Geologické parky jsou novým turistickým fenoménem

Na jaře byl v areálu Střední odborné školy Lužická otevřen geologický park, který by se mohl stát novou turistickou atrakcí České Lípy. O jeho vzniku i o dalších zajímavostech našeho okolí jsem si povídal s Pavlem Rücklem.
 
Nedávno byl otevřen u Střední odborné školy Lužická geologický park, který je bezesporu Vaším dítětem. Můžete našim čtenářům přiblížit, jaké jsou možnosti jeho  využití?

Novým fenoménem posledních let se stávají geologické parky. Ten v našem pojetí se od ostatních liší tím, že je pojat jako Klíč k určování hornin, tedy jako praktická učební pomůcka pro geologickou orientaci hlavně středoškolských studentů. Výběr hornin odpovídá tomuto záměru. Expozici lze samozřejmě využít i pro základní školy, turistiku, třetí věk, popřípadě i vysokoškolské studenty.

Můžete být ještě konkrétnější?

Předně k určování běžných hornin, k výkladům jednotlivých druhů hornin při výuce (za pomoci tištěného průvodce), praktickému poznávání při různých soutěžích a akcích. Měl by sloužit k poznání méně známé oblasti přírodních věd.

Jak by se měl zachovat učitel, který chce geopark navštívit v rámci výuky, a jak by se měl zachovat zájemce z řad třeba turistů? Na koho se obrátit, co chtít?

Ke geoparku je volný přístup, a to ve všední den od 7:00 do 17:00 hodin. Pokud bude potřeba využít průvodce nebo tištěné materiály, měl by se zájemce ohlásit alespoň den předem (telefonicky, písemně). Informační panely a popisky exponátů se instalují pouze na požádání. Je možné využít prohlídku s odborným výkladem nebo písemné materiály, vztahující se k prohlídce. Návštěva je bezplatná. Bližší informace na telefonním čísle 739 025 755.

Jakým způsobem se exponáty získávaly?

Většina pochází z činných i opuštěných lomů, pískoven nebo výchozů v terénu. Nejdříve bylo třeba vytipovat oblasti výskytu jednotlivých hornin. Za pomoci řady známých geologů amatérů i profesionálů najít místa, ze kterých bylo možné větší kusy odvézt (hlavně možnosti příjezdu vozidla, nakládání, apod.). Na tomto místě je třeba, alespoň obecně, poděkovat řadě lidí i organizacím, všem, kteří jednotlivé horniny sponzorsky či polosponzorsky parku věnovali. Jsou uvedeni na vstupním panelu.

Bloky hornin jsou dosti objemné, jak složitá byla jejich doprava?

Bez nadsázky mohu říci, že doprava byla nejen složitá, ale i velmi drahá. Vyžádala si podstatný díl nákladů. Horniny pocházejí z oblastí, kde je jich více pohromadě a vzdálenosti mezi nimi nejsou velké.Většinou jsme nepoužívali nakladače, ale vzhledem k finančním možnostem pouze sklopný nákladní automobil. Horniny jsme nakládali přes trámy pomocí lan, řetězů a řemenů (nevolnická práce). V některých lomech nám určené kusy naložili pomocí techniky. K závěrečnému umístění jsme museli využít autojeřáb a samozřejmě (nejčastěji) opět ruce.

Máte už nějaké ohlasy? Využila již nějaká škola geologický park k výuce?

První ohlasy se objevují. Park by  mohl být využit k výuce ještě do prázdnin, hlavní nápor očekáváme až v novém školním roce.

V poslední době jste se hodně proslavil tzv. kuličkami z Marsu. Můžete nám k této raritě Českolipska prozradit více?

Od padesátých let XIX. století se na některých místech Českolipska objevují železito-písčité kuličky velikosti hrachu až „dětské hlavy“. Jsou popisovány mnohými geology této doby a všeobecně nazývány Gevitter kulgen - bouřkové kuličky. Známé lokality (Zákupy – Mariánská vyhlídka, Horní Libchava – pod Vinným vrchem atd.) od 50. let minulého století postupně zanikaly a teprve na přelomu tisíciletí byly znovu objeveny. Při rozsáhlém průzkumu prováděném v posledních letech byla řada lokalit znovu objevena, další lokality jsou nové, v minulosti neznámé.

