Ruská vlajka pod pólem, který slibuje ropu

Jev zvaný globální oteplování by mohl spustit novou, tentokrát doslova "studenou" válku.

Vlastně už včera byla symbolicky vyhlášena - když mechanické rameno zapíchlo do mořského dna pod severním pólem ruskou vlajku z titanu. Završil se tak rekord: dvě miniponorky jako první v historii klesly do takové hloubky Arktického oceánu - první do 4261 metrů, druhá ještě o něco níž. "Bylo to hladké přistání," hlásil z batyskafu Mir-1 vedoucí expedice Artur Čilingarov, šéf ruského Sdružení polárníků a místopředseda dolní komory parlamentu. Nejslavnější, už 68letý ruský průzkumník, se dočkal i potlesku z podpůrné lodi Akademik Fjodorov.

V expedici jsou také dva cizinci - australský vědec a šéf biofarmaceutické švédské firmy Ferring, který za to zaplatil tři miliony dolarů.

Výprava ovšem není pojata jako výlet. Čeká ji ještě podstatnější zadání ve jménu Moskvy. Má odběrem geologických a biologických vzorků ze dna podpořit nárok Ruska na suroviny z obrovského šelfu - části kontinentu, která je pokračováním pevniny pod mořem.

"Nic nezabíráme"

Rusové před deseti lety podepsali Konvenci OSN o mořském právu, jež vnější hranice signatářů a jejich ekonomickou zónu omezuje do 200 námořních mil. Dokument ale přiznává i "suverénní práva" na průzkum a těžbu zdrojů v kontinentálních šelfech, které navazují na pevninské geologické útvary příslušného státu.

Moskva tvrdí, že Lomonosovův a Mendělejevův hřbet pohoří na dně Arktického oceánu jsou prodloužením Sibiřské kontinentální platformy. "Cílem této expedice není zabírat nějaký prostor, ale potvrdit, že náš šelf dosahuje až k severnímu pólu," prohlásil včera ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Měl na mysli trojúhelník o rozloze přes milion čtverečních kilometrů. Plochu, jež odpovídá území Německa, Francie a Itálie dohromady a kde možná zatím leží ladem miliardy tun energetických surovin.

"Nikdo přesně neví, kolik ropy a zemního plynu tam je. Třeba firma Shell je velmi skeptická," řekl jeden z expertů britskému nedělníku Observer. "Podle některých odhadů tam ale může být až 18 procent všech světových ropných zásob, což je na úrovni Saúdské Arábie."

Závod se rozbíhá

Rusko v roce 2001 poslalo, jako první stát s arktickým pobřežím, svůj nárok zvláštní komisi OSN. Ta požádala o přesvědčivější podklady. "Nynější výprava je velmi důležitá, protože led taje a také Kanada, Island, Norsko a jiné země se zapojují do boje o šelf, kde bude stále přístupnější těžba," řekl včera agentuře Interfax činitel ruského Ústavu pro výzkum Arktidy.

Moskva vyčlenila na bádání v šelfu 130 milionů rublů. Její expedici sledují i Američané, kteří se teprve chystají ratifikovat příslušnou mořskou konvenci.

"Snahy Ruska v Severním ledovém oceánu jsou naprosto legitimní. Ale jeho argumenty musí důkladně probrat odpovědné mezinárodní orgány," uvedl pro agenturu Itar - Tass mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tom Casey.

Jiní činitelé ve Washingtonu otevřeně označují ruské ambice za znepokojivé. "Mohly by uštědřit ránu našim zájmům," prohlásil například v květnu senátor Richard Lugar.