Inženýrská geologie a její role v dnešní společnosti

Zabývá se především vztahem geologického prostředí se stavbami různého druhu. Její chabé počátky sahají do doby, kdy byly geologové příležitostně přivoláváni ke stavebním nehodám. U nás je za zakladatele inženýrké geologie považován Quido Záruba, který v roce 1954 vydal učebnici inženýrské geologie. K rozvoji této disciplíny vedly různé katastrofy jako např. sesuv v roce 1963 na přehladě Vaiont v Itálii, kde se vlivem výstavby přehrady zavodnili pískovcové horniny, které se do přehrady sesunuly a způsobily mohutný přeliv vody z přehrady, který zabil více než 2000 lidí (přehrada však vydržela). Inženýrká geologie je věda empirická, což znamená že její závěry většinou plynou z praktických zkušeností. Lze ji také považovat za typický příklad interdispilnární vědy (zasahuje do geologie, stavebnictví a životního prostředí). Narozdíl od klasické geologie není na prvním místě složení hornin, jejich stáří a nebo způsob jejich vzniku, ale důležité jsou technologické vlastnosti jako například únosnost, stlačitelnost, propustnost, těžitelnost atd. V současné době je možné vymezit čtyři základní poslání inženýrkých geologů:

Inženýrsko-geologické podmínky výstavby v krajině V tomto případě je úkolem inženýrských geologů zhodnotit podmínky pro zakládání staveb. Je nutné provést inženýrsko-geologický průzkum a zhodnotit inženýrsko-geologické a hydrogeologické poměry lokality a posoudit zda je možné provádět stavební práce popř. jak zlepšit základové poměry aby bylo možné stavbu realizovat. Rovněž se stanoví jakým způsobem by měla být stavba založena a vypočítá se teoretické sedání stavby. Toto se dá považovat v současné za hlavní úkol inženýské geologie. Inženýrská geologie v územním plánování Inženýrští geologové by se měli podílet na tvorbě územních plánů, aby nemohlo docházet k realizacím staveb v nevhodných územích jako jsou například území záplavová, seuvná atd. Cílem by mělo být takové oblasti vyhledat a zanést je do územních plánů. Asi je každému jasné že toto nebylo v minulosti bráno v potaz a ani dnes není situace taková jaká by měla být. I dnes se vesele staví nové objekty v záplavových územích, čímž pak při povodních dochází k obrovským škodám na majetku. Tímto problémem se dnes zabývá jen malá část inženýrské geologie. Výpomoc při dobývání nerostných surovin V tomto případě se řeší zejména otvírky nových zdrojů nerostných surovin pro velké stavební akce jako jsou například stavby přehrad, komunikací atd. Enviromentální problematika Úkolem inženýrské geologie je také rekulitvace krajiny po ukončení těžby a také realizace skládek odpadu. Co se týče skládek je nutné vybrat vhodnou lokalitu s co nejméně propustným podložím, zajistit těsnicí materiály, zajistit uzavření včetně kvalitního zatěsnění a následný monitoring skládky.