Kolik lokalit je tedy v současnosti známo?

Na Českolipsku známe dnes zhruba padesát lokalit, kde se tyto útvary vyskytují. Nálezy pocházejí hlavně z okolí České Kamenice a Kamenického Šenova, Zákup, České Lípy, Horní Libchavy – Manušic – Slunečné, ze hřbetu vrchu Kozel i okolí Dubé. Průzkum pokračuje, stále jsou objevována nová místa, vždy v senonské křídové pánvi. Mimo výše uvedených míst se „kuličky“ objevují v USA (Utah-Colorado-Arizona) a dle zjištění vesmírných sond i na planetě Mars.

Z čeho jsou kuličky složeny?

Tyto konkrece jsou zvláštním typem železivců  - orsteinů. Jsou složeny z proměnlivého množství hematitu (do 70%), křemene (více než 30%) a jsou pokryty tenkou vrstvou göthitu,   tedy pouze některé. Zajímavostí je jejich nemagnetičnost za normálních teplot. Většinou mají sférickou stavbu.

Už tušíte, jak vznikaly?

Vznik kuliček není dosud zcela jasný. Při vzniku se předpokládá spoluúčast vody - odnos železa z polzenitů, vysrážení. Tyto podmínky musely být jak na Zemi (na rozhraní paleogenu a neogenu v třetihorách), tak analogicky i na Marsu. Jde tedy o potenciální důkaz přítomnosti tekoucích vod na planetě Mars. Mnohé otázky o vzniku tohoto fenoménu zůstávají nezodpovězeny, čekají na své řešitele. Uvedu jeden příklad. Na Českolipsku je podivné, že se pravidelně koule a kuličky nenašly v místech, kde pískovce tvoří velké vrstvy. Nacházejí se jen severně od úštěckého zlomu, a to v několikametrových vložkách mezi prachovci. Tento fakt měl vliv na pomalou cirkulaci fluid. Otázkou je, zda zdrojem byly vulkanity v nadloží pískovců (vrch Kozel) dnes již erodované nebo byly kuličky redepované od kontaktů z žilnými vulkanity (polzenit), tedy skutáleny z kopce. V mnohých obcích se zachovaly báje o jejich vzniku (Manušice, Horní Libchava). Vypráví se o lakomých sedlácích nebo hulvátech odmítajících almužnu chudým a nakonec potrestaných čerty.

O geologii Českolipska se toho obecně mezi obyvateli moc neví. Lze v okolí narazit ještě na nějakou zajímavost, na kterou bychom měli být náležitě hrdí?

Po mineralogické stránce je náš okres chudý. Křídové moře zakrylo vysokou vrstvou písku všechna starší místa výskytu nerostů. Zbyly lokality vzniklé v třetihorách a čtvrtohorách. Tehdy vznikala naleziště zeolitů, jak ta zaniklá, tak i existující. Velmi zajímavá jsou místa výskytu sloupkovité odlučnosti pískovce. Veřejnost zná Dutý kámen, neví však, že obdobných lokalit je v okrese řada. I zde je mnoho  věcí zasluhujících si vysvětlení.

Pavel Rückl se narodil 30.6.1942 v Počátkách, okres Pelhřimov. Je absolventem pedagogické fakulty obor chemie – botanika (pedagogická fakulta), geologie (biologická fakulta - Universita J.E.Purkyně, Olomouc). Pracuje jako odborný pracovník firmy Jesis CZ, s.r.o., Česká Lípa, učí geologii (SOŠ Česká Lípa, Lužická, 588), dále je geologem a jednatelem pískovny Kobra – Údlice. Na svém kontě má řadu odborných článků z oblasti geologie, paleontologie, ochrany přírody, odborných studií a analýz k životnímu prostředí.

http://www.i-noviny.cz