Brownfields zaujímají v České republice rozlohu téměř deseti lipenských přehrad. Na jejich revitalizaci jsou pro příštích pět let připraveny až dvě miliardy korun ročně.
Brownfields tikající bomba
Termín brownfields byl a je překládán různě. Hnědé pole jako protipól zelené louky, chátrající průmyslové areály a zemědělské objekty, rozpadající se dělnické kolonie, nefunkční vojenská zařízení. Žádoucí výsledek je více než jasný - úspěšně revitalizované území. Cesta k tomu je dlouhá a drahá. Tematika brownfields se zdaleka netýká pouze areálů bývalých pivovarů. Na území České republiky se v současnosti nachází přes 3000 brownfieldů o celkové rozloze více než 11 000 hektarů. Jejich zmapováním v jednotlivých regionech se v rámci tzv. vyhledávací studie zabývá v posledních letech Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest.
Na základě této vyhledávací studie bude k dispozici ucelená databáze, ze které budou vybírány projekty pro regeneraci a rozvíjení dalších investičních příležitostí pro developery a investory. Jak vyplývá z výsledků studie, více než 50 procent brownfieldů není ekologicky zatíženo a přes 70 procent těchto lokalit je v soukromém vlastnictví.
Všeobecně je pod pojmem brownfield (hnědé pole) chápáno území, které by mohlo být zastavěno a v současnosti není využíváno vůbec nebo neefektivně. Většinou se jedná o opuštěné průmyslové areály, zemědělské objekty, bývalé vojenské areály, obytné objekty a plochy. Často se vyznačují neprůhledným majetkovým uspořádáním, zdevastovanými výrobními budovami a přítomností starých ekologických zátěží, způsobených například skladováním odpadů nebo využíváním pro vojenské účely.
V letech 2007-2013 bude agentura CzechInvest podporovat regeneraci brownfieldů prostřednictvím Operačního programu podnikání a inovace, další peníze by měla poskytnout ministerstva, jednotlivé kraje, obce a soukromý sektor. Podle odhadů si regenerace tří tisíc zmapovaných brownfieldů vyžádá kolem sto miliard korun a doba realizace potrvá nejméně dvacet let. Úsilí řešit opuštěné areály směřuje k přestavbě těchto území, k jejich využití a k odklonu od stavění na zelené louce, jež má za následek stálé rozrůstání měst a zabírání zemědělské půdy.
Řešení problematiky brownfields je v České republice ve srovnání se starými členskými zeměmi EU stále v počátcích. Díky iniciativě ze strany společenství lze konstatovat, že i v Česku zájem investorů o brownfields postupně stoupá. Předpokladem úspěchu projektů regenerace brownfields je především reálná, dlouhodobá a přitom odvážná vize jejich následného využití, což je často slabinou mnoha projektů u nás.
V zahraničí se osvědčily například rekonstrukce historických průmyslových staveb na nové funkční využití - na kulturní zařízení propojená s komerčními zónami či na ubytovací zařízení vyšších kategorií. Další osvědčenou variantou je přestavba objektů bývalých továren na komplexy bytů střední kategorie v kombinaci s kulturním centrem, ateliéry, kluby apod. Toto tzv. "loftové bydlení" se stává módou i u nás a je často vyhledáváno umělci a mladými lidmi.
Deformované priority
Na jedné straně pokračuje zábor půdy označované jako zelená louka (greenfields) nebývalým tempem, na druhé straně roste počet pozemků označovaných jako brownfields. To vše je důsledek deformovaných priorit veřejného sektoru. Ledy se sice již pozvolna hnuly, ale setrvačnost je značná.
S trochou nadsázky lze říci, že z každé nově budované a s obrovskou slávou otevírané průmyslové zóny bude v budoucnu brownfield. Bradavice, která bude jednou hyzdit krajinu. Přesto stále pokračuje zábor zemědělské půdy. Dokonce takovým tempem, jež je srovnatelné s Německem - denně jde přibližně o 15-18 hektarů. Pokud vezmeme v úvahu podstatně menší rozlohu České republiky, je to alarmující zjištění.
"Pro investory jsou stále výhodnější stavby na zelené louce než brownfields. K novým průmyslovým zónám města a stát přivádějí sítě, hledají investiční pobídky, navíc jsou rychleji připraveny k výstavbě," upozorňuje analytik portálu Finance.cz Pavel Nesejt.
Brownfields si žádají hlavně peníze: Zbořit rozpadající se budovy, odstranit ekologické zátěže a vybudovat nové prostory. "To jsou vysoké náklady, které investor logicky nést nechce," poznamenává Nesejt.
Přesto se zdá, že se věci začínají hýbat kupředu. Ještě před pěti roky byl poměr budovaných průmyslových zón ku regeneraci brownfields neuvěřitelných 30:2. Loni to již bylo 16:11 a podle posledních informací z Ministerstva průmyslu se množství žádostí o státní podporu v obou segmentech vyrovnalo.
Peníze leží za humny
CzechInvest brownfieldům přiřkl prioritu a záleží jen na developerech, investorech a majitelích, jak možnosti využijí. V porovnání s nynějšími možnostmi by měl objem finančních prostředků v programu Reality výrazně vzrůst. Pro srovnání: v letech 1998-2005 byly na projekty regenerace brownfields poskytnuty finanční prostředky formou dotace o celkovém objemu takřka 1,5 miliardy Kč. Už na tento a další roky jsou připraveny nové operační programy se zvýhodněním výstavby na brownfields. Dotace u těchto projektů může dosáhnout až 100 % celkových uznatelných nákladů.
