je značná.
S trochou nadsázky lze říci, že z každé nově budované a s obrovskou slávou otevírané průmyslové zóny bude v budoucnu brownfields. Bradavice, která bude jednou hyzdit krajinu. Přesto stále pokračuje zábor zemědělské půdy. Dokonce takovým tempem, jež je srovnatelné s Německem - denně jde přibližně o 15 - 18 hektarů. Pokud vezmeme v úvahu podstatně menší rozlohu České republiky, je to alarmující zjištění.
"Pro investory jsou stále výhodnější stavby na zelené louce než brownfields. K novým průmyslovým zónám města a stát přivádějí sítě, hledají investiční pobídky, navíc jsou rychleji připraveny k výstavbě," upozorňuje analytik portálu Finance.cz Pavel Nesejt.
Brownfields si žádají hlavně peníze: Zbořit rozpadající se budovy, odstranit ekologické zátěže a vybudovat nové prostory. "To jsou vysoké náklady, které investor logicky nést nechce," poznamenává Nesejt.
Přesto se zdá, že se věci začínají hýbat kupředu. Ještě před pěti roky byl poměr budovaných průmyslových zón ku regeneraci brownfields neuvěřitelných 30:2. Loni to již bylo 16:11 a podle posledních informací z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR se množství žádostí o státní podporu v obou segmentech vyrovnalo.
CESTIČKY ZARÚBANÉ
Pardubice, Brno a Jeseník, tři oblasti, které Stavitel zvolil jako příklady problémů spojených s revitalizací brownfields.
Více než rok očekávaný příchod strategického investora na pardubické mezinárodní letiště zkomplikovala armáda. Vojáci chtějí na letišti postavit na 30 hektarech velké operační středisko, což se nelíbí mnohým investorům.
Miliardy korun by měly přinést firmy z arabského světa, Nizozemska, Spojených států či Ruska. Zástupce arabského investora, který chtěl stavět v Pardubicích terminál, to považuje za vážnou komplikaci. "Lidé z letiště to neustále bagatelizují, ale ono jde skutečně o velký problém. Je totiž potřeba upravit rozjezdovou dráhu, postavit nové stojánky a další věci. Vše by muselo být na pozemcích armády. Kdo to tam za své peníze postaví?" řekl Miroslav Štěpánek z firmy Czech Trading Holding, která investora zastupuje. Firma má však stále zájem na letišti stavět.
Ředitel letiště Jan Andrlík. připouští, že se možná terminál bude stavět bez investora.
Plocha stejná jako deset brněnských výstavišť. To je přibližná velikost všech opuštěných brněnských továren a průmyslových areálů, které nesou visačku brownfields.
Na novou náplň pro většinu z nich Brno stále čeká - stejně jako se podařilo opravit bývalou továrnu Vaňkovka, je totiž třeba vyřešit například problém Královopolské strojírny, části Zetoru, ale také uprázdněných vojenských areálů, bývalého učiliště na Sochorově či maloměřické cementárny.
Opuštěné továrny mají často problémy s majetkovým vypořádáním a bývají zatíženy. Například v areálu Zbrojovky sídlí desítky firem, stejně jako v prostorách bývalé Mosilany. Podobných "továrních" brownfields je na území Brna víc než pět set hektarů.
O provozování nového multifunkčního centra pro cestovní ruch a lázeňství v Jeseníku nemá nikdo zájem. Na přestavbu zchátralého hotelu Slovan přitom Evropská unie přispěla téměř 170 miliony korun. K tomu město přidalo necelých 20 milionů korun.
"Vítěz výběrového řízení odstoupil, zájem nemají ani náhradníci. Museli jsme vypsat nový konkurz," řekl starosta Jeseníku Petr Procházka. Další problém je podle něj i zaplnění střediska službami tak, aby opravdu žilo.
Jesenické centrum pro cestovní ruch a lázeňství má mít podle podmínek stanovených Evropskou unií hotel pro 64 hostů a 17 provozoven a zaměstnat 35 lidí.
PENÍZE LEŽÍ ZA HUMNY
CzechInvest brownfields přiřkl prioritu a záleží jen na developerech, investorech a majitelích, jak možnosti využijí. V porovnání s nynějšími předpoklady by měl objem finančních prostředků v programu Reality výrazně vzrůst. Pro srovnání v letech 1998 - 2005 byly na projekty regenerace brownfields poskytnuty finanční prostředky formou dotace o celkovém objemu takřka 1,5 miliardy Kč. Už na tento a další roky jsou připraveny nové Operační programy se zvýhodněním výstavby na brownfields. Dotace u těchto projektů může dosáhnout až 100 % celkových uznatelných nákladů.
Navíc dojde i ke změně určení pozemků. Již nepůjde pouze o průmyslové stavby, armádní nebo zemědělské prostory, ale nově zde mohou vyrůst i rezidenční, obchodní či kancelářské nemovitosti. Snahou je zužovat v každém kraji výběr lokalit na počet zhruba 5 až 10, u nichž jsou vyjasněné vlastnické vztahy. To je ostatně jedna z nejčastějších příčin vzniku nových brownfields a zablokování regenerací těch stávajících. Stát chce na těchto vybraných lokalitách zřídit jakési pilotní projekty, které by se staly vzorem pro ostatní.
AUTOR: Jiří Kučera
Termín brownfields byl a je překládán různě. Hnědé pole jako protipól zelené louky, chátrající průmyslové areály a zemědělské objekty, rozpadající se dělnické kolonie, nefunkční vojenská zařízení. Žádoucí výsledek je více než jasný - úspěšně revitalizované území. Cesta k tomu je dlouhá a drahá.
