Peníze zmírňují odpor obcí proti těžbě

Zhruba 800 tisíc korun ročně chce každé ze sedmi obcí kolem nalezišť uranu na Vysočině vyplácet australská společnost Uran Limited prostřednictvím dceřiné firmy Urania Mining. V případě těžby pak dokonce dvojnásobek a povinná procenta ze zisku za vytěženou surovinu.

Ač mnozí politici opakovaně hřímali, že těžbu uranu za humny nikdy nedopustí, situace není zdaleka tak jednoznačná. Peníze odpor mnohých dokázaly hodně zmírnit. "O daru od firmy bude jednat zastupitelstvo příští týden. Jak se rozhodne, nechci předjímat," sdělil HN starosta čtyřtisícové Přibyslavi Jan Štefáček. Sám opakovaně vystupoval proti jakýmkoliv zmínkám o těžbě. Teď už ale svůj názor nechce říkat příliš nahlas.

Byla by to katastrofa

"Naše město je doslova obklíčené územím, na němž chtějí Australané uran hledat. Nemluví se o průzkumu, ale rovnou o těžbě. Pro nás by to byla katastrofa," říká místostarosta Polné Jaroslav Sobotka. Podle jeho slov udělají politici z vedení pětitisícového města všechno pro to, aby průzkumu nalezišť uranu zabránili. Bojí se totálně zdevastované přírody a ani stovky tisíc korun prý s jejich postojem nic neudělají. Mluvčí společnosti Uran Limited Jan Vlček to ale tak jednoznačně nevidí. "Se zastupiteli obcí kolem jsme několikrát mluvili. Třeba ve Věžnici či v Jamném jsou nám docela nakloněni. Tam budou jednat za týden," říká.

Firma opakovaně potvrdila, že příspěvky chce dávat všem sedmi obcím z okolí. A také tvrdí, že technologie případné těžby jsou dnes mnohem šetrnější k přírodě.

Na Vysočině by podle ředitelky firmy Kate Hobbs doly vypadaly jen jako jakési tunely, z nichž by vyjížděla nákladní auta.

"Jsme přesvědčeni, že používáním moderních technologií a šetrným přístupem k přírodě lze provádět těžbu uranu bez dopadů na společnost a životní prostředí," uvedla Hobbs.

Peníze pro státní firmu

Ať už by Australané používali k těžbě jakékoliv metody, k úpravě vytěžené rudy by museli používat úpravnu státního podniku Diamo v Rožné. "Jinak by se jim to nemohlo vyplatit," uvedl opakovaně ředitel Diama Jiří Jež.

Provozní náměstek firmy Marián Böhm potvrdil, že kapacita úpravny by bohatě stačila i pro zpracování uranu pro další firmu. "Kolik by nám to přineslo peněz, je ale těžké odhadnout," doplnil. Podle odhadů Ježe je u Věžnice a Polné vytěžitelných asi 3000 tun uranu. Jeho hodnota by mohla díky rostoucím cenám dosáhnout i více než 20 miliard korun.

Dalších až 6000 tun je podle odhadů Uran Limited v okolí Brzné na Vysočině. Žádost o průzkum tohoto naleziště ale ministr životního prostředí Martin Bursík zamítl. "Podali jsme rozklad proti jeho rozhodnutí. Zatím ale žádné nové ještě nemáme," řekl Vlček.

Kromě Vysočiny uran ovlivňuje i život lidí v Podještědí. Naposledy minulý týden protestovali lidé v Liberci proti možnému vyhlášení chráněného ložiskového území nedaleko osady Kotel. Tam je zhruba 20 tisíc tun uranové rudy v hodnotě nejméně 120 miliard korun. "Nechceme tam jít těžit. Ze zákona o to ale musíme požádat, protože by tam už byla těžba rentabilní," uvedl Jež. Pravě Diamo o vyhlášení ložiska požádalo. "Když ne my, požádají jiní," dodává.


Těžba uranu v Česku
oblast těžba v letech
Jáchymov 1946 - 64
Horní Slavkov 1949 - 62
Příbram 1950 - 91
Západní Čechy 1952 - 92
Morava 1953 - neukončena
Severočeská - Hamr 1971 - 93
Severočeská - Stráž 1969 - neukončena
Zdroj: diamo