Gróňané se o ropu nechtějí dělit

Obyvatele Grónska baví čím dál méně slavit každým rokem 16. duben, kdy má narozeniny dánská královna. Raději by slavili jen svůj státní svátek, který připadá na 21. června.

Úvahy o pozvolném rozšíření autonomie na vzdáleném Dánsku zní před dnešním referendem o této otázce hlasitěji než v minulosti.

Autonomisté cítí značné sebevědomí. Povzbudily je průzkumy, podle kterých mají mezi ostrovany velkou podporu.

A také nedávný nález ropných ložisek u východogrónských břehů. Země, tradičně závislá na penězovodu z Dánska, nyní vidí šanci, jak se postavit na vlastní nohy.

Podobně jako Skotové, kteří rovněž mluví o své samostatnosti přímo úměrně s tím, jak právě stoupají ceny ropy.

Dosud si Gróňané rozhodovali o věcech, jako je školství či bytová politika. Pokud v referendu uspějí autonomisté, budou samostatně rozhodovat nejen o policii a soudnictví, ale především o přírodních zdrojích. Tedy i o ropě.

Inuité, kteří tvoří čtyři pětiny obyvatel, by přestali být závislí na miliardách dánských korun. Vydělávali by na těžbě nerostů.

Pokud referendum podpoří změny, převezmou obyvatelé Grónska kontrolu nad nerostným bohatstvím k datu svého příštího státního svátku, 21. června 2009.

Tím se ostrov hlásí do bitvy o arktické zdroje, která nabývá na síle. Spustily jí zprávy o globálním oteplování. Ustupující ledovec otevírá dveře těžařům.

Jen necelou pětinu území největšího ostrova světa dnes nepokrývá led. S nárůstem průměrných teplot se to ale brzy změní.

Podle klimatologů mizel v loňském roce led v Arktidě rekordním tempem. V průběhu posledních 40 let tam vzrostla průměrná teplota o dva stupně. Zájemci o nerostné bohatství si už proto brousí na polární oblast zuby.

Grónské zájmy hájí Dánsko, které se snaží spolu se Švédskem a Finskem artikulovat společnou pozici v rámci Evropské unie.

Minulý týden Brusel svůj zájem o Arktidu jasně vyjádřil. "Nacházejí se tam nedotčené zásoby surovin," citovala z dokumentu EU agentura Reuters. Arktida může přispět k větší energetické bezpečnosti Evropy. "Mohl by se z ní stát hlavní dodavatel ropy pro Evropu," míní Helge Lund, norský ropný expert.

Podle komisařky Benity Ferrerové-Waldnerové musí být zohledněna i ochrana polární přírody.

Vedle Norska, které není členem EU, stojí ve frontě zájemců o arktické vody i Rusko a Spojené státy. A s Kanadou vede Dánsko letitý spor o oblast v úžině mezi Grónskem a kanadskými břehy. Létají slovní salvy, armáda si zvyká na cvičení v nehostinné pustině.

Pokud by Grónsko zpřetrhalo svazky s Dánskem, bylo by v této "velké hře" o Arktidu mnohem slabším hráčem.

Přesto je úplná samostatnost v Grónsku živé téma. Někteří političtí lídři, včetně premiéra Hanse Enoksena, považují schválení širší autonomie jen za první krok.

Představují si samostatnost v horizontu několika příštích let. Kritici citovaní listem Copenhagen Post jim ale předhazují, že oblasti, ve kterých si rozhodují Gróňané sami, dodnes uspokojivě nefungují: platí to hlavně o zdravotnictví.

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz