Česko velmocí v těžbě india?

Indium je velmi měkký kov, který se uplatňuje třeba při výrobě mikročipů, polovodičů, světelných diod nebo solárních panelů. Jeho cena se jenom během posledních pěti let zhruba zdesetinásobila ze 70 na 700 eur za kilogram. Dosud se světové zásoby vytěžitelného india odhadovaly podle údajů freiberské akademie na 2 800 tun. "V Krušných horách je přibližně tisíc tun india. To bude pro Evropu z ekonomického hlediska možná rozhodující," tvrdí freibergští vědci. "Pokud nadále poroste cena na světových trzích, bude těžba do tří let rentabilní."

Odborníky zpráva německých vědců nijak nepřekvapila, ale velkou váhu jí nepřikládají. "Indium v Krušných horách? To je známá věc! Učili jsme se o něm na fakultě, než jsem 1981 promoval," usmívá se renomovaný geolog Petr Rojík. "Jde o prvek vázaný hlavně na zinkovou rudu sfalerit ZnS. Iontový poloměr In se totiž podobá velikosti iontu Zn, takže se oba prvky běžně zastupují. Je normální, že zinkové rudy slouží ve světě jako zdroj india. Indium jako stopový prvek se ale nikde nezískává sólově, ale jen jako vedlejší surovina určitých typů ložisek se sirníky zinku, mědi a cínu. Na naší straně Krušných hor se indium našlo dřív na ložisku Tisová u Kraslic."

Budou tedy Krušné hory opět plné kovkopů? Tradice dolování kovů je tu skutečně dlouhá, většina obcí na Kraslicku vznikla v důsledku rozvíjející se těžby už v raném středověku. Dolovalo se tu kde co, od zlata a stříbra, přes měď, cín a olovo až po zinek. Indium je však prvek objevený poměrně nedávno, v roce 1863. "Zachoval bych klid. Je to podobné jako s největšími zásobami germania na světě kolem Sokolova," domnívá se Petr Rojík. "Vezměme v úvahu, že už návrhy na těžbu india v bývalé NDR nikdy nevedly k cíli. Dnešní situace je o to těžší, že se rudy ve Freibergu už netěží, zmizela důlní a úpravárenská infrastruktura i hornické know-how. Dnes by bylo těžké také prolomit ekologické překážky při úpravě a tavení sirníkových rud. Na druhé straně láká cena. Jenže indium samo, myslím si, neuvede mrtvé doly do chodu a nebude moci konkurovat rozběhnutým kolosům v rozvojových zemích. Všechno bude ale záviset na vývoji cen zinku, olova, mědi a stříbra."

INDIUM
Atomové číslo - 49
Relativní atomová hmotnost - 114,818 amu
Skupenství - pevné
Teplota tání - 156,60 °C (429,75 K)
Teplota varu - 2072 °C (2345 K)
Hustota - 7,31 g/cm3

První významnější využití kovového india spočívalo v ochraně ložisek např. leteckých motorů proti opotřebování a korozi, a to metodou galvanického pokovování. Z tohoto pohledu je indium důležité i v dnešní době.

Některé slitiny mají nízké teploty tání. Toho se využívá ve slitinách s galiem, kadmiem, olovem a cínem, z čehož se vyrábí tavné pojistky pro teploty mezi 0-100 °C využitelné např. pro spouštění samočinných hasicích systémů. Slitina Galistan (Ga+In+Sn) je kapalná dokonce i při teplotách do -20 °C.

Tenká vrstva india nanesená na rovný povrch vytváří velmi kvalitní zrcadlovou plochu, která je značně odolnější vůči korozi než klasická stříbrná zrcadla. Kromě toho tato speciální indiová zrcadla odráží všechny části světelného spektra, a jsou proto nejkvalitnějšími zrcadly.

V jaderné energetice slouží slitina Ag-Cd-In jako materiál pro výrobu kontrolních moderátorových tyčí pro některé typy jaderných reaktorů.

Největší využití nachází indium v současné době v elektronickém průmyslu. Slitiny Ge-In jsou důležitým prvkem při výrobě mnoha polovodičových prvků - zejména tranzistorů, dále pak termistorů, kapalných krystalů (LCD) a světlo emitujících diod (LED). Indium slouží také k pájení polovodičových spojů za nízkých teplot.