Země Arktidy respektují OSN

Pět zemí, jejichž území hraničí s Arktidou, spolu nebude soupeřit o gigantické zásoby nerostných surovin, které se zde ukrývají. Své spory chtějí řešit výhradně pod dohledem OSN a podle platného mezinárodního práva. Představitelé Dánska, Norska, Ruska, USA a Kanady se tak dohodli na závěr schůzky v grónském Ilulissatu

Účastníci jednání chtějí své teritoriální nároky řešit podle ustanovení Úmluvy OSN o mořském dnu z roku 1982.

"Společná deklarace odráží zájem všech účastníků řešit všechny existující otázky v duchu spolupráce a na základě mezinárodního práva," řekl po jednání se svými protějšky šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

V OSN by se mělo o kontrole Arktidy, která skrývá přibližně čtvrtinu všech světových zásob ropy a zemního plynu, rozhodnout do roku 2020. V případě Spojených států není jasné, v jaké formě své požadavky vznesou, protože Washington k této úmluvě zatím nepřistoupil.

Hostitelem dvoudenního jednání byl dánský ministr zahraničí Per Stig Möller spolu s premiérem poloautonomního Grónska Hansem Enoksenem.

Schůzka následovala po dlouhých měsících drobných roztržek, ve kterých každá ze zainteresovaných zemích okázale představovala své nároky na oblast okolo severního pólu. Dánsko s Kanadou se svářily o úžinu u břehů Grónska, Rusko zase loni podráždilo ostatní země velkolepým položením své vlajky k pólu.

Na pořadu schůzky byly i otázky životního prostředí, bezpečnosti námořního provozu, spolupráce při nehodách lodí a při ekologických katastrofách a rozdělení odpovědnosti za nové námořní trasy, které se v důsledku tání ledu v budoucnu objeví.

Ekologové na setkání pozváni nebyli, a proto současný spor o Arktidu vyvolal jejich kritiku. Podle nich politické rozdělení oblastí za severním polárním kruhem poškodí tamní unikátní životní prostředí. Požadují proto zvláštní dohodu, podobnou té, která platí v Antarktidě, jež zakazuje veškeré vojenské aktivity a těžbu nerostných surovin v oblasti.

"Je hrozné vidět, jak tající led v Arktidě vnímají politici pouze jako obzvláštní šanci k využití surovin, které se skrývají pod hladinou," řekla skandinávská koordinátorka organizace Greenpeace Lindsay Keenanová.

Úmluva OSN o mořském dnu z roku 1982 upravuje využívání moře a stanoví předpisy pro námořní plavbu, přelety, rybolov, těžbu z mořského dna, výzkum moře a ochranu mořského životního prostředí. Po přistoupení ke smlouvě mají státy hraničící s Arktidou deset let na to, aby prokázaly své územní nároky na dno moře, ležící pod její věčně zamrzlou plochou.

Nespokojenost dali najevo představitelé Švédska, Finska a Islandu, kteří nebyli na jednání přizváni.