Geologické i jiné zajímavosti na řeckém ostrově Kefalónia

Ostrov s cca 38 000 obyvateli je převážně hornatý, s největším pohořím Enos, jehož vrchol Ainos (Mega Soros) dosahuje nejvyšší nadmořské výšky mezi Jónskými ostrovy 1 628 m. Po poměrně slušné asfaltové silnici, která postupně přechází v neudržovanou cestu, můžete dojet přírodní rezervací s lesy chráněných kefallonských jedlí až téměř na vrchol této hory. Neopakovatelný pohled, s blízkým i vzdáleným okolím jako na dlani, bude odměnou za Vaši náročnou cestu. V antice byla na vrcholu Ainosu významná Diova svatyně, z níž se díky několika zemětřesením nic nezachovalo.

Kefalonie je rovněž charakteristická řadou úrodných planin, na nichž se díky vysokému počtu slunečných dní daří vinné révě, z níž se vyrábí věhlasné místní víno Robola. Obecně je známo, že poptávka po této značce v celém světě několikanásobně převyšuje nabídku. Díky rostlinné a živočišné výrobě a především lodní dopravě si Kefalonie od dávných dob zachovává ekonomickou nezávislost. Proto je turistický průmysl pro většinu Kefalloňanů sice vítaným, rozhodně však ne nezbytným zdrojem příjmů.

Dle mythologie dostal ostrov své jméno podle athénského vůdce a válečníka Kephalose. Další verze říká, že díky své velikosti a politickému významu byl tento ostrov vždy považován za přirozeného zástupce (hlavu) všech Jónských ostrovů (řecky hlava = kefáli).

Kefalonie je často nazývána ostrovem kontrastů a pokud uvidíte alespoň některá zajímavá místa, dáte nám za pravdu, že zcela oprávněně. Například jedinečný geologický fenomén - mořské mlýny Katavothres na špičce poloostrova, na němž leží hlavní město Argostoli (cca 10 000 obyvatel). Poháněcí silou byla mořská voda, která se řítila průrvami ve vápencových skalách do neznámých hloubek a vycházela na světlo až na východním pobřeží ostrova u vesnice Karavomilos nedaleko od Sami. Cesta těchto vod byla objevena až v roce 1963 rakouskými geology, kteří vodu v Katavothres obarvili a ta se pak po 14 dnech objevila právě u Sami. Původní síla těchto proudů, které poháněly obrovská mlýnská kola, byla zničena zemětřesením v roce 1953. Další zajímavostí je tzv. bezedné jezero Avythos (též Akoli) nedaleko vesnice Agios Nikolaos. Budete-li unaveni cestováním a žhavým sluncem, máte jedinečnou příležitost ponořit se do chladivého nitra země a obdivovat zde v krápníkových jeskyních Drogarati (Dračí jeskyně) nádherné stalagmity a stalaktity. Stáří jeskyně se odhaduje na 150 miliónů let. Díky perfektní akustice se zde pořádají hudební koncerty. V jeskyni Melissani u vesnice Karavomilos, která byla objevena až v roce 1953, kdy se zřítila při zemětřesení její klenba, můžete absolvovat prohlídku loďkou po jezeru. Sluneční paprsky, které sem pronikají hrají s vodní hladinou jezera udivující hru barev. Dalším výjimečným úkazem na jižním výběžku poloostrova Pali byla pohybující se skála, jejíž pohyb se vždy zrychloval, bylo-li moře rozbouřené. Po zemětřesení byl tento pohyb rovněž zastaven. Do pohybu se však podle geologů dala sousední menší skála. Nejbližší osada se jmenuje Kounopetra (řecky pohybující se kámen).

ZDROJ: CA Olymp, kráceno