Čtvrtek, 28. března 2024

Uranový důl Rožínka se asi rozšíří

Uranový důl Rožínka se asi rozšíří
Ještě před pár lety se zdálo, že těžba uranu v Česku končí. Teď ale stát počítá s tím, že ji naopak bude rozvíjet. Přesně tak, jak to radí ve své zprávě pro vládu nezávislá energetická komise vedená šéfem Akademie věd Václavem Pačesem.

Komise došla k závěru, že budoucnost české i evropské energetiky je nemyslitelná bez nových jaderných elektráren. A upozorňuje, že Česko má významné zásoby uranu, který je pro jaderné palivo základní surovinou. "Pokud dojde k rozvoji jaderné energetiky, pak se zásoby českého uranu stanou strategickou komoditou. V Česku existuje potenciál těžby, případně jejího obnovení," píše se ve zprávě, kterou Pačesova komise před dvěma týdny předala vládě.

V Česku se nyní těží necelých 400 tun uranu ročně, spotřebuje se ho asi 700 tun. Přes polovinu těžby zajišťuje uranový důl v Dolní Rožínce, kde se dnes dostupné zásoby vyčerpají kolem roku 2012. Pačesova komise ale tvrdí, že potenciál zdejšího dolu je mnohem větší.

Státní firma Diamo nyní v Rožínce na Vysočině dokončuje průzkum nových částí ložiska. "Do konce roku dostaneme výsledky. Ty ukážou, zda je tu možné těžit ve větších hloubkách. Pokud se tyto předpoklady potvrdí, navrhneme rozšíření dolu," řekl HN náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner.

Diamo by k rozšiřování těžby nepotřebovalo žádná zvláštní povolení. Loni vláda rozhodla, že se tu může těžit tak dlouho, dokud to bude ekonomický výhodné. Při dnešních cenách Rožínka vydělává. Loni činil výtěžek Diama z prodané rudy 157 milionů korun.

Pačesova zpráva ale doporučuje, aby vláda zvážila i otevření dalších těžebních lokalit. V úvahu přichází hlavně těžba v severočeské Stráži pod Ralskem. Tady se za komunismu těžila ruda s pomocí kyseliny sírové, což způsobilo obrovské ekologické škody. V zemi tu zůstává 115 tisíc tun uranu, jež dnes mají cenu přes 500 miliard korun. Podle expertů se tu ale dá těžit mnohem šetrnějšími metodami než dříve.

Otevření ložiska v Ralsku by přišlo na čtyřicet až osmdesát miliard korun, zatím se ale nepřipravuje. "Jsme samozřejmě nachystaní, ale zatím pro těžbu není politická vůle," říká ředitel Diama Jiří Jež.

V případě otevření dolu by se v Ralsku daly těžit dva až tři tisíce tun uranu ročně. To by pokrylo nejen spotřebu dvou českých jaderných elektráren, ale také nových jaderných bloků, jež chce stavět ČEZ. Česko by tak zcela přestalo být závislé na dovozu uranu, bez něhož se zatím neobejde.

Dnes český uran sice slouží pro spalování v domácích reaktorech, palivo se ale z tuzemské uranové rudy vyrábí v zahraničí. Pro Jadernou elektrárnu Temelín je nyní dodává americká firma Westinghouse. Od roku 2010 ale dodávky převezme ruský Tvel, který už dnes dodává palivo do Dukovan.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů