Nepleťte si garance s výší škod

Dovoluji si upozornit na základní nepřesnost v článku "Nad státní zakázkou století visí desetimiliardové otazníky" (HN 10. července). Zaznívá zde kritika návrhu ministerstva financí na vyřešení vleklého odstraňování ekologických škod z dob socialismu jedinou velkou zakázkou.

Kritika je postavena na argumentu, že "není ani zhruba jasné, kolik by měl stát vítězi tendru zaplatit".

Dva různé pojmy

Odhady ministerstva životního prostředí hovoří o 40 až 50 miliardách korun, zatímco ministerstvo financí prý "počítá s částkou 114,5 miliardy korun". Takto vedle sebe postavená čísla opravdu mohou budit dojem, že v tom vlastně stát nemá jasno - desetimiliardy sem, desetimiliardy tam.

Klíčové pro pochopení skutečnosti je ovšem rozlišení dvou základních pojmů: výše garancí a náklady na sanaci.

Při procesu privatizace se stát jednotlivým nabyvatelům bývalých státních podniků smluvně zavázal (tzv. ekologickými smlouvami), že na své náklady odstraní staré ekologické zátěže, které v těchto lokalitách zbyly po čtyřicetiletém socialistickém hospodaření, a to až do určité garantované výše.

Výše garancí ovšem tehdy nebyla stanovena ve vztahu k předpokládaným škodám. Pravidla pro stanovení výše garancí se v čase měnila. Například ve smlouvách uzavřených před rokem 2001 byla výše garancí stanovena ve výši obchodního jmění příslušného nabyvatele. Až u smluv od roku 2001 se výše garancí stanovovala na základě analýzy rizik na dané lokalitě.

Jinými slovy - u velké části ekologických smluv nemá výše garancí vypovídací hodnotu o výši existujících škod, a tedy ani nákladů na jejich odstranění.

V řadě případů bylo po prvotním průzkumu zjištěno, že předpokládaná škoda vůbec neexistuje, nebo že je velice snadno odstranitelná. Tyto ekologické smlouvy byly logicky vyřešeny nejdříve. V dalších případech bylo naopak zjištěno, že existující zátěže jsou vyšší než garance - a takovéto případy se mohou ještě objevit.

Nepřeme se s Bursíkem

Ministerstvo financí nepolemizuje s odhady ministerstva životního prostředí, neboť nám není známo, na základě čeho k nim dospělo. Naší úlohou je zajistit plnění existujícího smluvního závazku státu, který je platný, právně vymahatelný a sankcionovatelný.

V připravované komplexní zakázce na odstranění škod nicméně budou hrát stěžejní roli skutečné škody - zájemci nebudou své nabídky tvořit "od stolu" podle výše garancí. Všichni zájemci obdrží analýzy a podklady ke každé jednotlivé lokalitě a sami za sebe si spočítají, za kolik jsou schopni a ochotni zakázku provést.

Ministerstvo financí nikdy netvrdilo, že částka, která se zaplatí vítězi tendru, bude oněch 114 miliard. Naopak, stále zdůrazňujeme, že počítáme s částkou nižší. Zmiňované odhady ministerstva životního prostředí tak nejsou s naší pozicí v rozporu, ale naopak svědčí ve prospěch našeho tvrzení.

Konkrétní vítězná částka ovšem "jasná" být nemůže, pokud chceme, aby se v rámci soutěže zájemců o veřejnou zakázku snižovala co nejvíce. A to je skutečný cíl ministerstva financí.

AUTOR: Ivan Fuksa

Autor je 1. náměstkem ministra financí