Reformy pojedou dál, s námi i bez nás

Mirek Topolánek ztratil ve Sněmovně většinu. Do potíží ho přivádí Vlastimil Tlustý, který zablokoval vyrovnání s církvemi. Strana zelených zase útočí na části jeho reformy. Přesto premiér sází na jadernou energii a věří, že když zelení svůj odpor k atomu nepřehodnotí, tak už je lidé příště nebudou volit.

Svět zasáhla drahá ropa a s jistým zpožděním zdražuje i zemní plyn. Nebojíte se, že potíže dolehnou i na Českou republiku?
Dobrou zprávou pro občany je, že díky zpevňující koruně se dopady nárůstu cen ropy a plynu částečně eliminují. Tou špatnou, že ceny jdou a půjdou nahoru, dokud se nenajdou nová ložiska.

Na jihu Evropy se bouří řidiči kamionů, v některých zemích zvažují vyšší zdanění energetických firem. Dokážete si představit něco podobného i u nás?
Rozhodně si nemyslím, že pomohou nějaké nové daně či dotace. Obě velké ropné krize v minulosti přesto přinesly i něco dobrého. Ukázala se ohromná inovační schopnost. Věda a výzkum začaly hledat nové zdroje energie.

Jste ochoten vyslyšet volání po snížení spotřební daně?
Snižování spotřební daně nám nepomůže. Jsme těsně nad hranicí toho, co podle evropské směrnice musíme zdanit. Co se týče celé oblasti energetiky, vidím jedinou cestu. Evropa se musí ještě více provázat a je nutné hledat nové zdroje.

Teď myslíte i na jadernou energii?
Samozřejmě. Víte, jaká je pro mě nejzajímavější zpráva z minulého týdne? Angela Merkelová jednoznačně řekla, že moratorium na výstavbu jaderných elektráren byla velká chyba.
To je věc, na kterou čekala celá střední Evropa. Právě Německo, když pominu nesmiřitelný postoj Rakušanů, blokovalo jakoukoliv diskusi o jádru.
Nijak tím nezpochybňuji programové prohlášení naší vlády. Víme však, že v Česku se do deseti let přes veškeré možné úspory a využití alternativních zdrojů vyrovná spotřeba elektřiny s její výrobou. Přestaneme být vývozci. To nás vede k tomu, že se ČR stejně jako Evropská unie bez jaderné energie neobejde. Je nutné vsadit na reaktory nové generace.

Myslíte si, že dojde k rozhodnutí o jejich stavbě ještě do konce tohoto volebního období?
Nemyslím, že již teď musíme rozhodnout o výstavbě reaktorů. Pod takovým tlakem zase nejsme. Ačkoliv důraz Evropské unie na plnění závazků, pokud jde o klimatické změny, je veliký. Nechceme ale prolamovat limity těžby hnědého uhlí, nechceme elektřinu dovážet. Není ani odkud - řada okolních zemí se postupně dostává do pozice čistých dovozců elektřiny, Slovensko už v ní je.

Odborníci upozorňují, že když budeme jen čekat, neseženeme včas výrobní kapacity pro stavbu nových jaderných bloků.
Ano. Přitom patříme k zemím, které jaderné elektrárny uměly stavět. Čtyři reaktory v Dukovanech patří, pokud jde o bezpečnost, do první třetiny těch nejlepších. Stále máme odborníky a částečně výrobní kapacitu. Je proto v našem zájmu stavět tyto elektrárny i za hranicemi. Jednáme o tom, abychom se podíleli na jejich budování na Slovensku. V Mochovcích a Jaslovských Bohunicích.
Pokud jde o zahraniční firmy, které vyrábějí reaktory, tak ty už jsou prakticky vyprodány na dlouhou dobu dopředu. To je velký problém nejen pro Česko, ale rovněž pro další země, které uvažují o renesanci jaderné energetiky. V pořadníku se dostávají až za rok 2020 nebo ještě o pět let dál.

Co když Stranu zelených o jádru nepřesvědčíte?
Příští volby budou také o tom, jak lidé budou mít zabezpečeny základní potřeby. Tedy i o energetice a zelení se dostanou pod tlak. Chtějí-li prosazovat své příliš ambiciózní cíle při ochraně životního prostředí, tak si osobně myslím, že se už nedostanou do parlamentu.

Zelení sázejí na to, že reaktory bude možné nahradit zemním plynem.
Při útlumu hnědouhelných elektráren plyn jádro nahradit nemůže.

Není proto namístě začít posuzovat dopad dostavby Temelína na životní prostředí, zahájit proces EIA?
To je trochu zástupný problém. Nakonec k tomu ale dojde. Asi po dohodě.

Kdy? Do voleb?
V každém případě je pravda, že jsou to právě zelení, kteří mají v rukou Ministerstvo životního prostředí. Tam by se tento první krok posuzoval. Překonáme-li ideologickou bariéru, je možné, že se tento dílčí krok spustí v dohledné době. Ale skutečné rozhodnutí o dostavbě je daleko důležitější. Může znamenat řadu státních a privátních investic. Musí padnout do několika let a veřejnost s ním musí být ztotožněna. Půjde o energetickou a strategickou bezpečnost na dalších padesát let.

AUTOR: Josef Pravec
             Jiří Pšenička

Text je částí rozsáhlejšího článku - Zdroj: EKONOM