Ve Stráži je pod zemí uran za 500 miliard korun

JIŘÍ JEŽ, ŘEDITEL STÁTNÍHO PODNIKU DIAMO

Těžaři si v poslední době začali dělat zálusk na opětovné rozšíření těžby uranu, která od počátku 90. let prochází útlumem. Nahrává tomu situace na trhu. "A ještě to podpořila nedávná krize s ruským plynem. Jakákoliv závislost na dovozu hrozí tím, že se tyto situace budou opakovat," říká Jiří Jež, šéf státního podniku Diamo, který provozuje v Dolní Rožínce na Žďársku jediný uranový důl v EU.


HN: Ministerstvu průmyslu jste údajně předložili návrh na obnovení těžby v severních Čechách ve Stráži pod Ralskem. Jak jste v těchto úvahách daleko?

To musí být otázkou politického rozhodnutí. Ale důl v Rožínce se blíží konci životnosti, má před sebou tak sedm osm let. Začalo se na něm těžit v roce 1957, žádný důl na světě nebyl v činnosti tak dlouho. Při útlumu uranového průmyslu tu byla těžba zachována hlavně proto, že to byl moderní důl s velmi kvalitní surovinou.


HN: Bylo chybou zavřít v 90. letech těžbu na vydatnějším ložisku ve Stráži pod Ralskem? Nebo to bylo vzhledem k těžkým ekologickým škodám správné?

Pro uran ze Stráže nebyl dostatečný odbyt, třeba Temelín ještě neběžel. Byl to logický důvod pro zavření strážského dolu. Nezapomeňte, že naše těžba za socialismu byla nastavená na dodávky do Ruska. A s koncem socialismu odbyt okamžitě padl.


HN: Jak velké zásoby uranu zůstaly ve Stráži pod Ralskem?

Je to světové ložisko se 115 tisíci tunami kvalitního uranu. Záleží jen na vládě, kdy řekne, že do těžby máme jít. Že to dřív nebo později řekne, o tom jsem stoprocentně přesvědčen. Jde jen o to, kdy. A myslím, že to dlouho trvat nebude, všechno tomu nahrává. Jaderná energetika dostane zelenou. Na plynu se stavět nedá - může fungovat jen jako doplněk na vykrývání výkyvů v síti.


HN: Kdyby se podle současných představ ČEZ dostavěly další dva jaderné bloky v Temelíně a vybudovala se nová elektrárna namísto dosluhující v Dukovanech, stačí domácí zásoby uranu k jejich plnému zásobování po celou dobu životnosti?

Dnes dodáváme ČEZ asi 300 tun ročně, což není ani polovina jeho potřeby. Aby byla těžba ve Stráži ekonomická, musí se ročně vytěžit tisíc tun. Jsme schopni vyrábět asi tolik, kolik ČEZ potřebuje. Když se přizpůsobíme jeho potřebám, můžeme z domácích zdrojů zásobovat českou jadernou energetiku na 70 let dopředu.


HN: Jakou technologií byste v uranovém dole ve Stráži chtěli těžit? Tou původní s pomocí kyseliny sírové, po které zůstaly nepředstavitelné ekologické škody?

Těžit lze různými způsoby. Buď hlubinnou, nebo chemickou metodou. Ta je levnější, hlubinná zase šetrnější k životnímu prostředí. Kterou zvolit, to dnes nikdo neřekne - jde o to, kdy se s těžbou začne, jaké budou podmínky úřadů, jaké budou ceny uranu...


HN: Nejeví se chemická těžba levná jen tehdy, když nezapočítáme náklady na sanaci?

Dnes už by se rozhodně netěžilo stejnou chemickou metodou jako za socialismu. Jsou šetrnější technologie a téměř nikdo nepozná, že se na místě těží. Chápu, že představy o chemické těžbě jsou pro místní obyvatelstvo s jeho zkušenostmi těžko přijatelné. Za socialismu se tu těžilo bez jakýchkoli ohledů na ekologické dopady, šlo jen o co nejrychlejší vytěžení co největších objemů. Se sanací se nepočítalo. Dnes ale něco podobného nepřipadá v úvahu. Způsob, jakým by se těžilo, záleží na politickém rozhodnutí. Není to tak, že Diamo se rozhodlo ve Stráži těžit chemicky. Ale byli bychom špatní hospodáři, kdybychom nezvážili pro naše ložiska všechny možnosti. Máme studii, jak těžit, ale vše je velmi předběžné. Kdyby tomu vláda dala zelenou, musíme dělat další a mnohem podrobnější studie.


