Romantika nad propastí

Silnici od Chemopetrolu Litvínov, jemuž místní říkají Staliňák, i když ho postavili za Hitlera, lemují varovné cedule: Pozor, výron čpavku! O dva kilometry dál ale začíná jiný svět. Svět strakapoudů, jestřábů a muflonů. Svět romantických jezírek, zapomenutých středověkých silnic a kultovních keltských míst. Základů hradu Hausberg si třeba ani nevšimnete, jenže najednou zjistíte, že už nejdete po lesní cestě, ale po osm set let starém kamenném schodišti.

Obdivujete rozhled dávných obyvatel tvrze a představujete si, jak asi vypadaly vesnice, louky a jezera pod vámi, než je pohltily povrchové doly. Hlavní hvězdou je ale zámek Jezeří. "Bílé zdi se odrážejí od zeleného okolí a tmavého pozadí vysokých smrčin tak, že jest na to milé podívání," rozněžnil se před sto lety nad nejkrásnější barokní stavbou široko daleko August Sedláček, autor patnácti svazků Hradů, zámků a tvrzí Království českého.

Padesátimetrové koťátko

Sraz je v deset hodin ráno před zeleně natřeným panelákem v Mostě, kde má ředitelství firma Czech Coal. Tucet zvědavců vyfasuje helmy a se dvěma průvodci vyráží terénním náklaďákem na Uhelné safari. Jen málo míst je mrtvějších než vytěžená hnědouhelná pánev, přesto je název výstižný. Místo žiraf jsou na programu kráčející rypadla RK5000 a KU800, místo slona zakladač ZP6600, místo zeber tu běhají pásové dopravníky. "Za chvíli uvidíte díru, kterou budete fascinováni," slibuje průvodkyně Růžena Martínková. Má pravdu. Všechno je ještě větší a hrozivější než v televizi.

Povrchový důl se neustále pohybuje a mění tvar, jak se rypadla zakusují do podhůří Krušných hor. Aktuálně měří na délku 3,7 a na šířku 2 kilometry. Hluboký je 120 metrů. Jedna jediná lopatka na obřím rypadle KU800 nabere při každé obrátce 860 litrů horniny. Lopatek je na něm deset a jeho koleso se otáčí ve dne v noci. Stroj měří 51 metrů a váží 4500 tun. Jsou tu i větší. "Tohle je malinkatý koťátko," mlaskne horník Josef Gerthner, který turistům vysvětluje finesy své práce. "Dneska už všechno řídí počítač. Stroj ovládají dva lidé z klimatizované kabiny," říká a návštěvníkovi se vybaví stroje likvidující planetu Pandora ve filmu Avatar.

Když budete mít štěstí, kráčející rypadlo před vašima očima udělá krok. Polovina podvozku se nadzvedne a pomaličku se posune o tři metry dál. Turista na to hledí s otevřenou pusou, do níž mu padá uhelný prach. "Komu se to nelíbilo?" ptá se průvodce.

Podobné exkurze nabízejí severočeské doly třetím rokem. Kdokoli se na ně může zdarma přihlásit na firemním webu. "Doufáme, že se nám to vyplatí," objasňuje otevřenou komunikační strategii paní Martínková. Program neustále vylepšuje, chce například účastníkům rozdávat papírové pytlíky, aby si na dně těžební jámy mohli nasbírat uhlí na památku. Zájem je značný: až do konce června jsou už termíny obsazené.

Tříhodinový výlet končí prohlídkou jezera Matylda, jež vzniklo ze starého dolu. "Teď to ještě není patrné, ale když se to zazelená, má to naprosto přirozený charakter, včetně zvěře," chválí průvodci divně placatou umělou krajinu. Výborně se hodí ke stavbě autodromu, hippodromu, aquadromu či aerodromu. Jenže to všechno už tu mají. Nejlevnější je napustit důlní jámu vodou. Proto také kousek odtud vzniká Mostecké jezero, rozlehlejší než Máchovo a hluboké 70 metrů. "Rekultivací vracíme krajině původní charakter. Ve třetihorách tady všude také byla voda," žertuje průvodce Gerthner.

Místo kurtu rybníček

Zatímco Dolní Jiřetín, vybagrovaný na počátku 80. let, byl chudou dělnickou obcí, v Horním Jiřetíně neboli Obergeorgenthalu je i pětašedesát let po vyhnání původních obyvatel cítit někdejší blahobyt. Za vilovou čtvrť, výstavní školu a poštu by se nemuselo stydět ani desetkrát větši město.

Plány pro krásný poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie nakreslil Jean Baptista Mathey, autor zámku v Troji či kostela svatého Františka u Karlova mostu v Praze. Věž nabízí skvělý výhled, dochoval se tu byt zvoníka s krbem. Nechte si ukázat i mumie svatých Donáta a Justýny v rokokových zlacených rakvích.

O kus dál, po levé straně silnice k Jezeří, najdete jinou, světskou atrakci. Miroslav Tesarz tu na zahrádce svého domku vybudoval dva rybníčky. Chová v nich pstruhy, kapry a amury. "Nejdřív jsem chtěl tenisové kurty, ale z hor sem teče moc vody," směje se živnostník. Podběrákem vytahuje pár pstruhů, zkušenými pohyby je omráčí a vykuchá. Ceny jsou mírné a ryby, ač rostou v sádkách s výhledem na chemičku, chutnají skvěle. Kdo chce, může si tu půjčit udici, natočit si k tomu pivo a večeři si ulovit vlastnoručně.

Jezeří se strašidly ve sklepení

"Krásný zámek knížete Lobkowicze povznáší se na základních zdech bývalého hradu i poskytuje čarovnou vyhlídku na úrodnou rovinu s hojnými městečky a vesnicemi a na malebné Středohoří," píše Řivnáčův průvodce po Království českém z roku 1882.

Až na úrodnou rovinu, která se změnila v hrozivou jámu, popis sedí. Stejně jako městečka a vesnice chybí kolem Jezeří i většina z ozdobných zahrad: oranžerie, fíkovna, ptačí voliéry, stáje a psince, obora s vysokou a černou zvěří, vyhlídkové terasy, ozdobné bazénky a fontány... Vše padlo za oběť těžbě hnědého uhlí. Na turistických mapách z 80. let už dokonce není zakreslen ani samotný zámek - najisto se počítalo s tím, že také zmizí.

Zatímco jiné zámky lákají na sbírky zbraní, paroží, porcelánu a historického nábytku, Jezeří fascinuje návštěvníky tím, že zde nic není. Za války tu nacisté zřídili lágr pro prominetní vězně, zejména z Francie. Zámek natřeli zelenou maskovací barvou a zřejmě jej tak zachránili před bombardováním. Na začátku 50. let šlechtické sídlo dostala lidová armáda. "Vojáci celý zámek vybílili. Doslova i obrazně," říká průvodce Miroslav Přibyl. Stát se pak o vznešenou stavbu dlouhá léta nijak nestaral, několik let ji nechal dokonce bez hlídače, napospas vandalům.

Dnes má zámek novou střechu i část fasády. Návštěvníkům je zatím zpřístupněno deset z celkem 114 pokojů a 130 menších místností. Většina prohlídkové trasy prochází syrovými, zdevastovanými prostory. Přesto - nebo právě proto - je návštěva Jezeří velkým zážitkem. Ročně sem přijde 15 tisíc návštěvníků, v Ústeckém kraji jde o třetí nejnavštěvovanější památku. Na děti čeká v zámeckém sklepení expozice strašidel, které vyrábí zdejší kastelánka.

"Můžete se tu courat třeba týden a pořád objevovat krásná, tajupná místa," slibuje zdejší rodák Vladimír Buřt. Gigantická jáma velkolomu Československé armády a les kouřících továrních věží - to jsou kulisy, jaké rozhodně jinde neuvidíte. I díky nim na tento výlet nelze zapomenout.

"Za chvíli uvidíte díru, kterou budete fascinováni. "
R. Martínková - průvodkyně

Čertova kaple

Ve stráni naproti zámku najdete nedostavěnou honosnou hrobku Lobkowitzů z Jezeří, jejíž klenba se několikrát propadla. Podle pověsti ji zničil sám ďábel.

JAK SE TAM DOSTAT

Když nejsou zácpy, trvá cesta autem z Prahy 1,5h. Z Jirkova sem zajíždějí dálkové autobusy, z Litvínova bus MHD číslo 14.

JAK NA TO

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
Barokní kostel věhlasného architekta Jeana Baptisty Matheye není přístupný. O víkendu ale můžete zavolat místostarostovi Vladimíru Buřtovi (724 081 095). Interiér kostela vám rád ukáže.

KDE SE UBYTOVAT

PENZION VÝŠINA
Horní Jiřetín nemá ubytování pro turisty. Levný nocleh nabízí penzion Výšina ve čtyři kilometry vzdálené Nové Vsi v Horách. Hotel Sebastian tamtéž je komfortnější a dražší.

KAM NA JÍDLO

U KARBANŮ
Dvoutisícové městečko nabízí devět restaurací, tři z nich vaří. Nejvíc nám chutnalo U Karbanů, kam jezdí na obědy dělníci z chemičky. Nudle v polévce byly domácí a porce poctivé. Nenechte se odradit zakouřeným výčepem s automaty, nečekejte ale zázraky.

Užitečné internetové stránky

www.hornijiretin.cz historie města
www.czechcoal.cz uhelné safari
www.zamek-jezeri.cz kulturní program na zámku
www.ptm.cz podkrušnohorské technické muzeum

Zámek Jezeří

Dětský den
Pro letošní oslavy Dne dětí připravil zámek zábavní ­program ve spolupráci s vojáky, hasiči a rytíři.

5. červen - sobota

AUTOR: Petr Kočí