DEFORMOVANÉ PRIORITY
Na jedné straně pokračuje zábor půdy označované jako zelená louka (greenfields) nebývalým tempem, na druhé straně roste počet pozemků označovaných jako brownfields. To vše je důsledek deformovaných priorit veřejného sektoru. Ledy se sice již pozvolna hnuly, ale setrvačnost je značná.
S trochou nadsázky lze říci, že z každé nově budované a s obrovskou slávou otevírané průmyslové zóny bude v budoucnu brownfields. Bradavice, která bude jednou hyzdit krajinu. Přesto stále pokračuje zábor zemědělské půdy. Dokonce takovým tempem, jež je srovnatelné s Německem - denně jde přibližně o 15 - 18 hektarů. Pokud vezmeme v úvahu podstatně menší rozlohu České republiky, je to alarmující zjištění.
"Pro investory jsou stále výhodnější stavby na zelené louce než brownfields. K novým průmyslovým zónám města a stát přivádějí sítě, hledají investiční pobídky, navíc jsou rychleji připraveny k výstavbě," upozorňuje analytik portálu Finance.cz Pavel Nesejt.
Brownfields si žádají hlavně peníze: Zbořit rozpadající se budovy, odstranit ekologické zátěže a vybudovat nové prostory. "To jsou vysoké náklady, které investor logicky nést nechce," poznamenává Nesejt.
Přesto se zdá, že se věci začínají hýbat kupředu. Ještě před pěti roky byl poměr budovaných průmyslových zón ku regeneraci brownfields neuvěřitelných 30:2. Loni to již bylo 16:11 a podle posledních informací z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR se množství žádostí o státní podporu v obou segmentech vyrovnalo.
CESTIČKY ZARÚBANÉ
Pardubice, Brno a Jeseník, tři oblasti, které Stavitel zvolil jako příklady problémů spojených s revitalizací brownfields.
Více než rok očekávaný příchod strategického investora na pardubické mezinárodní letiště zkomplikovala armáda. Vojáci chtějí na letišti postavit na 30 hektarech velké operační středisko, což se nelíbí mnohým investorům.
Miliardy korun by měly přinést firmy z arabského světa, Nizozemska, Spojených států či Ruska. Zástupce arabského investora, který chtěl stavět v Pardubicích terminál, to považuje za vážnou komplikaci. "Lidé z letiště to neustále bagatelizují, ale ono jde skutečně o velký problém. Je totiž potřeba upravit rozjezdovou dráhu, postavit nové stojánky a další věci. Vše by muselo být na pozemcích armády. Kdo to tam za své peníze postaví?" řekl Miroslav Štěpánek z firmy Czech Trading Holding, která investora zastupuje. Firma má však stále zájem na letišti stavět.
Ředitel letiště Jan Andrlík. připouští, že se možná terminál bude stavět bez investora.
Plocha stejná jako deset brněnských výstavišť. To je přibližná velikost všech opuštěných brněnských továren a průmyslových areálů, které nesou visačku brownfields.
Na novou náplň pro většinu z nich Brno stále čeká - stejně jako se podařilo opravit bývalou továrnu Vaňkovka, je totiž třeba vyřešit například problém Královopolské strojírny, části Zetoru, ale také uprázdněných vojenských areálů, bývalého učiliště na Sochorově či maloměřické cementárny.
Opuštěné továrny mají často problémy s majetkovým vypořádáním a bývají zatíženy. Například v areálu Zbrojovky sídlí desítky firem, stejně jako v prostorách bývalé Mosilany. Podobných "továrních" brownfields je na území Brna víc než pět set hektarů.
O provozování nového multifunkčního centra pro cestovní ruch a lázeňství v Jeseníku nemá nikdo zájem. Na přestavbu zchátralého hotelu Slovan přitom Evropská unie přispěla téměř 170 miliony korun. K tomu město přidalo necelých 20 milionů korun.
"Vítěz výběrového řízení odstoupil, zájem nemají ani náhradníci. Museli jsme vypsat nový konkurz," řekl starosta Jeseníku Petr Procházka. Další problém je podle něj i zaplnění střediska službami tak, aby opravdu žilo.
Jesenické centrum pro cestovní ruch a lázeňství má mít podle podmínek stanovených Evropskou unií hotel pro 64 hostů a 17 provozoven a zaměstnat 35 lidí.
PENÍZE LEŽÍ ZA HUMNY
CzechInvest brownfields přiřkl prioritu a záleží jen na developerech, investorech a majitelích, jak možnosti využijí. V porovnání s nynějšími předpoklady by měl objem finančních prostředků v programu Reality výrazně vzrůst. Pro srovnání v letech 1998 - 2005 byly na projekty regenerace brownfields poskytnuty finanční prostředky formou dotace o celkovém objemu takřka 1,5 miliardy Kč. Už na tento a další roky jsou připraveny nové Operační programy se zvýhodněním výstavby na brownfields. Dotace u těchto projektů může dosáhnout až 100 % celkových uznatelných nákladů.
Navíc dojde i ke změně určení pozemků. Již nepůjde pouze o průmyslové stavby, armádní nebo zemědělské prostory, ale nově zde mohou vyrůst i rezidenční, obchodní či kancelářské nemovitosti. Snahou je zužovat v každém kraji výběr lokalit na počet zhruba 5 až 10, u nichž jsou vyjasněné vlastnické vztahy. To je ostatně jedna z nejčastějších příčin vzniku nových brownfields a zablokování regenerací těch stávajících. Stát chce na těchto vybraných lokalitách zřídit jakési pilotní projekty, které by se staly vzorem pro ostatní.
AUTOR: Jiří Kučera
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