HN: Byla by případně hlubinná těžba ve Stráži při dnešních cenách ekonomicky přijatelná?

Ano, i když jde o dražší metodu. Náklady jsou ve srovnání s chemickou těžbou asi dvojnásobné.


HN: Používá se dnes ještě ve světě chemická těžba?

Používá, například v Austrálii. Dnes jsou k dispozici i jiné metody než vymývání kyselinou sírovou. Lze použít jiné chemikálie, i když účinnost není tak vysoká.


HN: Co dělá od začátku krize cena uranu?

V podstatě stojí, za posledních 14 dní klesla o dolar. Prodává se kolem 50 dolarů za libru, zatímco v roce 2007 se dostala až na 137 dolarů. To však byla spekulativní cena.


HN: S jakým vývojem počítáte?

Cena přes 100 dolarů za libru pro nás byla lepší, ale my dnes počítáme, že se cena usadí na 50 dolarech. Při současném kurzu je to přijatelné. A nemyslím, že by koruna vůči dolaru opět posílila pod 20 korun. Diamo má navíc dlouhodobou smlouvu s příznivějšími cenami. Jsme schopni z těžby dávat ještě 200 až 300 milionů ročně do sanací starých škod po těžbě.


HN: Kolik peněz ještě budete potřebovat?

Máme na starost sanace nejen po těžbě uranu, ale i po dalších rudách a černém uhlí. Na to vše bude potřeba 80 miliard korun. Největší zátěž je ve Stráži, kde chceme být hotovi v roce 2035. Sanace tu bude stát ještě 40 miliard. V podzemí je téměř pět milionů kontaminantů - hlavně kyseliny sírové.

HN: Jak to vypadá s rozšířením těžby v Dolní Rožínce?

Těžíme zhruba do kilometrové hloubky, do 24. důlního patra. Příroda je k nám štědrá, dává nám další části ložiska, která jsme neznali. Je možno těžit asi do roku 2015. Za poslední tři roky jsme tu získali asi 800 tun uranu, ale objevili jsme o něco víc. A průzkum pokračuje, odvrtáváme stále vzdálenější části ložiska. Zároveň pokračuje průzkum pod 24. patrem.


HN: Tušíte, jestli se vyplatí těžit i ve větších hloubkách?

Zatím ne, nic zásadního jsme neobjevili. Prohlubovat ložisko je finančně náročné, počítá se s investicemi kolem miliardy. Zatím ale máme dost práce do 24. patra.


HN: Má Diamo na to, aby v miliardovém průzkumu pokračovalo z vlastních zdrojů?

Museli bychom sáhnout k úvěru. Ale o účast na průzkumu a případné těžbě projevila zájem řada mimořádně silných investorů.


HN: Je mezi zájemci i australská Uran Limited, která už jednou - neúspěšně - o investici do průzkumu jednala s českou vládou? Kdo jsou další zájemci?

Uran Limited má zájem pořád a jsou tu i další silné skupiny. Byli tu Američané i Rusové, ale my preferujeme domácího partnera.


HN: Říká se, že investovat do uranu chce i NWR Zdeňka Bakaly. Můžete to potvrdit?

To nemohu komentovat. Je tu pár domácích subjektů. Všichni, kdo nás kontaktovali, byli z oblasti energetiky nebo těžby. Čekají na výsledky průzkumu na Rožínce, čekají na rozhodnutí o Stráži.


HN: Co energetický ČEZ? U toho by účast na těžbě měla velkou logiku.

Jejich zájem je samozřejmý, ten potvrdit mohu. Ale případného partnera určí vláda.


HN: Ve státní energetické koncepci MPO navrhuje využít všechny domácí zásoby uranu. Kdyby tato formulace prošla, bude to dostatečný politický signál pro debatu o rozšíření těžby uranu?

Jednoznačně. To by byl přesně signál, který by debatu rozběhl.


HN: Jaký vliv má světová krize na váš obor?

Vede k tomu, že státy mají zájem o co největší nezávislost na dovozech energií a surovin. Evropská unie je největším spotřebitelem uranu na světě, spotřebovává ročně 30 tisíc tun uranu, ale těží jen 300 tun - v Dolní Rožínce.


HN: Co argument, že uran pro nás neznamená o nic menší nezávislost na Rusku než plyn, protože český uran se stejně předává do Ruské společnosti Tvel k přepracování na palivo pro elektrárny?

Palivo může vyrábět řada výrobců. Kromě Ruska to dělají v USA, Kanadě, Francii nebo Británii. A výroba by se dala začít i u nás. I v minulosti už tu takové úvahy byly. Nebo může mít EU jednoho vlastního výrobce.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz