Poptávka po uranu rychle poroste
Poptávka po uranu, z něhož se vyrábí palivo pro jaderné elektrárny, rychle
stoupá. "Její tempo nepoleví. Někteří odborníci udávají, že do roku 2015 vzroste
na 264 milionů liber ze současných 171 milionů liber," uvedl analytik zdejší
společnosti Colosseum Štěpán Pírko.
Poptávka po uranu, z něhož se vyrábí palivo pro jaderné elektrárny, rychle stoupá. "Její tempo nepoleví. Někteří odborníci udávají, že do roku 2015 vzroste na 264 milionů liber ze současných 171 milionů liber," uvedl analytik zdejší společnosti Colosseum Štěpán Pírko.
Podle Mezinárodní agentury pro energii ve světě k současným 440 jaderným reaktorům během patnácti let přibude skoro 170. Jenom Čína jich plánuje na čtyřicet.
Provozovatelé jaderných elektráren si tak nemohou dělat naději, že by radioaktivní kov, jehož cena se během posledních pěti let přibližně zdesetinásobila, zlevnil. Právě naopak. Koncem minulého týdne se přehoupla přes "magickou hranici" sto dolarů za libru (0,454 kilogramu).
"Uran během minulého roku každý týden zdražoval v průměru o 70 centů za libru, letos už je to o 2,70 dolaru," spočítal pro agenturu Bloomberg Greg Barnes, analytik kanadské firmy TD Newcrest.
Ten je přesvědčen, že cena této strategické suroviny půjde dále nahoru. "Za pár let bude mnohem výš než nyní," říká Eugene McBurney z firmy GMP Securities.
Důvody? Stoupající ceny ropy, plynu či uhlí a také tlak na snižování emisí přiměl provozovatele elektráren v mnoha zemích změnit názor na úlohu jaderné energetiky. Prudce rostoucí ceny uranu nahrávají producentům v čele s Kanadou, jež se podílí na světové produkci téměř 30 procenty. Následuje Austrálie se skoro 23 %. Třetí je Kazachstán (10,5), za ním Rusko.
Také v souvislosti s uranem se objevily úvahy o možném "uranovém kartelu". Avšak šéf ruské agentury pro jadernou energii Sergej Kirijenko je minulý týden označil za nesmysl. "Všichni máme zájem na tom, aby byl uran dostupný, a jaderná energetika se tak mohla rychle rozvíjet," řekl podle Itar-TASS ruský činitel.
Podle Mezinárodní agentury pro energii ve světě k současným 440 jaderným reaktorům během patnácti let přibude skoro 170. Jenom Čína jich plánuje na čtyřicet.
Provozovatelé jaderných elektráren si tak nemohou dělat naději, že by radioaktivní kov, jehož cena se během posledních pěti let přibližně zdesetinásobila, zlevnil. Právě naopak. Koncem minulého týdne se přehoupla přes "magickou hranici" sto dolarů za libru (0,454 kilogramu).
"Uran během minulého roku každý týden zdražoval v průměru o 70 centů za libru, letos už je to o 2,70 dolaru," spočítal pro agenturu Bloomberg Greg Barnes, analytik kanadské firmy TD Newcrest.
Ten je přesvědčen, že cena této strategické suroviny půjde dále nahoru. "Za pár let bude mnohem výš než nyní," říká Eugene McBurney z firmy GMP Securities.
Důvody? Stoupající ceny ropy, plynu či uhlí a také tlak na snižování emisí přiměl provozovatele elektráren v mnoha zemích změnit názor na úlohu jaderné energetiky. Prudce rostoucí ceny uranu nahrávají producentům v čele s Kanadou, jež se podílí na světové produkci téměř 30 procenty. Následuje Austrálie se skoro 23 %. Třetí je Kazachstán (10,5), za ním Rusko.
Také v souvislosti s uranem se objevily úvahy o možném "uranovém kartelu". Avšak šéf ruské agentury pro jadernou energii Sergej Kirijenko je minulý týden označil za nesmysl. "Všichni máme zájem na tom, aby byl uran dostupný, a jaderná energetika se tak mohla rychle rozvíjet," řekl podle Itar-TASS ruský činitel.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích