V Národním muzeu hrozí nebezpečí přírodních katastrof!

V našem proslaveném výstavním prostoru se neválejí pouze "šutry" a neproplouvá jím pouze kostra velryby. V jednom ze sálů se třese zem a ozývají se podivné zvuky, které rozhodně nevěstí nic dobrého. Volat seismology ale nemusíte. Tyto jevy v Národním muzeu jsou výsledkem i jejich pozorování a práce.

Jakmile vstoupíte do hlavního výstavního sálu v prvním patře, ocitnete se - světe, div se - přímo pod slupkou planety. To ale zjistíte, až když vylezete otvorem ven. Pokud vystoupáte po kovové plošině okolo této makety Modré planety, můžete jako na dlani (ale musela by to být hodně velká dlaň) vidět naši rodnou planetu Zemi v postupu dlouhých let.

Přímo z plošiny můžete spatřit ten hrozivý výjev - přímo v sále vyrostla sopka, kouří se z ní a zářivě červená láva teče proudem. Co nevidět vybuchne! No, alespoň to tak tedy vypadá. Za realistický model sopky s výstavkou hornin se promítá obraz kouře a horká látka vytékající z jícnu. Sestoupíme dolů a půjdeme prozkoumat tu celou věc blíž.

Cestou ještě minete velký přehled o planetách, jejich velikostech, složení a vzdálenosti od Slunce. Při těch šílených vzdálenostech si pomyslím, že ta moje cesta do školy vlastně není zas tak dlouhá.

Za rohem číhá zajímavá tabulka popisující to, co se ve vesmíru dělo, když mu byla třeba necelá sekunda. A kousek vedle si můžete prověřit, jak dobře vlastně tu naši sluneční soustavu znáte. Dráček, který má ve hře hlavní slovo, je ale k vidění po celé výstavě na dotykových obrazovkách s podobnými hrami.

I pokud zkoumáte výstavu takhle očima od jednoho "exponátu" k druhému, vždycky nakonec skončíte u sopky. A heleme se, je v ní díra! A do ní se dá vlézt! Uvnitř se promítají záběry, které leckdy berou dech. O nejrůznějších vulkánech, erupcích, lávě a magmatu. To ostatně na modelu z vnitřní strany taky můžete najít. Táhne se po stěně přímo naproti televizi.

Pokud si dodáte odvahy a sestoupíte ještě dále do sopky, najdete tady další film, či spíše sestřihy toho, jak vypadá jeden jev, se sopkami úzce spojený. Je to zemětřesení, typické pro Zemi vycházejícího slunce stejně jako roboti a sushi. Promítají tu hrozivé záběry padajících sklenic i školáků zasažených otřesy přímo uprostřed hodiny. Nedovedete si to představit? Tak i pro vás nachystali tvůrci výstavy zvláštní místo v podlaze, které se nepřetržitě chvěje a otřásá. Stála jsem na něm chvíli a hned jsem byla o moc radši za tu pevnou zem pod nohama.

Hned jakmile seběhnete po nakloněné plošině, ocitnete se zase venku před běsnící sopkou. Naproti si můžete prohlédnout mapu nejvíce ohrožených oblastí z hlediska zemětřesení. Z osobní zkušenosti doporučuji vzít malou svítilnu, protože jsem na mapu ve tmě téměř neviděla. Pak se můžete ještě zastavit a podívat se na seismograf - chytrý přístroj, který měří otřesy. A nejen se na něj podívat. Zkuste si zadupat a uvidíte, jak moc velké zemětřesení jste způsobili.

To z výstavy Příběh planety Země, která probíhá v Národním muzeu až do 6. července, rozhodně není všechno. Naše Země může vyprávět třeba i o tom, jak se na ní vyvíjeli živočichové a horniny. Přijďte se na její příběh podívat i vy! Určitě to stojí za to. A to i pokud by ten hlavní vulkán přeci jen nevybuchl.

Více informací o výstavě najdete na stránkách Národního muzea.

Zdroj: Dětská tisková agentura