Obyvatelé nechtějí těžbu
Žatecko/Těžba štěrkopísků na hranici Chomutovska a Žatecka poblíž Nechranické přehrady se má v budoucnu výrazně rozšiřovat. Plány společnosti Severočeské pískovny a štěrkovny počítají s tím, že by se mělo těžit po etapách od roku 2010 až do roku 2047 na dalších 278 hektarech. Z toho leží 159 hektarů na Žatecku. Ročně by se mělo v lokalitě těžit zhruba 500 tisíc tun štěrkopísku, což je zhruba stejné množství, jaké se nyní těží mezi Chbany, Roztyly, Chudeřínema Břežany.
Záměr na rozšíření těžby se dotýká katastrálních území Nového Sedla, Žaboklik, Chban, Přeskak, Vikletic, Soběsuk, Roztyl a Břežan. Obyvatelům ani vedení obcí se ale výrazné rozšíření dobývacího prostoru příliš nezamlouvá, výhrady má i ekologické Hnutí Duha. V současné době se posuzuje vliv záměru na životní prostředí.
Ostře proti rozšíření těžby písku vystoupili například obyvatelé a chalupáři z Chudeřína. Těm se nelíbí, že by se podle záměru těžební stroje příliš přiblížily k jejich domům. Těžit se má podle dokumentace pouze několik set metrů od vesnice. Na základě jejich zkušeností se současnou těžbou se obávají ještě větší devastace okolí a ohrožení prachem, hlukem a vibracemi z těžkých mechanismů.
"Zásadně jsme proti rozšíření těžby," uvedl například Vladimír Běhůnek z Prahy, který vlastní v Chudeříně rekreační nemovitost. S jejich názorem souhlasí ekologické Hnutí Duha. "Je nesporné, že těžbou bude značně snížena životní pohoda obyvatel okolních obcí z hlediska soustavného prachu, hluku a imisní zátěže škodlivinami 16 hodin denně," uvedl Roman Klecker, koordinátor místní skupiny Hnutí Duha Ústí nad Labem.
Okolní obce a odbor životního prostředí Městského úřadu v Žatci mimo jiné upozorňují na fakt, že by postupující těžbou byla zabrána zemědělská půda té nejvyšší kvality.
Chbany se navíc obávají výrazného nárůstu těžké nákladní dopravy přes obec a požadují silniční obchvat.
Spokojen není ani kraj
Společnost si nechala vypracovat dokumentaci o vlivu stavby na životní prostředí, tu ji v minulých dnech vrátil odbor životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje k dopracování. "Požadujeme zpracovat samostatnou studii posouzení vlivu záměru na ptačí oblast Nádrž vodního díla Nechranice, která byla vyhlášena v době zpracovávání dokumentace. Dále požadujeme navrhnout účinná protihluková opatření ve všech místech, kde se předpokládá riziko překračování limitů hluku. A tato protihluková opatření realizovat v předstihu před zahájením těžby," vysvětlil Václav Veltruský, vedoucí oddělení ochrany prostředí krajského úřadu. Kraj požaduje také návrh kompenzačního opatření za poškozování a nadměrné opotřebení silnic v jeho majetku.
Na hranici mezi Žateckem a Chomutovskem se těží štěrkopísky od devadesátých let minulého století, pět lokalit v okolí Roztyl, Soběsuk a Břežan už bylo vytěženo. Až do roku 2010 by se mělo těžit na současném místě mezi Roztyly a Chbany. V letech 2010 až 2012 se těžba přesune podle plánů těžařů k Chudeřínu na Žatecku a následně pak opačným směrem k Soběsukům, Vikleticím a Přeskakům na Chomutovsku. Kolem roku 2030 se má těžba opět vrátit na Žatecko, na území Chudeřína, Břežan a Žaboklik.
V lokalitě je 20 milionů tun
Těžba se zvažuje v devíti lokalitách na rozloze 278 hektarů. Podle průzkumů se v nich nachází dohromady téměř 20 milionů tun štěrkopísků.
PETR KINŠT
Zdroj: Mostecký deník