Navíc dojde i ke změně určení pozemků. Již nepůjde pouze o průmyslové stavby, armádní nebo zemědělské prostory, ale nově zde mohou vyrůst i rezidenční, obchodní či kancelářské nemovitosti. Snahou je zužovat v každém kraji výběr lokalit na počet zhruba 5 až 10, u nichž jsou vyjasněné vlastnické vztahy. To je ostatně jedna z nejčastějších příčin vzniku nových brownfieldů a zablokování regenerací těch stávajících. Stát chce na těchto vybraných lokalitách zřídit jakési pilotní projekty, které by se staly vzorem pro ostatní.
Na základě této vyhledávací studie bude k dispozici ucelená databáze, ze které budou vybírány projekty pro regeneraci a rozvíjení dalších investičních příležitostí pro developery a investory. Jak vyplývá z výsledků studie, více než 50 procent brownfieldů není ekologicky zatíženo a přes 70 procent těchto lokalit je v soukromém vlastnictví.
Všeobecně je pod pojmem brownfield (hnědé pole) chápáno území, které by mohlo být zastavěno a v současnosti není využíváno vůbec nebo neefektivně. Většinou se jedná o opuštěné průmyslové areály, zemědělské objekty, bývalé vojenské areály, obytné objekty a plochy. Často se vyznačují neprůhledným majetkovým uspořádáním, zdevastovanými výrobními budovami a přítomností starých ekologických zátěží, způsobených například skladováním odpadů nebo využíváním pro vojenské účely.
V letech 2007-2013 bude agentura CzechInvest podporovat regeneraci brownfieldů prostřednictvím Operačního programu podnikání a inovace, další peníze by měla poskytnout ministerstva, jednotlivé kraje, obce a soukromý sektor. Podle odhadů si regenerace tří tisíc zmapovaných brownfieldů vyžádá kolem sto miliard korun a doba realizace potrvá nejméně dvacet let. Úsilí řešit opuštěné areály směřuje k přestavbě těchto území, k jejich využití a k odklonu od stavění na zelené louce, jež má za následek stálé rozrůstání měst a zabírání zemědělské půdy.
Řešení problematiky brownfields je v České republice ve srovnání se starými členskými zeměmi EU stále v počátcích. Díky iniciativě ze strany společenství lze konstatovat, že i v Česku zájem investorů o brownfields postupně stoupá. Předpokladem úspěchu projektů regenerace brownfields je především reálná, dlouhodobá a přitom odvážná vize jejich následného využití, což je často slabinou mnoha projektů u nás.
V zahraničí se osvědčily například rekonstrukce historických průmyslových staveb na nové funkční využití - na kulturní zařízení propojená s komerčními zónami či na ubytovací zařízení vyšších kategorií. Další osvědčenou variantou je přestavba objektů bývalých továren na komplexy bytů střední kategorie v kombinaci s kulturním centrem, ateliéry, kluby apod. Toto tzv. "loftové bydlení" se stává módou i u nás a je často vyhledáváno umělci a mladými lidmi.
Deformované priority
Na jedné straně pokračuje zábor půdy označované jako zelená louka (greenfields) nebývalým tempem, na druhé straně roste počet pozemků označovaných jako brownfields. To vše je důsledek deformovaných priorit veřejného sektoru. Ledy se sice již pozvolna hnuly, ale setrvačnost je značná.
S trochou nadsázky lze říci, že z každé nově budované a s obrovskou slávou otevírané průmyslové zóny bude v budoucnu brownfield. Bradavice, která bude jednou hyzdit krajinu. Přesto stále pokračuje zábor zemědělské půdy. Dokonce takovým tempem, jež je srovnatelné s Německem - denně jde přibližně o 15-18 hektarů. Pokud vezmeme v úvahu podstatně menší rozlohu České republiky, je to alarmující zjištění.
"Pro investory jsou stále výhodnější stavby na zelené louce než brownfields. K novým průmyslovým zónám města a stát přivádějí sítě, hledají investiční pobídky, navíc jsou rychleji připraveny k výstavbě," upozorňuje analytik portálu Finance.cz Pavel Nesejt.
Brownfields si žádají hlavně peníze: Zbořit rozpadající se budovy, odstranit ekologické zátěže a vybudovat nové prostory. "To jsou vysoké náklady, které investor logicky nést nechce," poznamenává Nesejt.
Přesto se zdá, že se věci začínají hýbat kupředu. Ještě před pěti roky byl poměr budovaných průmyslových zón ku regeneraci brownfields neuvěřitelných 30:2. Loni to již bylo 16:11 a podle posledních informací z Ministerstva průmyslu se množství žádostí o státní podporu v obou segmentech vyrovnalo.
Peníze leží za humny
CzechInvest brownfieldům přiřkl prioritu a záleží jen na developerech, investorech a majitelích, jak možnosti využijí. V porovnání s nynějšími možnostmi by měl objem finančních prostředků v programu Reality výrazně vzrůst. Pro srovnání: v letech 1998-2005 byly na projekty regenerace brownfields poskytnuty finanční prostředky formou dotace o celkovém objemu takřka 1,5 miliardy Kč. Už na tento a další roky jsou připraveny nové operační programy se zvýhodněním výstavby na brownfields. Dotace u těchto projektů může dosáhnout až 100 % celkových uznatelných nákladů.
Navíc dojde i ke změně určení pozemků. Již nepůjde pouze o průmyslové stavby, armádní nebo zemědělské prostory, ale nově zde mohou vyrůst i rezidenční, obchodní či kancelářské nemovitosti. Snahou je zužovat v každém kraji výběr lokalit na počet zhruba 5 až 10, u nichž jsou vyjasněné vlastnické vztahy. To je ostatně jedna z nejčastějších příčin vzniku nových brownfieldů a zablokování regenerací těch stávajících. Stát chce na těchto vybraných lokalitách zřídit jakési pilotní projekty, které by se staly vzorem pro ostatní.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
