Pátek, 29. března 2024

Náprava přírodní tragédie spolkne státní miliardy

Náprava přírodní tragédie spolkne státní miliardy

ZLIVSKO - Největší ekologický dluh v jižních Čechách v okolí Zlivi, Mydlovar či Olešníka a Zahájí v podobě kalojemů a radioaktivní půdy dělá vrásky nejen tamním obyvatelům.

Sanace odkališť, kam se vypouštěl odpad po chemickém čištění uranové rudy, se potáhne další desetiletí a stát na sanaci obrovské oblasti vynaloží několik miliard korun.

V padesátých letech se tehdejší režim rozhodl, že se uran bude upravovat u Českých Budějovic, vlastní práce a tím i ekologická devastace přírody začaly v roce 1962 a skončily až v roce 1991.

Za tu dobu se zde zpracovalo přes sedmnáct milionů tun uranové rudy. Státní rozpočet už na sanaci vynaložil přes devět set padesát milionů korun, potřeba je ještě dvě a půl miliardy. Podle odhadů by kompletní sanace měla skončit v roce 2024.

„Je zde obrovská ekologická zátěž. Plně však všechno odstranit nepůjde, musíme sem navézt obrovské množství sanačních a rekultivačních materiálů. S tímto ale souvisí velká frekvence nákladní dopravy, proto jsme zde, abychom se domluvili, zda dopravu povedeme po železnici či po vlastní ose,“ uvedl včera na setkání starostů okolních obcí Jiří Jež, generální ředitel státního podniku Diamo, který má za úkol celou oblast „vyčistit“. Právě zhuštění těžkotonážní dopravy se starostové obávají nejvíce. Už teď  jim denně, nejen přes obce, jezdí desítky naložených náklaďáků. Tím pádem se velice rychle krátí životnost silnic třetích tříd a také obecních majetků.

„Čím více se rekultivační práce zrychlují, tím je to pro obce horší a horší. Jezdí tudy více nákladních aut. Obcím pak nezbývá než uklízet nepořádek a musíme to platit ze svého,“ narážel včera na zničené komunikace starosta Mydlovar Petr Ciglbauer, se kterým souhlasil také starosta Zlivi Jiří Štabrňák. „Myslím si, že by v ekologickém projektu EIA měly být také prostředky pro následné opravy všech poničených komunikací,“ dodal Cilgbauer.
Vedení Diama ale slibuje, že na své náklady postaví zcela novou obslužnou cestu, kudy by měly nákladní vozy se sanačním materiálem jezdit.

Vystřídají těžební stroje v budoucnu třeba golfisté?
Úterní debata starostů, zástupců státního podniku Diamo a senátora Tomáše Jirsy se především točila okolo nákladní dopravy. Zástupci obcí, u nichž se nepoužívané a ekologicky zamořené kalojemy nacházejí, se totiž nejvíce obávají, že vozidla budou s rekultivačními materiály jezdit přímo přes jejich vesnice. Společnost Diamo, která se stará o sanaci velké plochy po bývalé těžbě uranových rud, hodlá ale postavit speciální komunikaci pro těžkou techniku. Vybudovaná cesta povede ze silnice spojující Týn nad Vltavou a České Budějovice směrem ke kalojemům a nedotkne se žádné obce.
„Vůbec nejsem přesvědčen o tom, že bude používána jen jedna nová komunikace. Kamiony si přece vyberou tu nejkratší cestu,“ krčil včera rameny zlivský starosta Jiří Stabrňák. „A pokud nákladní vozy nesmějí jezdit přes Olešník a a ni přes Munice, tak budou jezdit přes Zliv,“ doplnil. „Jsem k tomu také skeptický, opravy silnic by měl platit ten, kdo po nich jezdí. Nám hlavně vadí, že my do poničených komunikací dáváme peníze, které můžeme použít lépe a potřebněji,“ připojil se do diskuze starosta Mydlovar Petr Ciglbauer.

„Státní podnik Diamo ani nemůže dát peníze do cizího majetku. Dopravci ale platí silniční daně a za to, že ty peníze sem nejdou my přece nemůžeme, to není náš problém,“ podotkl k problému generální ředitel společnosti Diamo Jiří Jež. Zástupci státního podniku navrhli také možnosti , aby řidiči a dopravci, kteří nebudou používat obslužnou silnici byli tvrdě pokutováni.

Dalšími tématy, které se včera na schůzce probíraly, byla také budoucnost zrekultivovaných kalojemů. Ty by podle odborníků mohly sloužit jako například pozemky pro alternativní zdroje energie. Soukromý investor už například projevil zájem o mydlovarský kalojem K1, který bude kompletně „opraven“ podle plánů v roce 2009.

Z debaty také vyplynulo, že velice vhodným využitím obrovských rovných ploch je zde vybudovat kvalitní golfová hřiště. Ta by jednak prospěla přírodě a jednak by do oblasti přitáhla další investory a turisty. Vhledem k radiaci, byť i velice malému množství, v zemi  se ale na bývalých kalojemech nemohou vysazovat potravinářské rostliny či stromy.
 Petr Lundák

Zdroj:Českobudějovický deník
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů