Těžba surovin pod mořem

O tom, že na mořské dně se nacházejí manganové konkrece se píše v mnoha učebnících. Zajímavé je však i to, že pod mořem se těží např.i uhlí.

Tyto suroviny lze rozdělit v podstatě do dvou kategorií. V první jsou ložiska vázána na pevninskou granitovou vrstvu zemské kůry (ropa, zemní plyn, síra, evapority, uhlí, žilná ložiska žul aj.). V té druhé jsou suroviny charakteristické pro oceánské typy bazik a ultrabazik, vyskytujících se v podložích hlubokomořského dna (chromit, rudy niklu, platina aj.).

Síra
Ryzí síra je vázána na struktury solných pňů a dómů. Nalézá se hlavně v jejich nadloží a v bočních horninách, kde dochází k redukci sulfátů až na síru. Nejvýznamnější podmořská ložiska síry se vyskytují v Mexickém zálivu u pobřeží Texasu a Louisiany. Ložisko je uloženo v podloží mořského dna v hloubce asi 15m. Užitkové horniny o mocnosti 30-150 m, obsahují 10-70% síry. Důl produkuje více než 1mil. tun síry ročně.

Ropa
První ropa z podmořského ložiska byla získána roku 1923 z vrtů v zálivu Macaraibo (Venezuela). K většímu rozvoji však došlo až v roce 1947, kdy lze mluvit již o těžbě v průmyslovém měřítku. V současné době probíhá geologický průzkum na ropu v 75 zemích s kontinentálním šelfem. V roce 1967 činila celosvětová těžba ropy 6,8 miliardy tun z mořských zdrojů. Předpokládá se, že zásoby (kromě Ruska) ropy v šelfu činí asi 80-120 miliard tun. 2/3 šelfové těžby ropy připadá na Venezuelu, Perský záliv a Mexický záliv. V Mexickém zálivu u pobřeží Lousiany a Texasu je již 220 naftových polí, z nichž bylo vytěženo ropy celkem za 14 miliard $. Celková hodnota celosvětové produkce ropy z mořských zdrojů činí 3,8miliard $ ročně. Celkový počet těžních věží, dobývajících ropu z příbřežních lokalit, se odhaduje na 1000. Z nejvýznačnějších oblastí těžby lze jmenovat příbřeží USA (státy Mexického zálivu, Kalifornie, Aljaška), Kanady, Venezuely, Trinidadu, Velké Británie, Nizozemí, Norska, Francie, Libye, Ruska (Kaspické jezero), Rudé moře, pobřeží jižní Afriky, Japonska a Austrálie.

Uhlí
Uhelná ložiska pod mořským dnem se těží již 370 let. Dobývání se děje obvyklými způsoby podzemní těžby uhlí u pobřeží Anglie, Kanady, Turecka, Tchaj-wanu a Japonska. Celková produkce uhlí se odhaduje na 335-360 mil. $.

Evapority
Evapority (sádrovec, anhydril, kamenná sůl, draselné soli) jsou v uloženinách pod mořským dnem velmi hojné (Mexický záliv, Středozemní moře, Atlantský oceán). Jejich těžba z podloží mořského dna by však dnes a asi i v budoucnu byla zbytečná, neboť pevninské zásoby jsouznačné.

Žilná ložiska
Zajímavý důl je v provozu poblíž ostrova Jussano (Finsko), kde se těží magnetit z deskovitých žil. Těžba se provádí z ostrůvků podmořskými šachtami a štolami. Ložiska železných rud poblíž Newfoundlandu se těží z ostrova Bell Island stejnou metodou. Zásoby rud se zde odhadují na miliardy tun. V Anglii vybíhají pod mořské dno ložiska kasiteritu poblíž Cornwallu, Lands End a v ústí řek Carnon a Par.

V bazaltové vrstvě dna Indického oceánu byl nalezen čistý chromit. V bazických a ultrabazických horninách spodní části kůry a v plášti se předpokládá též přítomnost platiny a sirníku niklu a kobaltu, avšak průmyslové získávání těchto rud je zatím v nedohlednu.

ZDROJ: www.info.estranky.cz