Říman chce pokračovat v těžbě uhlí na severu
Šestnáct let platí, že hnědouhelné společnosti nesmí na severu Čech rozšiřovat
těžbu, která devastuje krajinu a zlikvidovala už desítky vesnic. Včerejšek ale
naznačil, že to brzy může být úplně jinak.
Šestnáct let platí, že hnědouhelné společnosti nesmí na severu Čech rozšiřovat těžbu, která devastuje krajinu a zlikvidovala už desítky vesnic. Včerejšek ale naznačil, že to brzy může být úplně jinak.
Ministr průmyslu Martin Říman z ODS totiž v Bílině prohlásil, že takzvané územní ekologické limity, které brání rozšiřování těžby, je možné v případě zdejších dolů zrušit.
Co by to znamenalo? Podle zastánců energetické soběstačnosti nebude Česku hrozit závislost na zemním plynu z Ruska. Pro statisíce lidí v téhle oblasti ovšem také: další ničení už tak zdevastované krajiny, hluk a prach.
A navíc málokdo na Mostecku věří, že by časem nedošlo i na bourání dalších vesnic.
Došlo by i na Dolní Jiřetín?
Ministra včera pozvala na prohlídku dolů a míst v okolí Bíliny, kde nyní leží zásoby 120 milionů tun hnědého uhlí, těžební firma Severočeské doly.
Říman o pár hodin později prohlásil, že by vláda měla o zrušení limitů jednat. "Měli bychom začít posuzovat limity místo od místa. Tady je evidentní, že není důvod území chránit," řekl ministr.
Skutečně: zatímco západně od Litvínova, kde těží Mostecká uhelná společnost, by kvůli rozšiřování dolů hrozil zánik Dolnímu Jiřetínu, městu s patnácti sty obyvateli, u Bíliny nic takového nehrozí - uhlí leží většinou pod haldami, na nichž tu a tam rostou břízy.
Jenže radnice měst jsou proti jakémukoli rozšiřování těžby. Litvínovští v prosinci uspořádali referendum, v němž byla většina obyvatel proti. Nezúčastnila se ale víc než polovina lidí, a tak bylo referendum neplatné. Před dvěma týdny ovšem zastupitelstva Litvínova a Lomu (k němu by se bílinský důl nově přiblížil na pouhých 800 metrů) oficiálně vyzvala vládu, aby zásoby uhlí v okolí "odepsala".
Přeloženo: aby úřady řekly, že v těchto místech už nic k dobývání není. "Jakmile by se prolomily limity v Bílině, časem by došlo i na Jiřetín a přiblížení dolů k Litvínovu," tvrdí litvínovský zastupitel Miroslav Otcovský.
Obě těžařské společnosti se chovají ze svého pohledu racionálně - kdyby se dostaly k dalším zásobám, měly by práci na dalších čtyřicet let. A s nimi i tisíce zaměstnanců. "Chceme vědět, co bude. Abychom mohli případně připravovat investice do nových strojů," vysvětluje generální ředitel Severočeských dolů Jan Demjanič.
Na druhou stranu, proti další těžbě stojí ještě jedna "maličkost." A sice programové prohlášení Topolánovy vlády, do nějž Strana zelených prosadila, že se limity rušit nebudou. "Je to otázka k debatě," tvrdí Říman. Ovšem šéf zelených Martin Bursík už dříve prohlásil, že postoj zelených zůstává jednoznačný.
Hejtman: Nejdřív peníze
Naopak krajský hejtman Jiří Šulc (ODS) včera naznačil, že když stát pošle do regionu desítky miliard na obnovu poškozené krajiny, další dolování by mu nevadilo. "Nejhorší by bylo zastavit těžbu nyní a nechat díry," řekl Šulc. Těžaři ročně "spoří" na obnovu krajiny stovky milionů, další peníze dá stát. A tedy čím déle se bude těžit, tím víc peněz bude na rekultivace. Dnes totiž peníze z fondu na zahlazení všech následků nestačí.
Ministr průmyslu Martin Říman z ODS totiž v Bílině prohlásil, že takzvané územní ekologické limity, které brání rozšiřování těžby, je možné v případě zdejších dolů zrušit.
Co by to znamenalo? Podle zastánců energetické soběstačnosti nebude Česku hrozit závislost na zemním plynu z Ruska. Pro statisíce lidí v téhle oblasti ovšem také: další ničení už tak zdevastované krajiny, hluk a prach.
A navíc málokdo na Mostecku věří, že by časem nedošlo i na bourání dalších vesnic.
Došlo by i na Dolní Jiřetín?
Ministra včera pozvala na prohlídku dolů a míst v okolí Bíliny, kde nyní leží zásoby 120 milionů tun hnědého uhlí, těžební firma Severočeské doly.
Říman o pár hodin později prohlásil, že by vláda měla o zrušení limitů jednat. "Měli bychom začít posuzovat limity místo od místa. Tady je evidentní, že není důvod území chránit," řekl ministr.
Skutečně: zatímco západně od Litvínova, kde těží Mostecká uhelná společnost, by kvůli rozšiřování dolů hrozil zánik Dolnímu Jiřetínu, městu s patnácti sty obyvateli, u Bíliny nic takového nehrozí - uhlí leží většinou pod haldami, na nichž tu a tam rostou břízy.
Jenže radnice měst jsou proti jakémukoli rozšiřování těžby. Litvínovští v prosinci uspořádali referendum, v němž byla většina obyvatel proti. Nezúčastnila se ale víc než polovina lidí, a tak bylo referendum neplatné. Před dvěma týdny ovšem zastupitelstva Litvínova a Lomu (k němu by se bílinský důl nově přiblížil na pouhých 800 metrů) oficiálně vyzvala vládu, aby zásoby uhlí v okolí "odepsala".
Přeloženo: aby úřady řekly, že v těchto místech už nic k dobývání není. "Jakmile by se prolomily limity v Bílině, časem by došlo i na Jiřetín a přiblížení dolů k Litvínovu," tvrdí litvínovský zastupitel Miroslav Otcovský.
Obě těžařské společnosti se chovají ze svého pohledu racionálně - kdyby se dostaly k dalším zásobám, měly by práci na dalších čtyřicet let. A s nimi i tisíce zaměstnanců. "Chceme vědět, co bude. Abychom mohli případně připravovat investice do nových strojů," vysvětluje generální ředitel Severočeských dolů Jan Demjanič.
Na druhou stranu, proti další těžbě stojí ještě jedna "maličkost." A sice programové prohlášení Topolánovy vlády, do nějž Strana zelených prosadila, že se limity rušit nebudou. "Je to otázka k debatě," tvrdí Říman. Ovšem šéf zelených Martin Bursík už dříve prohlásil, že postoj zelených zůstává jednoznačný.
Hejtman: Nejdřív peníze
Naopak krajský hejtman Jiří Šulc (ODS) včera naznačil, že když stát pošle do regionu desítky miliard na obnovu poškozené krajiny, další dolování by mu nevadilo. "Nejhorší by bylo zastavit těžbu nyní a nechat díry," řekl Šulc. Těžaři ročně "spoří" na obnovu krajiny stovky milionů, další peníze dá stát. A tedy čím déle se bude těžit, tím víc peněz bude na rekultivace. Dnes totiž peníze z fondu na zahlazení všech následků nestačí.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
